Zprávy a jejich hlubší význam

Proč má zebra pruhy

Podle jihoafrického časopisu „World of Wildlife“ se zebrám postaraly o pruhy „milióny let evoluce“. Proč? Někteří vědci říkají, že se pruhy vyvinuly jako kamufláž, aby chránily zvířata před šelmami. Věrohodnost tohoto názoru je zdánlivě podporována tím, že pruhy na dálku jakoby rozmazávají obrysy. Všichni vědci s tím však nesouhlasí. Dr. Gerrie de Graaff, vědecký poradce přírodovědného časopisu „Custos“, poznamenává: „Nemůžeme předpokládat, že zvířata vidí věci tak, jako my.“ Na vysvětlenou de Graaff uvádí, že chování zeber neladí s teorií, že se pruhy vyvinuly jako kamufláž. Proč? Protože zebry se nesnaží skrýt se jako ta zvířata, která spoléhají na barevnou kamufláž. Jsou hlučné a aktivní a pasou se nápadně na otevřených pláních.

Jiní evolucionisté razí teorii, že zřetelné černé a bílé pruhy na zebře vyvolávají optickou iluzi. Jeden názor je podle de Graaffa ten, že „útočící lev nedokáže vyčlenit jednotlivce, protože ten splývá se stádem“, zatímco „jiný naznačuje, že lev je oslněn nebo v představě špatně odhadne poslední skok“. Dr. de Graff však poznamenává, že „tyto teorie ztroskotávají na zcela zřejmé jistotě, s jakou lev zebry zabíjí“.

De Graaff v závěru připouští, že „zatím skutečně nevíme, proč má zebra pruhy“. Badatelům Bible je však důvod jasný. V 1. Mojžíšově 1:20–25 je nám řečeno, že všichni pozemští tvorové byli stvořeni Bohem ‚podle svého druhu‘. Proto odpovědnost za pruhy na zebře nese přirozený biologický proces. Takové pruhy patří k podivuhodné rozmanitosti Božího stvoření.

Pracující služebníci?

Někteří duchovní očekávají, že se v blízké budoucnosti dožijí drastických změn ve svém povolání. Tuto starost vyjádřil luteránský pastor Jean Pierre Jornod v „Reformiertes Forum“, luteránském časopise vydávaném ve Švýcarsku. Prohlásil: „Šel bych tak daleko, že bych předpověděl, že v roce 2000 bude mít pastor navíc ke své farnosti ve většině případů zaměstnání na částečný úvazek.“ Proč? „Nejen z finančních důvodů, ale především proto, že společnost stále více potřebuje pastory, kteří jsou ve styku s každodenním životem.“

Jornod se o této potřebě rozhovořil dále: „Pastor roku 2000 bude muž nebo žena s velkou zběhlostí v umění komunikace. Netvrdím, že tou dobou budou kostely prázdné, ale lidé, k nimž chce pastor proniknout, se budou držet od kostela stranou, jak je to zčásti už nyní. Jeho poselství proto bude muset být jasnější, srozumitelnější a věcnější.“

Stojí za povšimnutí, že v křesťanství prvního století byli placení pastýři neznámí. Apoštol Pavel se například staral o své tělesné potřeby pomocí světského zaměstnání — výrobou stanů. Navíc pronikal k lidem velmi účinně tím, že je učil „veřejně a dům od domu“. (Sk. 18:3; 20:20, 21, 33, 34) Na rozdíl od dnešních placených služebníků se starší neboli pastýři mezi svědky Jehovovými dosud řídí tímto biblickým vzorem křesťanů z prvního století.