Křesťané uprchli do Pelly

V ROCE 33 n. l. vyzval Ježíš Kristus své následovníky, aby ‚utekli k horám‘, až uvidí „Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky“. (Lukáš 21:20–24) Ale kam opravdu utekli? Francouzský orientalista a historik Joseph Ernest Renan odpovídá: „Místo, jež vyhledali předáci [křesťanské] obce, aby sloužilo jako hlavní útočiště pro prchající církev, byla Pella, jedno z měst Dekapole. Poloha Pelly v blízkosti levého břehu Jordánu byla jedinečná. Z jedné strany bylo možné přehlédnout celou planinu Ghor a na druhé straně čněly útesy, na jejichž úpatí protékal potok. Nebylo možné se rozhodnout lépe. V Judeji, Idumeji, Pereji a Galileji byla vzpoura; v Samaří a na pobřeží byl značný neklid; Scythopolis a Pella byla tedy neutrální města, jež byla k Jeruzalému nejblíže. Pella, jež ležela za Jordánem, poskytovala jistě mnohem více klidu než Scythopolis, která se stala jednou z římských pevností. Pella bylo svobodné město jako ostatní města Dekapole. . . Kdo tam vyhledal útočiště, dal jasně najevo, že má odpor ke vzpouře Židů. . . V tomto protižidovském městě našla jeruzalémská církev útočiště během hrozného obléhání.“