Život a služba Ježíše

Boháč a Lazar

JEŽÍŠ mluví se svými učedníky o správném používání hmotného majetku a vysvětluje jim, že nemůžeme být současně otroky bohatství a otroky Božími. Naslouchají také farizeové, a začínají se Ježíšovi pošklebovat, protože mají sami rádi peníze. Proto jim říká: „Vy jste to, kteří se prohlašujete před lidmi za spravedlivé, ale Bůh zná vaše srdce; protože co je mezi lidmi povýšené, je v Božích očích ohavné.“

Přišel však čas, aby se změnila situace těch, kteří jsou bohatí, pokud jde o hmotné statky, politickou moc a náboženskou nadvládu a vliv. Mají být sníženi, a ti, kteří si uvědomovali své duchovní potřeby, mají být vyvýšeni. Ježíš poukazuje na takovou změnu, když dále říká farizeům:

„Zákon a Proroci byli do Jana [Křtitele]. Od té doby je oznamováno Boží království jako dobré poselství a lidé všeho druhu se do něho derou. Skutečně je snadnější, aby nebe a země pominuly, než aby se nesplnila jedna část písmene ze Zákona.“

Znalci Písma a farizeové tvrdí, že se drží Mojžíšova Zákona, a jsou na to hrdí. Vzpomeň si na jejich vychloubání, když Ježíš zázračně způsobil, aby slepý muž viděl. Tehdy říkali: „My jsme Mojžíšovi učedníci. Víme, že Bůh mluvil k Mojžíšovi.“ Nyní však Mojžíšův Zákon splnil svůj účel, totiž přivést pokorné lidi k Božímu ustanovenému králi, Ježíši Kristu. Od chvíle, kdy začal svou službu Jan, snaží se tedy lidé všeho druhu, především pokorní a chudí, aby se stali poddanými Božího království.

Nyní se mojžíšský Zákon naplňuje a povinnost zachovávat jej má být zrušena. Zákon dovoluje rozvod z různých důvodů, ale Ježíš nyní říká: „Každý, kdo se rozvádí se svou manželkou a žení se s jinou, cizoloží, a kdo se žení s ženou rozvedenou s manželem, cizoloží.“ Tyto výroky musí farizey skutečně rozčilovat, protože oni sami připouštějí rozvody z nejrůznějších důvodů.

Ježíš se stále obrací k farizeům a vypráví nyní podobenství o dvou mužích, jejichž stav neboli situace se nakonec dramaticky mění. Víš, koho představují tito mužové a co znamená změna v jejich situaci?

„Byl však nějaký bohatý člověk,“ vypráví Ježíš, „a zdobíval se purpurem a plátnem a den co den si velkolepě užíval. Ale nějaký žebrák jménem Lazar, plný vředů, býval pokládán k jeho bráně a toužil nasytit se tím, co padalo z boháčova stolu. Ano, přicházeli i psi a lízali mu vředy.“

Ježíš zde užívá boháče ke znázornění židovských náboženských vůdců, k nimž patří nejen farizeové a znalci Písma, ale také saduceové a přední kněží. Jsou bohatí, pokud jde o duchovní přednosti a příležitosti, a chovají se jako ten boháč. Královský purpur, jímž jsou oděni, znázorňuje jejich význačné postavení a bílé plátno znázořnuje, že jsou ve svých vlastních očích spravedliví.

Tato hrdá třída boháče se dívá na chudé, prosté lidi naprosto pohrdavě. Nazývají je ‛am ha’arec, totiž lidé země. Žebrák Lazar tedy představuje lidi, kterým náboženští vůdcové odpírají správnou duchovní výživu a přednosti. Na prosté lidi se dívají jako na Lazara plného vředů, jako na duchovně nemocné, pro něž jsou vhodnou společností jen psi. Ale ti, kteří patří k Lazarově třídě, hladovějí a žízní po duchovní výživě, a snaží se proto u brány získat alespoň malé drobečky duchovní potravy, jež padá z boháčova stolu.

Ježíš nyní dále popisuje, jak se mění stav boháče i Lazara. K jakým změnám dochází a co znázorňují? Těmito otázkami se bude zabývat další vydání našeho časopisu. Lukáš 16:14–21; Jan 9:28, 29; Matouš 19:3–9; Galaťanům 3:24; Kolosanům 2:14.

◆ K jaké změně mělo dojít, když začal sloužit Jan, a jak to naznačuje Ježíš??

◆ Co má být zrušeno Ježíšovou smrtí a jak to zapůsobí na otázku rozvodů?

◆ Koho znázořnuje v Ježíšově podobenství boháč a koho Lazar?

◆ Jaké poučení očekáváme v dalším vydání tohoto časopisu?