Jak získat pravé přátele

„PŘÍTELE můžeš mít jen tehdy, jestliže jsi sám přítelem,“ napsal americký spisovatel Ralph Waldo Emerson. Přátelství je oboustranný vztah a vyžaduje ducha dávání. Lidé, kteří jsou obráceni do sebe a mají sklon k sobectví, obtížně získávají přátele. Ale uvidíme, co musí činit, aby se to podařilo i jim.

Pravé přátelství vyrůstá z lásky, protože láska přitahuje druhé. Ale pro někoho je obtížné získat přátele. Co dělat v takovém případě?

„Buď dobrým posluchačem. Povzbuzuj druhé, aby mluvili o sobě,“ radil Dale Carnegie ve své knize „Jak získávat přátele“. Kteří lidé získávají přátele mezi cizími lidmi, například při nějakém společenském setkání? Ne ti, kteří mnoho mluví, ale lidé, kteří projevují upřímný zájem o druhé, přimějí je k tomu, aby mluvili, a opravdu jim naslouchají. K vytváření přátelství také přispívá, jestliže si pamatujeme jména a zajímavé skutečnosti o těch, s nimiž jsme se nově seznámili.

V knize „Základy mezilidských vztahů“ (ang.) doporučují Kim Giffin a Bobby R. Patton otevřenost a upřímnost. „Má-li pro tebe druhý něco znamenat,“ říkají, „musíš o něm (nebo o ní) vědět něco, na čem ti záleží. . . [Buď] vždy upřímný a čestný. . . Odpovědi, které dáváš druhému, musí být upřímné.“

Praví přátelé jsou nejen čestní, ale také ohleduplní, nikdy na sebe navzájem nenaléhají a nečiní si na sebe výlučné právo. Rozumějí si navzájem, umějí vycítit názor druhého na určité věci a pak se umějí vžívat do situace druhých. Jak roste jejich vztah, otvírají si navzájem srdce a stávají se nejen pravými přáteli, ale také přáteli důvěrnými. Ne všichni praví přátelé jsou důvěrní přátelé. Ježíš Kristus, nejpřátelštější člověk, jaký kdy žil na zemi, získal mnoho přátel, ale opravdu důvěrných přátel měl jen několik. — Mar. 9:1–10; Luk. 8:51.

Kniha pravého přátelství

Bible, rozhodně nejlepší kniha pojednávající o přátelství, říká: „Pravý druh miluje stále a je bratrem, který se narodil pro čas tísně.“ (Přísl. 17:17) Praví přátelé jsou soucitní a pohotoví poskytnout pomoc, když vzniknou problémy. Zde je vynikající příklad — příběh ze dnů starověkého Izraele.

Jeden muž se v době hladu přestěhoval se svou manželkou Noemi z Judy do Moabu. Po nějakém čase zemřel. Později si jeho dva synové vzali za manželky Moabitky Rut a Orpu. Pak zemřeli i synové a tři vdovy zůstaly samotné. Matka, Noemi, se rozhodla, že se vrátí do Judy a obě její snachy se vydaly na cestu s ní. Cestou však Noemi naléhala na mladé ženy, aby se vrátily a našly si každá nového manžela ze svého lidu. Orpa se vrátila, ale Rut trvala na tom, že půjde s Noemi. Proč? Protože byla víc než jen snachou; byla také pravou přítelkyní. Její soucitná povaha jí také nedovolila nechat starší vdovu, která přišla o svou rodinu, aby šla dál sama. — Rut 1:1–17.

Rut projevila skutečnou schopnost vžít se do situace druhého, laskavost, věrnou oddanost a lásku. Takové vlastnosti tvoří pevný základ pravého přátelství. Ve vztahu, který měla Rut k Noemi, byl však rozhodující ještě jiný činitel.

Přátelství na vyšší úrovni

Když Noemi vyzývala Rut k návratu, Rut odpověděla: „Nepřesvědčuj mne, abych tě opustila. . .; vždyť kam ty jdeš, půjdu i já. . . Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh bude mým Bohem.“ (Rut 1:16) Rut kdysi uctívala pohanské bohy a Noemi jí pomohla poznat a zamilovat si Jehovu, pravého Boha. Měly společnou víru, a ta se stala mocným duchovním poutem, které tyto dvě ženy pojilo jako pravé přítelkyně. A Jehova jim požehnal novou rodinou. Rut si časem vzala za manžela Boaza, zámožného statkáře v Judě. Měla syna jménem Obed, který se stal dědem krále Davida. — Rut 4:13–22; Mat. 1:5, 6.

Tento duchovní činitel pozvedá přátelství na vyšší úroveň. Jak? V případě Rut a Noemi obě uctívaly Jehovu, který je „Bůh milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti a pravdě“. (2. Mojž. 34:6) „Bůh je láska“, a jestliže ho upřímně uctíváme duchem a pravdou, pak jistě porosteme v lásce k němu a k jeho tvorům. (1. Jana 4:8; Jan 4:24) Tímto způsobem se měníme. Vytváříme si přátelský zájem o druhé, především o mírné, trpící lidi ze všech ras. Lidé, kteří byli předtím zaměřeni do sebe, se stávají méně introvertními. Sobečtí lidé rozvíjejí zájem o druhé. Začínáme projevovat ovoce Božího ducha — „lásku, radost, pokoj, shovívavost, laskavost, dobrotu, víru, mírnost, sebeovládání“. — Gal. 5:22, 23.

Tyto vlastnosti nám pomáhají rozvíjet velice důležitou schopnost odpouštět slabosti a chyby druhých — „ne až sedmkrát, ale až sedmasedmdesátkrát“, jak řekl Ježíš. (Mat. 18:21, 22) Na tom ztroskotávají mnohá přátelství. Ale Ježíš Kristus to nejen kázal, také podle toho jednal. Opravdu často odpouštěl svým nedokonalým, chybujícím učedníkům jejich chyby — Petrovi dokonce odpustil to, že jej, svého Pána, zapřel. — Mat. 26:69–75.

Tento duchovní vývoj vede k tomu, že roste okruh našich přátel. Posléze shledáváme, že patříme k ohromné, celosvětové rodině přátel. Také zjišťujeme, že naši přátelé mají daleko vyšší úroveň. Například Brian, který je teprve poměrně krátkou dobu ctitelem Jehovovým, vyprávěl, že se společně se svými dřívějšími přáteli kdysi věnoval pití a že zanedbával svou manželku a děti. Ale nyní je své rodině velice oddán. O svých mnoha nových přátelích, kteří mají stejnou víru v Jehovu, říká: „Mám-li nějaký problém, vím, že mohu zvednout sluchátko a zavolat kteréhokoli z nich a že mi rádi pomohou.“

Alan měl kdysi přátele, kteří obvykle mluvili jen o automobilech a o děvčatech. Ale když získal mnoho nových přátel, kteří společně s ním milují Jehovu, poznal, že byly takové náměty „ploché a prázdné“. Noví přátelé mu projevovali „spontánní, pravý a milující zájem“, a to na Alana hluboce zapůsobilo.

Naši nejlepší přátelé

Všichni tito jednotlivci a milióny dalších vytvářejí celosvětovou, nepolitickou skupinu přátel, která překonává národní, rasové i společenské přehrady — pravé bratrství lidstva, jakým bylo i bratrství prvních křesťanů. (3. Jana 14) Totéž pouto, jež spojovalo Rut a Noemi, spojuje i tuto rodinu: je to čisté uctívání Jehovy Boha. Všichni pokorně a vděčně uznávají, že Jehova a Ježíš Kristus jsou jejich nejlepší přátelé.

Snad se zeptáš: „Jak je možné mít všemohoucího Boha a jeho Syna jako přátele? Není to opovážlivé?“ Bible říká: „Abraham uvěřil Jehovovi. . . a byl nazván ‚Jehovovým přítelem‘.“ Byla to jistě nezasloužená laskavost. A Jehovovo Slovo říká: „Bůh se staví proti domýšlivým, ale pokorným prokazuje nezaslouženou laskavost.“ — Jak. 2:23; 4:6.

Někteří snad mají pocit, že jsou příliš hříšní, než aby mohli mít takovou výsadu. Jakub však dále říká: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám. Očistěte si ruce, hříšníci, a přečistěte své srdce, vy nerozhodní. Pokořte se v Jehovových očích a on vás povýší.“ — Jak. 4:8, 10.

Ježíš řekl: „Jste moji přátelé, jestliže děláte, co vám přikazuji.“ Také zdůraznil, že největší přikázání jsou ‚milovat Jehovu Boha celým svým srdcem, duší a myslí a svého bližního jako sami sebe‘. (Jan 15:14; Mat. 22:37–40) Jestliže to činíme, budeme mít mnoho pravých přátel. A budeme kromě toho způsobilí i pro další přednost — pro věčný život na očištěné zemi pod Božím královstvím. (Mat. 6:9, 10) Ježíš prohlásil: „Jeho [Jehovovo] přikázání znamená věčný život.“ — Jan 12:50.

Přijmeš pomoc od Jehovových svědků? Jsou to opravdu přátelští lidé a rádi tě navštíví a budou s tebou zdarma mluvit o těchto důležitých věcech. Mohou ti pomoci, abys získal mnoho pravých přátel.

[Rámeček na straně 7]

Některá vodítka pro pravé přátelství

Vybírej si ty, s nimiž pěstuješ společenství.

Projevuj vřelý zájem o druhé a buď dobrým posluchačem.

Vykonávejte něco společně — společné zážitky posilují přátelství.

Buď vždy čestný, otevřený a upřímný.

Projevuj schopnost vcítit se do situace druhého a projevuj také soucit, když mají druzí těžkosti.

Když se přátelé dopouštějí chyb nebo tě nějak rozčilují, buď ochoten odpouštět — „až sedmasedmdesátkrát“. — Mat. 18:22.

Když někdo tvé přátele pomlouvá nebo je neprávem kritizuje, buď loajální a braň je.

Společné uctívání Jehovy nezměrně posiluje přátelství.