Mladí, usilujete o duchovní pokrok?

„Uvažuj o tom, zaber se do toho, aby tvůj pokrok byl zjevný všem.“ 1. TIMOTEOVI 4:15.

1, 2. Co znamená a co neznamená usilovat o duchovní pokrok?

CO to znamená usilovat o duchovní pokrok? Znamená to být jako mladý Ježíš a Timoteus, kteří kladli duchovní zájmy na první místo ve svém životě. Budeš-li usilovat o duchovní pokrok, budeš vědět, co chceš učinit se svým životem. Neřekneš: ‚Začnu vážně přemýšlet o službě Jehovovi, až budu starší.‘ Ne, budeš mu sloužit nyní.

² Naproti tomu usilovat o duchovní pokrok neznamená žít jako mnich, mít nábožné vzezření nebo se dokonce stát knihomolem, ani to neznamená být smutný, vážný a nespolečenský. (Jan 2:1–10) Jehova je šťastný Bůh a chce, aby jeho pozemské děti byly šťastné. Proto má přiměřená účast na sportech a jiné rekreační činnosti Boží schválení. — 1. Tim. 1:11; 4:8.

JEDNÍM DŮKAZEM POKROKU JE KŘEST

3. Kdy byl Timoteus pravděpodobně pokřtěn?

³ Příprava na křest a křest samotný jsou důkazy, že mladý člověk usiluje o duchovní pokrok. Jestliže, jak bylo naznačeno, nebylo Timoteovi ještě dvacet let, když se stal misionářským druhem apoštola Pavla, pak byl pravděpodobně pokřtěn, když mu bylo kolem šestnácti let, nebo ještě dříve. Od útlého dětství byl poučován z Písma, a jakmile byl vybaven dostatečným poznáním a měl dostatečné ocenění, bez váhání se dal pokřtít. — 2. Tim. 3:15.

4. Jakou otázku dostal Filip a proč žádosti vyhověl, ačkoli tazatel se teprve dověděl o Kristu?

⁴ A co vy dospívající, kteří jste byli poučováni z Písma? Uvažovali jste o otázce: „Co mi brání, abych byl pokřtěn?“ V prvním století položil tuto otázku muž, který byl zběhlý v Písmu, ale který se právě dověděl o tom, kdo je Kristus. Je pravda, že ten muž neznal všechno, co lze vědět o Božích předsevzetích, ale podněcovalo ho hluboké ocenění pro to, co již znal. Proto neměl učedník Filip žádný závažný důvod, proč by jej nepokřtil. — Sk. 8:26–39.

5. Proč je třeba, abys byl pokřtěn?

⁵ Co brání tobě, aby ses dal pokřtít? Abys k tomu byl způsobilý, musíš ovšem chápat, oč jde. Musíš opravdu chtít sloužit Jehovovi z lásky k němu. Je také nutné, aby ses mu v modlitbě osobně oddal. Musíš se také řídit Božími morálními požadavky a musíš mít dostatečnou zkušenost v tom, jak se máš dělit o svou víru s jinými. Když jsi v tom směru způsobilý, je velice důležité, abys učinil další krok a dal se pokřtít. — Mat. 28:19, 20; Sk. 2:38.

6. K čemu je možné přirovnat křest a co po něm musí následovat?

⁶ Křest je důkazem, že usiluješ o duchovní pokrok, ale uvědom si, že to je pouze první krok. Krokem oddanosti Jehovovi ses odcizil tomuto starému světu, který ovládá satan. Oddanost tedy lze srovnat s žádostí o věčný život v Božím novém pořádku, a formálním obřadem křtu to v podstatě před svědky potvrzujeme. (Jan 12:31; Hebr. 11:13) Potom musíš věrně žít podle své oddanosti, abys od Boha získal dar věčného života. — Řím. 6:23.

POKROK PATRNÝ Z CHOVÁNÍ

7. Jak je tvé úsilí o duchovní pokrok ovlivňováno tvým vztahem k věcem ve světě?

⁷ Také svým postojem k věcem světa dokážeš, zda usiluješ o duchovní pokrok, nebo ne. Které věci to jsou? Patří k nim nedbalý způsob života, užívání drog, sexuální volnost, nemravné filmy, sugestivní hudba, sprostá řeč, smyslný způsob tance, rasová a národnostní pýcha a podobné věci. (1. Jana 2:16; Ef. 5:3–5) Především mladí musí dávat pozor. Pamatujte na to, že z vašeho chování, pokud jde o takové věci, bude patrný stav vašeho duchovního zdraví. — Přísl. 20:11.

8. Proč váhají někteří mladí dát se pokřtít?

⁸ Satan se stará o to, aby se nemravné způsoby světa zdály velmi přitažlivé. Jeden patnáctiletý řekl: „Čím více sexu a užívání drog vidíme v televizi, tím více se zdá, že je to ve společnosti normální.“ Mladým, kteří se neúčastní světského způsobu jednání, se dává najevo, že jsou podivíni a že s nimi není žádná zábava. Máš někdy takový pocit? Někteří z těch, kteří jsou spojeni se sborem, takový pocit mají, a jsou nerozhodní. Když dostal jeden mladý otázku ohledně křtu, řekl: ‚Teď nechci, protože bych mohl udělat něco, zač bych byl vyloučen.‘ Nemůžeš však sedět na dvou židlích nebo kulhat mezi dvěma různými názory. Boží prorok kdysi řekl: „Jestliže je pravým Bohem Jehova, následujte jeho; ale jestliže Baal, následujte jeho.“ — 1. Král. 18:21.

9. Jakou ochranu přináší úsilí o duchovní pokrok?

⁹ Jestliže se vyhýbáš nemravným způsobům tohoto světa, přicházíš opravdu jedině o množství těžkostí. „Přemohl mne hrozný pocit odporu a výčitek svědomí za život, který jsem vedla,“ přiznala jedna žena. „Zkazila jsem si pověst a klamala jsem sama sebe i dítě, které jsem počala.“ Ano, zdánlivý lesk a třpyt satanova světa je pouze přelud, klam. Není to nic cenného. Světský způsob jednání vede k nemanželskému těhotenství, rozpadu rodin, k sexuálně přenášeným nemocem a k nevýslovné beznaději a ubohému stavu. Naslouchej proto radě a usiluj o duchovní pokrok. ‚Odvrať se od toho, co je špatné, a čiň dobro.‘ —1. Petra 3:11.

10. Jakého napomenutí bude dbát mládež, která usiluje o duchovní pokrok, a kterými příklady se bude řídit?

¹⁰ Mladý člověk, který usiluje o duchovní pokrok, bude dbát napomenutí apoštola Pavla: „Buďte nemluvňaty vzhledem ke špatnosti; avšak staňte se plně dospělými ve schopnosti porozumění.“ (1. Kor. 14:20) Mladý Timoteus jistě uplatňoval tuto radu. Můžeš si představit, že by vyhledával společnost nemravných světských mladých lidí své doby? Rozhodně ne. Jeho druhové byli ti, kteří spolu s ním sloužili Bohu. (Přísl. 13:20) Napodobuj jeho příklad. Když jde o účast v nějaké pochybné činnosti, polož si otázku: Dělal by to Timoteus nebo Ježíš?

POKROK PATRNÝ Z BIBLICKÉHO STUDIA

11. Jakou naději do budoucnosti nemá mládež ve světě a jak je možné tuto naději získat a udržovat?

¹¹ V jednom článku z Itálie, který vyšel v časopise „World Press Review“ se psalo: „Zklamání a beznaděj mládeže denně vzrůstá a nikdo jim nemůže nabídnout povzbuzující budoucnost.“ Zaslepené oči lidí v satanově světě nevidí Boží zaslíbený nový svět a nádhernou budoucnost, jež očekává ty, kteří budou pro život v novém světě způsobilí. (2. Kor. 4:4; Přísl. 29:18; 2. Petra 3:13) Ale mladí lidé, kteří usilují o duchovní pokrok, mají před sebou takový obraz, a pravidelným studiem Bible pro ně zůstává zřetelný a jasný.

12. a) Jak musíme postupovat, chceme-li získat poznání o Bohu? b) Proč stojí toto poznání za úsilí?

¹² Je pro tebe Boží nový svět skutečností? Může to tak být, ale abys ho dosáhl, musíš vynaložit opravdové úsilí. Musíš rozvíjet skutečnou touhu po porozumění Bible, abys je ‚stále hledal jako stříbro a stále po něm pátral jako po schovaných pokladech‘. (Přísl. 2:1–6) Co vede člověka, který hledá poklad, k tomu, aby stále pátral a kopal, někdy celá léta? Toužebně si přeje získat bohatství, které mu ten poklad přinese. Ale poznání je daleko cennější nežli hmotný poklad. Ježíš řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3) Jestliže skutečně věříš tomu, co zde Ježíš řekl, pak se pro tebe biblické studium stane žádoucí činností, která ti přinese odměnu daleko větší ceny, než jakou mají ty nejvzácnější drahokamy. — Přísl. 3:13–18.

13. Jaké návrhy ohledně studia přijmou mladí, kteří usilují o duchovní pokroky?

¹³ Zjistíš, že tvá chuť na duchovní pokrm roste, čím více studuješ. Nauč se dobré studijní metody. Nespokoj se s pouhým podtrháváním odpovědí, ale vyhledávej si citované biblické texty a pak procházej příbuzné texty pomocí biblických odkazů. Můžeš také provádět další průzkum pomocí indexů, například pomocí „Indexu publikací Strážné věže 1930–1985“ (angl.). Zkoumej, k čemu se látka vztahuje a jak jí lze použít. Mluv s druhými o tom, co studuješ. To ti vštípí látku do mysli a pomůže ti to, abys k takovému zkoumání povzbuzoval i jiné. Budeš-li se tomu opravdu věnovat, pak se budeš řídit radou, jež byla dána mladému Timoteovi: „Uvažuj o tom, zaber se do toho, aby tvůj pokrok byl zjevný všem.“ — 1. Tim. 4:15; 2. Tim. 2:15.

PŘI SHROMÁŽDĚNÍCH A VE SLUŽBĚ

14. Jak mohou působit křesťanská shromáždění větší radost? Jak můžeš povzbuzovat druhé, když jsi přítomen?

¹⁴ Jestliže tě studium Bible těší a dobře ses připravil, stanou se pro tebe shromáždění větší radostí. (Žalm 122:1; Hebr. 2:12) Pak se budeš ještě více těšit na to, že se budeš podílet na těch částech programu, jež probíhají za účasti posluchačů, a na to, že budeš mít proslovy ve škole teokratické služby. Ale při shromážděních můžeš i jinými způsoby plnit pokyn, že se máme ‚navzájem povzbuzovat‘ a ‚podněcovat se k lásce a ke znamenitým skutkům‘. (Hebr. 10:24, 25) Ujímáš se například iniciativy a mluvíš s druhými? Přátelský pozdrav a slova „Jsem rád, že tě vidím“ nebo upřímná otázka „Jak se ti daří?“ mohou být velmi povzbuzující, zejména když to řekne mladý člověk.

15. Jak se můžeš dát k dispozici pro potřebné služby a proč je dobré pamatovat na Kristův příklad?

¹⁵ S činností sboru je spojeno mnoho práce. Můžeš se jí účastnit? Mladý Timoteus poskytoval pravděpodobně Pavlovi mnoho užitečných služeb — vyřizoval pochůzky, získával zásoby, doručoval poselství a tak dále. Jestliže jsi ještě nic takového nedělal, proč by ses nezmínil starším, že jsi ochoten pomáhat? Snad budeš požádán, abys roznášel přidělení úkolů pro další shromáždění, aby ses staral o čistotu sálu, nebo abys vykonával nějaké jiné potřebné služby. Pamatuj na to, že Kristus umýval svým učedníkům nohy, a proto žádná služba není pod důstojnost toho, kdo usiluje o duchovní pokroky. — Jan 13:4, 5.

16. Kterou činnost uznal jeden katolický časopis jako křesťanskou odpovědnost?

¹⁶ Když se podíváme na jiná náboženství, můžeme být opravdu vděční, že při našich shromážděních dostáváme školení pro to nejdůležitější kazatelské dílo, které je nade vše důležité. Kenneth Guentert napsal v listu „U. S. Catholic“: „Vyrostl jsem v době, kdy se od katolíků neočekávalo, že budou číst Bibli, protože by se dověděli zvláštní myšlenky, například myšlenku o tom, že by křesťané měli chodit, klepat na dveře a pokoušet se obrátit lidi k víře. Potom přišel II. vatikánský koncil a já jsem začal číst Bibli. Opravdu, dnes si myslím, že by měli křesťané chodit, klepat na dveře a snažit se obrátit lidi k víře.“ Dodal: „Abyste mi dobře rozuměli, neznamená to, že je mi ta myšlenka nesmírně příjemná; ale když člověk čte Nový zákon, prakticky se nemůže tomuto závěru vyhnout.“ — Mat. 10:11–13; Luk. 10:1–6; Sk. 20:20, 21.

17. Jak se pro tebe může stát kazatelská služba příjemnější?

¹⁷ Ano, křesťané v raných dobách se věnovali kázání dům od domu, a mladí jako Timoteus byli zřejmě v této službě společně se staršími. Je ovšem pravda, že dnes to pro některé není příliš radostná práce. Proč ne? Jednou z okolností je zběhlost. Uveďme si příklad: Nemáš větší radost z nějaké hry nebo z nějakého sportu, když to dobře umíš? Velice podobné je to s kazatelskou službou. Když získáš větší zběhlost v používání Bible a v rozmlouvání o biblických námětech, stane se pro tebe kazatelská služba zdrojem radosti, zejména tehdy, najdeš-li někoho, s kým se můžeš dělit o životodárné poznání. Usiluj proto o duchovní pokroky. Cvič se v předkládání poselství dveře ode dveří. Přijímej rady od druhých. Usilovně žádej Jehovu o pomoc. — Luk. 11:13.

VZTAH KE STARŠÍM OSOBÁM

18. Jaký vztah ke starším lidem měli Ježíš a Timoteus?

¹⁸ Ježíš jako dvanáctiletý chlapec s radostí trávil čas se staršími lidmi a mluvil s nimi o duchovních věcech. Jeho rodiče ho kdysi „našli. . . v chrámu, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich“. (Luk. 2:46) Podobně jednal Timoteus. Když apoštol Pavel a jeho druhové navštívili Lystru, těšil se Timoteus zjevně z jejich společnosti a velmi pozorně sledoval jejich vyučování. Byl ve spojení s místními bratry, kteří ho velmi chválili. — Sk. 16:1– 3.

19. Proč si Pavel vybral za druha na cestách právě Timotea a jak mu Timoteus pomáhal?

¹⁹ Ačkoli Timoteus ochotně vykonával služby tělesného rázu pro druhé, vybral si ho apoštol Pavel jako druha na cestách zejména pro jeho schopnost sloužit duchovním potřebám lidí. Proto když lůza donutila Pavla, aby opustil Tesaloniku, poslal mladého Timotea, aby povzbudil a posílil nové učedníky. Timoteus se tedy nejen dychtivě učil od starších lidí a těšil se z jejich společnosti, ale byl pro ně také skutečnou duchovní pomocí. — Sk. 17:1–10; 1. Tes. 3:1–3.

20. Jaké tvé jednání vůči starším osobám bude moudré a které služby jim můžeš prokazovat?

²⁰ Bude moudré, budeš-li napodobovat Ježíše i Timotea a budeš-li dychtivě těžit ze zkušeností a poznání starších. Vyhledávej jejich společnost a ptej se jich. Také jim však pomáhej, a dávej tím najevo, že usiluješ o duchovní pokrok. Jsou mezi nimi někteří pokročilejšího věku nebo nemocní, kteří by ocenili, kdybys jim šel nakoupit nebo jim poskytl jiné potřebné služby? Snad bys je mohl prostě jen navštívit, něco jim přečíst a vyprávět jim zkušenosti, které jsi získal ve službě.

ÚLOHA RODIČŮ A JINÝCH

21. Jak důležitá je úloha rodičů a co ani nelze dost zdůraznit?

²¹ Duchovní zdraví mladých velmi závisí na poučování a příkladu, který jim poskytují rodiče. (Přísl. 22:6) Ježíš měl rozhodně užitek z vedení, které mu poskytovali jeho bohabojní pozemští rodiče. (Luk. 2:51, 52) A Timoteus by určitě jako chlapec neusiloval o duchovní pokroky, kdyby jej v tom necvičila jeho matka a babička. (2. Tim. 1:5; 3:15) Důležitost pravidelného biblického poučování ani nelze dost zdůraznit. Rodiče, poskytujete takové poučování? Nebo je zanedbáváte?

22. a) Jak bude působit na děti, budou-li rodiče považovat rodinné studium Bible za životně důležité? b) Jaké vedení by měli rodiče poskytnout svým dětem?

²² Jeden mladý muž ve světovém ústředí svědků Jehovových vysvětluje, že v době dospívání bylo trvalým charakteristickým rysem jejich rodinného života týdenní biblické studium s dětmi. „Někdy byl tatínek z práce tak unaven, že musel vynakládat velké úsilí, aby zůstal bdělý, ale studium se vedlo za všech okolností, a to nám pomáhalo pochopit, jak je důležité.“ Rodiče, vaše děti si pravděpodobně nebudou příliš vážit duchovních věcí, pokud si jich nebudete vážit vy. Stavte jim proto před oči jako cíl průkopnickou a misionářskou službu a službu v bételu. Pomáhejte jim, aby pochopili, že kazatelská služba je životní dráha, která má budoucnost, a že světská kariéra ve skutečnosti budoucnost nemá. — Srovnej 1. Samuelovu 1:26–28.

23. Jak mohou jiní ve sboru pomáhat mladým k duchovnímu pokroku?

²³ Také jiní mohou pomáhat mladým, aby činili duchovní pokroky. Můžeš si dát za cíl, aby sis s nimi pohovořil při shromáždění. Snaž se je také zapojit do některé ze svých činností. Se svolením rodičů může snad některý starší, který má mít přednášku na jiném místě, vzít někoho z mladých s sebou. Nebo ho může vzít na výlet. (Job 31:16–18) Věc, která se může zdát maličkostí, může mít velký význam. Jeden cestující dozorce si povšiml, že jakýsi chlapec, který naslouchal jeho proslovu, nemá Bibli. Potom mu dal Bibli jako dárek. Na chlapce zapůsobil nejen tento dárek, ale také zájem, který mu byl projeven. Nyní, po třiceti letech, je tento chlapec sám starším, a stále s potěšením vzpomíná na laskavé gesto tohoto bratra.

24. Co si s velkou radostí uvědomujeme a k čemu bychom měli být rozhodnuti?

²⁴ Nevyvolává v nás vzrušení, když si uvědomíme, že statisíce „mladíků. . . jako krůpěje rosy“ oznamují osvěžující poselství o království a že přinejmenším stejný počet mladých žen tvoří „velké vojsko“ a „vyprávějí dobrou zprávu“? Kéž všichni usilují o duchovní pokroky a my všichni jim v tom pomáhejme. — Žalm 110:3; 68:11; 68:12, „KB“.

Otázky k opakování

◆ Co může pomoci mladému člověku, aby se rozhodl, kdy se má dát pokřtít?

◆ Jak se projevuje na chování mladého člověka míra jeho duchovního pokroku?

◆ Co může mladým pomoci, aby se radovali ze shromáždění a z kazatelské služby?

◆ Jaké vztahy ke starším osobám by měli pěstovat mladí?

◆ Jak mohou mladým pomoci rodiče a starší lidé?

[Obrázek na straně 18]

Co ti brání, abys byl pokřtěn?