Hodnota zpěvu v pravém uctívání

UMÍŠ si představit svět bez písně? Už nikdy neslyšet šťastné prozpěvování dětí ani sladký hlas slavíka nebo drozda? Už nikdy neslyšet nakažlivý chechtot straky nebo hrdelní smích australského ledňáčka? To se naštěstí nikdy nestane. Ale úvaha o tom osvětlí jeden z mnoha Božích darů člověku: dar písně.

Jehova, Bůh písně

Proč nám zpěv působí potěšení a radost? Třeba proto, že sám Jehova se těší z písní chvály od svých tvorů a líbí se mu. Umíš si představit chvíli, kdy všichni andělé volali radostí nad nádherou Jehovova pozemského stvoření? Nebo umíš si představit, jak očarovaně stojíš mezi pastýři za podzimní noci, kdy se Ježíš narodil jako člověk, a rozechvívá tě zvuk zpěvu velkého vojska andělů: „Sláva Bohu ve výšinách nahoře“? — Luk. 2:13, 14; Job 38:7.

Jeden způsob, jímž Jehova naznačil, že je Bohem písně, bylo to, že učinil zpěv součástí pravého uctívání v Izraeli. Později Bůh opět zjevil úzké sepětí mezi zpěvem a pravým uctíváním ve vidění, které obdržel apoštol Jan ve Zjevení. V jednom prorockém výjevu zpívá obrovský sbor — 144 000 osob — velkolepou novou píseň před Božím trůnem. — Zjev. 14:3.

Zpěv v předkřesťanských dobách

Boží majestát a bázeň vzbuzující skutky také inspirovaly Boží pozemské služebníky ke zpěvu. Představ si vzrušující účinky zpěvu na Izraelity poté, co byli zázračně osvobozeni z egyptského zajetí. Srdce Mojžíše i ostatních Izraelitů bylo pohnuto citem, když zpívali vítěznou píseň o tom, co udělal Jehova faraonovi a jeho vojskům. — 2. Mojž. 15:1–21.

Později v dějinách Izraele přišel velký den, kdy měla být pod vedením krále Davida umístěna truhla smlouvy v jejím zvlášť postaveném stanu. Byla to historická událost! Ke slávě dne přispíval nejen vynikající zpěv, ale i vzrušující orchestrální doprovod. — 1. Par. 16:4–36.

Davidova láska k hudbě a dovedná hra na harfu posílily jeho dychtivost podporovat hudbu a zpěv při pravém uctívání. V Žalmu 33:1, 3 slyšíme jeho vášnivou výzvu k Jehovovým ctitelům, aby hlasitě zpívali Bohu z celého srdce: „Radostně volejte, spravedliví, kvůli Jehovovi. . . hrajte co nejlépe na struny spolu s radostným křikem.“

Zpěv v křesťanských dobách

V raných křesťanských dobách hrál zpěv také přední úlohu v pravém uctívání. Ježíš a jeho apoštolové společně zpívali po večeři těsně před Ježíšovou smrtí. (Mar. 14:26) Pavel a Silas zpívali ve vězení tak hlasitě, že je všichni slyšeli. (Sk. 16:25) Apoštol Pavel byl stejně nadšený pro zpěv jako David. Nejednou vybízel spoluvěřící, aby zpívali písně chvály Jehovovi. — Ef. 5:18, 19; Kol. 3:16.

V dnešním křesťanském uctívání má zpěv také přední místo. V roce 1905 vyšla kniha „Hymny úsvitu milénia“. Titulní strana popisuje jejích 333 písní jako „výběr žalmů a hymnů a duchovních písní na pomoc Božímu lidu, aby zpíval a hrál melodie v srdci Pánu“.

Potom byl v roce 1928 opatřen revidovaný zpěvník s 337 písněmi. Jmenoval se „Jehovu zvelebující písně“ a v předmluvě stálo: „Shledáte, že tyto písně jsou v souladu s božskými pravdami, jimž je nyní čas porozumět.“ Ale jak plynuly roky a světlo pravdy sílilo, začalo být jasné, že některé z těchto písní jsou ovlivněny myšlením převzatým z falešného náboženství. Navíc bylo třeba písní království, které by povzbuzovaly ke kázání dobrého poselství, protože veřejné oznamování vystupovalo stále více do popředí. — Mat. 24:14; Hebr. 13:15.

V roce 1944 byl opatřen „Zpěvník služby království“ s 62 písněmi. Po dvou desetiletích v roce 1966 vyšla kniha „Zpívat a doprovázet se hudbou ve svých srdcích“. Obsahovala 119 písní království, které se zabývaly všemi stránkami křesťanského života a uctívání včetně vydávání svědectví jiným a chvály Jehovy Boha a Krista Ježíše.

Uplynula téměř další dvě desetiletí, během nichž stále přibývalo světla pravdy. (Přísl. 4:18) Ukázalo se, že je třeba ještě jiného zpěvníku. A tak vyšel v roce 1984 zpěvník s názvem „Chvalte Jehovu zpěvem“. Je v něm 225 písní království se slovy a nápěvy složenými výhradně oddanými Jehovovými služebníky ze všech částí země.

Plně využívej teokratického zpěvu

Ilustrace na zadní předsádce tohoto nejnovějšího zpěvníku nás povzbuzuje k plnému využívání teokratického zpěvu na křesťanských shromážděních. Vyobrazení chrámoví zpěváci zjevně pozdvihují svá srdce i hlasy v písni Bohu. — 1. Par. 25:7.

I my můžeme zpívat na svých křesťanských shromážděních; otevřít ústa a zpívat ze srdce. Ale všichni mezi námi to nedělají. Snad z pýchy se připravujeme o radost z nerozpačitého zpěvu Jehovovi, ať už máme jakýkoli hlas. Snad si děláme přehnané starosti o to, jaký budíme dojem v těch, kteří jsou blízko nás. Podobný problém měl Mojžíš — ne se zpěvem, ale s mluvením. Odpověď, kterou dal Jehova, by mohla pomoci i nám, pokud se zdržujeme zpěvu pro nedostatek schopností. Jehova se Mojžíše zeptal: „Kdo ustanovil člověku ústa? . . . Nejsem to já, Jehova?“ (2. Mojž. 4:11) Jehova nám bude jistě rád naslouchat, když veškeré schopnosti, které nám dal, použijeme, abychom hlasitě zpívali k jeho chvále!

Pomysli i na to, jak Pavel a Silas hlasitě zpívali ve vězení. Žádné rozpaky — a to neměli ani hudební doprovod ani zpěvník, kterého by se drželi. Jen si to představ: „Kolem půlnoci se však Pavel a Silas modlili a chválili Boha písní. Vězňové je opravdu slyšeli.“ (Sk. 16:25) Měli snad Pavel nebo Silas školené hlasy? Nemuselo to tak být. Šlo jim hlavně o to, aby zpívali nahlas a ze srdce. Oč jde nám, když zpíváme písně chvály?

Všichni se můžeme zlepšit

Hodí se tu rada hudebníka Davida: „Hrajte co nejlépe na struny spolu s radostným křikem.“ (Žalm 33:3) To očekává Jehova ode všech svých služebníků — nic víc a nic méně, než abychom vše dělali „co nejlépe“. Když si budeme počínat takto, můžeme očekávat, že Jehova požehná našemu úsilí, a ke svému potěšení — a někdy i k údivu — se nejspíše zlepšíme.a

Nabízíme několik praktických návrhů, jak se zlepšit ve zpěvu: Snaž se často poslouchat novější melodie království, a pokud to jde, používej nahrané pásky nebo desky. Některým prospělo zpívat doma nebo při malých společenstvích se spoluvěřícími. Je důležité, aby na sborových shromážděních hrál doprovod tak hlasitě, aby jej všichni zpívající slyšeli. Potom je snadnější sledovat nápěv a zpívající mají větší jistotu. Ten, kdo ohlašuje píseň, by měl uvést její námět a snad i vyzdvihnout, proč je vhodná, ne jen ohlásit číslo.

Rodiče, pobízejte své děti, aby zpívali písně království s nadšením a ze srdce? Rodiny, které své děti povzbuzovaly ke zpěvu z celého srdce a s pochopením, mnohdy zjistily, že zpěv znamenitě přispívá k duchovnímu růstu.

Hojný užitek

Zpívat ze srdce je velmi prospěšné. Posílí naše osobní zaujetí pro veřejné uctívání. Když ti, kteří jsou v naší blízkosti, slyší, jak bez rozpaků zpíváme, jsou povzbuzeni, aby také zpívali. Prospívá to celému sboru.

Zpěv také vydává dobré svědectví těm, kteří přicházejí na shromáždění poprvé. Náš znamenitý zpěv v nich vyvolá silný dojem, stejně jako jistě zapůsobilo na jiné vězně, když slyšeli Pavla a Silase zpívat. Někteří tím dokonce byli podníceni, aby se více dozvěděli o pravdě.

Nejdůležitější je, že náš zlepšený zpěv přinese větší chválu Jehovovi, původci hudby a zpěvu, tomu, který si zaslouží být chválen písní nade všechny jiné.

[Poznámka pod čarou]