Otázky čtenářů

◼ Je vhodné mluvit o přicházejícím „novém světě“?

Je náležité klást tuto otázku, protože řecké slovo kosmos, často překládané „svět“, v základu znamená lidstvo a Bůh nevytvoří nový lidský rod. Navíc v Bibli nenalézáme výraz kainos kosmos (doslovně „nový svět“).

Ale biblické užívání slova kosmos dovoluje křesťanovi mluvit o „novém světě“, když myslí nadcházející obnovený ráj na zemi. „Nový mezinárodní slovník novozákonní teologie“ (angl.) vysvětluje: ‚Podstatné jméno kosmos původně označovalo stavbu, ale zejména označuje řád.‘ Tento slovník dodává, že slovo má také zvláštní významy jako „okrasa a ozdoba“, „správa života v lidské společnosti“ a „obyvatelé země, lidstvo“.

V Křesťanských řeckých písmech se kosmos často užívá ve smyslu celé lidské rodiny. Čteme tedy, že „všichni zhřešili [totiž všichni Adamovi nedokonalí potomci] a nedosahují Boží slávy“. (Řím. 3:19, 23) Na druhé straně „Bůh . . . tak velice miloval svět [kosmos], že dal svého jednozplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zničen, ale měl věčný život“. (Jan 3:16) Ano, Kristova oběť je dostupná každému z lidské rodiny, jenž projevuje víru.

Kdyby se slovo kosmos používalo v Bibli výlučně takto, bylo by nepřesné mluvit o blížícím se „novém světě“. Proč? Protože někteří z lidstva přežijí nadcházející velké soužení. Ti potom budou mít příležitost žít v obnoveném ráji. Bůh tedy nestvoří nový lidský rod, nové lidstvo, nový svět lidí. Ale Bible nepoužívá kosmos jen ve významu celého lidstva.

Řecké slovo například někdy znamená všechny lidi, kteří jsou odcizeni Bohu. Hebrejcům 11:7 říká, že „vírou Noe . . . odsoudil svět [kosmos]“. Zjevně neodsoudil všechny lidi do posledního, celé lidstvo; Noe a sedm členů jeho domácnosti přežili potopu. Podobně se modlil Ježíš: „Neprosím za svět [kosmos], ale za ty, které jsi mi dal . . . Svět k nim pojal nenávist, protože nejsou částí světa, stejně jako já nejsem částí světa.“ — Jan 17:9, 14; srovnej 2. Petra 2:5; 3:6.

Soustřeďme se však na další význam, v němž Bible používá kosmos. Označuje rámec, řád či sféru lidského života. [Pozn.: Uvedený slovník poukazuje, že i ve starověké nebiblické řečtině je „kosmos základní termín pro světové uspořádání, světový systém“.] S takovým použitím se setkáváme v Ježíšově poznámce: „Co totiž prospěje člověku, jestliže získá celý svět [kosmos], ale pozbyde svou duši?“ (Mat. 16:26) Kristus zjevně nemluvil o tom, že někdo ‚získá celý svět lidstva‘ nebo ‚celý svět lidstva odcizeného Bohu‘. Hmotař nemohl získat lidi, ale to, co lidé mají, dělají či řídí. To platilo i o slovech apoštola Pavla, že ženatý „je úzkostlivý o světské věci“. Křesťan by také neměl ‚plně užívat svět‘. — 1. Kor. 7:31–33.

V tomto smyslu má kosmos podobný význam jako řecké slovo aion, které lze přeložit jako „systém věcí“ nebo „věk“. (Viz „Pomůcku k porozumění Bible“, angl., s. 1671–1674.) V některých případech shledáváme, že se obě slova dají téměř zaměnit. Srovnejme dva příklady podobnosti mezi slovy kosmos a aion: 1. Pavel napsal, že ho opustil Demas, který „miloval nynější systém věcí [aion]“. Ale apoštol Jan radil, abychom ‚nemilovali svět [kosmos]‘, z něhož pochází „žádost těla a žádost očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu“. (2. Tim. 4:10; 1. Jana 2:15–17) 2. U Jana 12:31 se mluví o „panovníku tohoto světa [kosmos]“, který je v 2. Korinťanům 4:4 označen jako „bůh tohoto systému věcí [aion]“.

Kosmos čili „svět“ může být tedy použit, jde-li o celé lidstvo stejně jako o rámec lidské sféry. Proto můžeme vhodně a s odpovídající přesností mluvit o příchodu „nového systému věcí“ nebo „nového světa“. Bude to nový rámec, světový řád neboli sféra lidského života. Většina obyvatel obnoveného pozemského ráje bude mít za sebou život ve starém systému věcí. Přesto jej přežijí nebo budou vzkříšeni. Budou tedy totéž lidstvo. Nebude tam však svět lidstva odcizeného Bohu a bude tam panovat nové uspořádání neboli řád, založený na Boží zjevené vůli, takže obnovený ráj bude novým světem.