Otázky čtenářů
◼ Co činil Ježíš, aby „připravil místo“ v nebi pro své následovníky?
Krátce předtím, než Ježíš zavedl Pánovu večeři, řekl svým věrným apoštolům, že musí odejít. Měl tím ovšem na mysli, že se po své smrti později onoho dne a po svém vzkříšení odebere do nebe. Petr ho pak prosil, aby ho směl následovat. Nato mu Ježíš řekl: „Ať se vaše srdce neznepokojuje. Projevujte víru v Boha, projevujte víru také ve mne. V domě Otce je mnoho příbytků. Kdyby tomu bylo jinak, byl bych vám to řekl, protože odcházím, abych vám připravil místo. Jestliže tedy půjdu a připravím vám místo, přijdu opět a vezmu vás k sobě domů, abyste i vy byli, kde jsem já.“ — Jan 14:1–3.
Jaké „příbytky“ měly být připraveny pro jeho apoštoly? Někteří překladatelé Bible uvádějí slova u Jana 14:2 tak, že naznačují, jako by Ježíš mluvil o tom, že apoštolové potřebují nějaká „místa odpočinku“ na své cestě do nebe nebo že naleznou v nebi různá místa. Ale W. E. Vine říká o uvedeném řeckém slovu: „Nic v tom slovu nenaznačuje jednotlivá oddělení v nebi; ani zde nic nenaznačuje nějaká dočasná místa odpočinku na cestě.“ Ten výraz prostě znamená místo k přebývání. Ježíš tedy přislíbil místa k přebývání v duchovních nebesích, kam šel, aby tam byl se svým Otcem. — Efezanům 1:20; 1. Petra 1:4; 3:21, 22.
Ale jak měl Ježíš připravit takové příbytky pro své věrné následovníky? Když zemřel obětní smrtí, šel Ježíš do nebe, aby předložil Bohu hodnotu své krve života. To mělo být v prvé řadě ve prospěch těch, kteří budou povoláni, aby byli spoludědici nebeského života. Apoštol Pavel napsal: „Kristus vstoupil ne do svatého místa udělaného rukama, které je napodobením skutečnosti, ale do samého nebe, aby se nyní za nás objevil před osobou Boha.“ (Hebrejcům 9:12, 24–28; Římanům 6:5; 8:17) Když tedy Ježíš řekl apoštolům, že jim jde ‚připravit místo‘, jistě měl na mysli to, že se za ně ‚objeví před osobou Boha‘. Teprve když to udělal, mohli ho následovat oni nebo jiní lidé do nebe. — Filipanům 3:20, 21.
Musel snad Ježíš dělat jiné věci, aby pro ně připravil místo? Během doby měl přijmout královskou moc a vést válku proti satanovi, kterého měl i s jeho démony svrhnout z nebe. (Zjevení 12:7–9) To se mělo stát dříve, než začne nebeské vzkříšení apoštolů a jiných pomazaných, kteří spali ve smrti. (1. Tesaloničanům 4:14–17) Nemůžeme říci, zda Ježíšova poznámka o tom, že ‚připraví místo pro‘ své následovníky, zahrnovala i to, že svrhne satana z nebe.
Nevíme také, zda měl Ježíš nějaké jiné úkoly, které měly něco společného s přípravou místa v nebi pro pomazané křesťany. Přinejmenším si však můžeme být jisti, že Ježíš opravdu připravil cestu pro své pomazané následovníky tím, že předložil Bohu cenu své „drahocenné krve“. (1. Petra 1:19) Na základě této krve byla zavedena nová smlouva mezi Jehovou Bohem a duchem pomazanými křesťany.