Otázky čtenářů

◼ Používá Jehova vůči lidem, a dokonce i vůči svým služebníkům lsti nebo podvodu, jak se to zdá z textů Jeremjáše 4:10 a 20:7?

Ne, stvořitel neklame, neuhýbá ani nejedná vychytrale. Může však uskutečnit svou spravedlivou vůli, a také to dělá, navzdory tomu, co snad očekávají lidé.

Jeden příklad toho vidíme u Jeremjáše 4:10, kde prorok řekl: „Běda, svrchovaný Pane Jehovo! Opravdu jsi naprosto oklamal tento lid a Jeruzalém tím, že jsi řekl: ‚Nastane vám pokoj‘, a meč dosáhl až k duši.“

Jehova použil Jeremjáše, aby předpověděl příchod neštěstí na odpadlý národ, který mu údajně sloužil. (Jer. 1:10, 15–19; 4:5–8; 5:20–30) Byli však i jiní, kteří se prohlašovali za proroky. (Jer. 4:9) Co slyšeli lidé od takových takzvaných proroků? Bůh to zhodnotil takto: „Proroci skutečně prorokují ve falši. . . A můj lid si to tak zamiloval.“ — Jer. 5:31; 20:6.

Jehova falešné proroky sice neposlal, ale také jim nebránil šířit zprávy jako „Budete mít pokoj“ a „Nepřijde na vás žádné neštěstí“. (Jer. 23:16, 17, 25–28, 32) Lidé si museli vybrat — buď přijmout tvrdá, ale pravdivá proroctví předávaná Jeremjášem, nebo se dát svést falešnými samozvanými proroky, jako byli Chananjáš nebo Šemajáš. (Jer. 28:1–4, 11; 29:30–32) Protože Bůh tyto klamné proroky nezastavil, dalo se o něm říci: „Opravdu jsi naprosto oklamal tento lid a Jeruzalém tím, že jsi řekl: ‚Nastane vám pokoj‘.“

Jeremjáš byl obelstěn v jiném smyslu. „Obelstil jsi mě, Jehovo, takže jsem byl obelstěn. Použil jsi proti mně svou sílu, takže jsi získal převahu. Po celý den jsem se stal předmětem k smíchu, každý se mi posmívá.“ — Jer. 20:7.

Přední kněz Pašchur Jeremjáše veřejně napadl a pak ho vsadil do klády. Z lidského hlediska mohl mít Jeremjáš pocit, že dospěl do krajnosti, že prostě nemá sílu pokračovat tváří v tvář nezájmu, odmítání, posměchu a fyzickému násilí. Ale nebylo to tak. Jehova použil svou sílu proti Jeremjášovu lidskému sklonu (nebo v protikladu k němu). Bůh Jeremjáše obelstil tím, že tohoto nedokonalého člověka použil tak, aby vykonal, co by prorok z vlastní síly vykonat nemohl. Jeremjáš tím sice mohl být obelstěn nebo překvapen, ale bylo to pro dobrý účel: Ti, kdo ho pronásledovali, byli zahanbeni, a Boží poselství bylo předáno. — Jer. 20:11.

Chápeme-li tedy Jeremjáše 4:10 a 20:7 v souvislostech, jsou texty v souladu s Elihuovým závěrem: „Bůh vskutku nejedná ničemně a Všemohoucí nepřevrací soud.“ — Job 34:12.