Evangelia — skutečnost nebo smyšlenka?

TAKZVANÍ vyšší kritikové již dlouho útočí z mnoha stran na zprávy evangelií o Ježíšově životě: Tvrdí, že tyto zprávy jsou plné rozporů a že byly napsány příliš dlouho po skutečných událostech, než aby mohly být historicky spolehlivé. Záznamy o zázracích zamítají jako pouhé výmysly.

Historik Will Durant se pokusil ve své knize „César a Kristus“ (angl.) prozkoumat biblické zprávy z čistě objektivního hlediska jako historické dokumenty. Připustil sice, že jsou ve zprávách evangelií zdánlivé rozpory a problémy, ale přece došel k závěru: „Rozpory jsou nepatrné [nezávažné podrobnosti], nepodstatné; v podstatě si synoptická evangelia pozoruhodně odpovídají a vytvářejí souladný portrét Kristův.“

Co však říci o tvrzení vyšších kritiků, že evangelia neodpovídají kritériím skutečné historie? Durant pokračuje: „Vyšší kritika byla tak nadšená svými objevy, že uplatnila na Nový zákon tak přísné zkoušky pravosti, že by podle nich muselo být kvalifikováno jako legendární na sto starověkých uznávaných osobností — např. Chammurabi, David nebo Sokrates. Ačkoli evangelisté projevovali předpojatost a měli své teologické předsudky, zaznamenávají mnohé události, které by zakryli autoři smyšlenek — soupeření apoštolů o vyšší místo v království, jejich útěk po Ježíšově zatčení, Petrovo zapření. . . Žádný čtenář těchto záznamů nemůže pochybovat o pravosti osoby, o níž se pojednává.“

Historik Durant dochází k závěru: „Kdyby několik prostých mužů mohlo v jedné generaci vymyslet tak mocnou a přitažlivou osobnost, tak vznešené etické zásady a tak inspirující vidinu lidského bratrství, byl by to mnohem neuvěřitelnější zázrak než kterýkoli zázrak zaznamenaný v evangeliích. Po dvou staletích vyšší kritiky zůstávají hlavní rysy života, povahy a učení Ježíše Krista logické a jasné a tvoří nejúžasnější jev v dějinách západního člověka.“