Je náboženství silou, která podněcuje k dobré morálce?
MILIÓNY lidí by pravděpodobně odpověděly na tuto otázku jako George Bernard Shaw, který napsal: „Náboženství je velká síla — je to jediná pravá hnací síla v tomto světě.“ Ale když John Ruskin, anglický spisovatel z 19. století, mluvil o základu čestnosti, satiricky prohlásil: „Na ničemovi je vždy nejhorší jeho náboženství.“ Který z těchto názorů je podle tvého mínění blíže pravdě?
Kdyby chtěl někdo dokazovat morální sílu náboženství, snad by poukázal na někoho, kdo se stal „jiným člověkem“, když ‚oddal svůj život Ježíši Kristu‘. Tak bylo v jednom mezinárodním časopise popsáno „obrácení“ Charlese Colsona, který byl kdysi zapleten do aféry Watergate. Někdo jiný by mohl poukázat na osoby, které tvrdí, že je náboženství uchránilo před prostitucí nebo alkoholismem. V nekřesťanských zemích jsou rozšířeny milióny Biblí, což bezpochyby pomohlo mnoha lidem morálně zlepšit život. Je zřejmé, že náboženství mělo na morálku takových lidí dobrý vliv.
NEGATIVNÍ STRÁNKA
Naproti tomu Hitlera jeho náboženství neodradilo od jeho jednání. Proto se upřímní lidé podivují, proč papež Pius XII. nereagoval na výzvu, aby byl Hitler exkomunikován. Katolický list „The Catholic Telegraph–Register“, který vychází v Cincinnati, Ohio, oznámil pod titulkem „Telegram papežovi: Vychován jako katolík, ale jedná proti víře“: „Papež Pius XII. byl vyzván, aby byl říšský vůdce Adolf Hitler exkomunikován.“ Nemohl snad takový krok zapůsobit na výsledek války a přispět k tomu, aby bylo lidstvo ušetřeno velkého utrpení? Je smutné, že se papež nikdy k tomu nevyjádřil.
V některých katolických zemích v Jižní Americe je běžné, že spolu dvojice žijí bez uzavření manželství. A v Severní Americe napsal jeden vysoký církevní hodnostář úvodník na námět: „Legalizovat prostituci — zbožné řešení.“ („Philadelphia Daily News“) Povšimněme si také poměrů v některých protestantských zemích, kde je naprosto běžná výměna partnerů a předmanželské a mimomanželské sexuální styky. Důvod pro to je naznačen v novinovém titulku: „Pastoři mlčí v otázce předmanželského sexu.“ V článku se psalo: „Američtí pastoři se proviňují, protože ve svých kázáních nemluví o předmanželském sexu. Bojí se, že by přišli o některé ze svých farníků.“ („Telegraph“, North Platte, Nebraska) Posiluje tedy každé náboženství morálku?
Nedostatek morální síly náboženství je v křesťanstvu nejvíce patrný v době války. Co si například pomyslíš o těchto hezky znějících slovech Waltera W. Van Kirka, bývalého sekretáře jednoho oddělení Federální rady církví Kristových v Americe, který v roce 1934 napsal: „Duchovní i laikové zaujali pevný postoj proti válce. . . Toto mírové křižácké tažení církví vyplývá z přesvědčení, že válka je v absolutním rozporu s kázáním a jednáním Ježíšovým.“ („Náboženství proti válce“, angl.) V této knize je citována řada církví a duchovních a na závěr je řečeno: „Církve především jasně prohlásily, že již nemají být považovány za spojence ve věci zabíjení a mrzačení lidí. Kazatelé. . . si myjí ruce od krve svých bližních; odlučují se od césara.“
S politováním však je nutné říci, že se tyto optimistické předpovědi nesplnily. Když vypukla druhá světová válka, ani jedno z hlavních náboženství křesťanstva se nepostavilo pevně proti válce. Jak se tehdy chovaly církve v tvé zemi?
ZHROUCENÍ MORÁLNÍCH ZÁBRAN
Poněkud jsme prozkoumali tuto věc z obou hledisek. Nedocházíš také k názoru, že populární náboženství světa až příliš často nepodporovala dobrou morálku? V časopise „Look“ bylo napsáno: „Církve. . . neposkytly morální vedení, a protože mají největší odpovědnost, je také jejich vina největší.“ V australském časopise „The Courier–Mail“, který vychází v Brisbane, vyšel komentář o tom, že náboženství křesťanstva nepotlačilo sexuální nemravnost: „Když dokonce i biskupové a jiní vysocí duchovní. . . píší, že mimomanželské pohlavní styky mohou být skutkem lásky k bližnímu, kterou je ‚oznamována Boží sláva‘,. . . že smilstvo není samo o sobě špatné a cizoložství že nemusí být nutně nesprávné, pak nemohou prostí muži a ženy a zejména mladí hoši a dívky vůbec rozeznat, co je správné a co nesprávné. Celá tato propaganda nové morálky vedla k zhroucení morálních zábran.“
Ano, náboženství světa v podstatě nepřispívají k pozvednutí morálky. Nesou naopak spoluodpovědnost za dnešní ubohý morální stav. O náboženství se však předpokládá, že je to „služba Bohu nebo uctívání Boha či nadpřirozené síly“. Nemělo by tedy působit k dobru všude, kde je většina lidí věřících? Co je na něm nedostatečné? Jak může dnes mít takovou sílu tvé náboženství?