Nad Velkým Babylónem vykonán rozsudek

„Na jejím čele bylo napsáno jméno, tajemství: ‚Velký Babylón, matka nevěstek a ohavností země.‘“ „V jednom dnu přijdou jeho rány, smrt a truchlení a hlad, a bude úplně spálen ohněm, protože Jehova Bůh, který jej odsoudil, je silný.“ — Zjev. 17:5; 18:8.

PRÁVEM se můžeme zamýšlet nad těmito slovy, jež zapsal apoštol Jan v prvním století našeho letopočtu. Kdo je tato „matka nevěstek“? Jaké velké urážky se dopustila vůči Bohu, že ji tak přísně odsuzuje? Boží soudy proti tajemné nevěstce, Velkému Babylónu, jsou bezpochyby zničující. A proto máme jistě důvod, abychom zjistili, kdo je tato nevěstka a jak na nás zapůsobí její úděl. — Zjev. 18:21.

Koho nebo co symbolizuje Velký Babylón? Bible říká, že se s ním dopouštěli smilstva vládcové světa a kupci že s ním obchodovali. (Zjev. 18:3) Nemůže tedy znázorňovat politiku ani velké obchodní podnikání. A tak zůstává jako jediný kandidát na titul „matka nevěstek“ třetí mocný živel světa. Není to nic jiného než satanova světová říše falešného náboženství.a

Nyní zbývají otázky: Proč, jak a kdy bude nad Velkým Babylónem vykonán rozsudek? Nebo výstižněji, proč, jak a kdy zmizí z této země falešné náboženství?

Nekřesťanské skutky křesťanstva

Uvažujeme-li nad skutky falešného náboženství, snad se nám vybaví starověký prorocký výrok: „Sejí totiž stále vítr a to, co sklidí, bude vichr.“ (Oz. 8:7) To odpovídá zásadě, kterou vyjádřil křesťanský apoštol Pavel: „Nedejte se svést: Bohu se nelze posmívat. Vždyť cokoli člověk rozsévá, to bude také sklízet.“ (Gal. 6:7) Co tedy v celosvětovém rozsahu rozsévalo falešné náboženství? A co bude sklízet?

Ježíš Kristus učil, že jeho následovníci nemají milovat jen své bližní, ale že mají milovat také své nepřátele. (Mat. 5:43, 44) Pavel citoval z Hebrejských písem a vyjádřil, jak by měli křesťané jednat s nepřáteli. Řekl: „‚Je-li tvůj nepřítel hladový, nakrm ho; je-li žíznivý, dej mu něco napít; vždyť tímto jednáním nakupíš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ Nedej se přemoci zlem, ale neustále přemáhej zlo dobrem.“ — Řím. 12:20, 21.

Ale dějiny náboženství křesťanstva jsou dějiny nenávisti a krveprolévání. Starověké i novodobé křižácké války s sebou nesly plenění, znásilňování a smrt, a dostávaly požehnání a byly omlouvány. Když se například fašistická Itálie násilím zmocnila Habeše (roku 1935) a Franco vedl „křižáckou válku“ ve španělské občanské válce (1936–39), hodnostáři katolické církve tomu žehnali.

Teologické rozpory se řešily upalováním lidí na mučednickém kůlu. Překladatel Bible William Tyndale byl v roce 1536 uškrcen na kůlu a jeho tělo bylo spáleno, když předtím uveřejnil svůj překlad „Nového zákona“ v angličtině. Předtím na podnět papeže Martina V. vykopali náboženští představitelé, podníceni pomstychtivostí, kosti překladatele Bible Wycliffa, a to 44 let po jeho smrti, aby měli to potěšení spálit je. V době katolické inkvizice byly tisíce Židů a „kacířů“ připraveny o majetek a tito lidé byli mučeni a upalováni na mučednickém kůlu — to vše údajně ve jménu Kristově. Španělský teolog Michael Servetus, kterého pronásledovali jak římští katolíci, tak i protestanté, byl upálen na mučednickém kůlu na pokyn protestanta Jana Kalvína. Za dvou světových válek v tomto století žehnalo „křesťanské“ duchovenstvo armádám a vlastenečtí polní kněží vybízeli vojáky k zabíjení.

Jak velice se to liší od pravého křesťanství! Apoštol Pavel napsal: „Jako Boží vyvolení, svatí a milovaní, si tedy oblékněte něžnou náklonnost soucitu, laskavost, pokoru mysli, mírnost a shovívavost. Snášejte se nadále navzájem a ochotně si vzájemně odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému důvod ke stížnosti. Stejně jako Jehova ochotně odpustil vám, tak jednejte i vy. Ale kromě toho všeho si oblékněte lásku, neboť je dokonalým poutem jednoty.“ — Kol. 3:12–14.

Křesťanům v Římě Pavel napsal: „Nikomu neodplácejte zlé zlým. Čiňte znamenité věci v očích všech lidí. Je-li to možné, pokud to záleží na vás, udržujte pokoj se všemi lidmi. Sami se nemstěte, milovaní, ale dejte místo zlobě, neboť je napsáno: ‚Pomsta je má; já odplatím, říká Jehova.‘“ (Řím. 12:17–19) Ve světle křesťanských zásad tedy křesťanstvo selhalo. Rozsévalo nenávist a pokrytectví a sklidí zničení.

Nekřesťanská náboženství a jejich skutky

Velký Babylón se však neskládá pouze z náboženství křesťanstva. Na vině krve, jež spočívá na této pověstné nevěstce, se podílejí všechna významnější náboženství tohoto světa. Například šintoistické náboženství v Japonsku se určitě podílí na vině za fanatické a sadistické smýšlení, jež se projevilo u japonského vojska za druhé světové války. Historik Paul Johnson tvrdí, že se potřebovali „obrnit v tomto tvrdém, soutěživém světě“, v němž panují evropská měřítka chování, a proto považovali za nezbytné vytvořit si „státní náboženství a závaznou morálku známou jako šinto a bušido [„cesta válečníka“]. . . Bylo zavedeno předepsané uctívání císaře, především v ozbrojených silách, a od roku 1920 se ve všech školách vyučoval národní kód etiky, kokumin dotoku.“ K čemu to vedlo? Do roku 1941, kdy Japonsko bombardovalo Pearl Harbor a pak vstoupilo do 2. světové války, „byl šintoismus. . . přeměněn z primitivního, zastarávajícího a nezávažného kultu v podporu moderního totalitního státu, a tak se zvláštní, odpornou ironií stalo, že náboženství, jež mělo původně sloužit jako obrana před světskými hrůzami našeho věku, bylo použito k jejich posvěcení“.

V roce 1947 došlo k rozdělení Indie a náboženské rozdíly při tom hrály závažnou úlohu. Historik Johnson o tom říká: „Asi 5 až 6 miliónů lidí prchalo oběma směry, aby si zachránili život. . . Tehdy se odhadovalo, že obětí na životech bylo 1 až 2 milióny. Novější propočty ukazují na počet 200 000 až 600 000.“ Až dodnes dochází v hinduistické společnosti k nábožensky motivovanému zabíjení a pokořování. Haridžanové neboli vyvrženci, kteří byli dříve označováni jako nedotknutelní, se často stávají oběťmi gangů, které k vraždám organizují bohatí majitelé půdy.

Hinduismus je spojen se spiritistickými praktikami. (Zjev. 18:23) Indický spisovatel Sudhir Kakar mluví o tom, že „průměrný hind je fascinován okultismem a těmi, kdo jej pěstují, a má k nim úctu“. Dodává: „Astrologové, věštci, jasnovidci a také sadhuové [asketičtí „světci“], fakíři [žebraví asketové, kteří provádějí výkony spojené s magií] a jiní boží muži jsou ve velké vážnosti, protože panuje názor, že jsou v důvěrném spojení s vyšší skutečností.“ — „India Today“, 30. dubna 1988.

Neustálé konflikty jsou také mezi hindy, sikhy a jinými východními náboženstvími. K těmto konfliktům přispívá každé náboženství svým dílem v podobě nenávisti, sporů a vraždění. To je pouze další druh ovoce, jež přináší Velký Babylón.

Pokud jde dále o judaismus, novodobé dějiny válek, zabíjení a represí jej mohou sotva doporučovat. Násilí, jež někdy projevují členové judaistické sekty chasidů vůči stoupencům jiných židovských sekt a nežidovských náboženství, je stěží doporučením v Božích očích.

Když studujeme dějiny celosvětové říše náboženství, můžeme snadno pochopit, proč má Nejvyšší soudce důvod pro vykonání rozsudku nad Velkým Babylónem. „Ano, byla v něm nalezena krev proroků a svatých a všech, kteří byli pobiti na zemi.“ (Zjev. 18:24) Účast falešného náboženství v místních i světových válkách vedla k tomu, že nese v Božích očích vinu za krev „všech, kteří byli pobiti na zemi“.

Podle biblického obvinění byl Velký Babylón posouzen a shledán hodným zničení, protože se v průběhu dějin dopouštěl duchovního smilstva s panovníky světa, nese vinu krve ve válkách a pěstuje spiritistické praktiky. Proto Jehova Bůh vynesl soudcovské rozhodnutí, že musí být satanova světová říše falešného náboženství odstraněna. — Zjev. 18:3, 23, 24.

Jak zanikne falešné náboženství

Biblická kniha Zjevení popisuje vysoce symbolickým jazykem zničení Velkého Babylóna. Ve Zjevení 17:16 čteme: „Těch deset rohů, které jsi viděl, a divoké zvíře, ty budou nenávidět nevěstku a zpustoší ji a obnaží a snědí její masité části a úplně ji spálí ohněm.“ „Těch deset rohů“ symbolizuje všechny politické mocnosti, které jsou nyní na světové scéně a podporují Spojené národy, „šarlatové divoké zvíře“, jež je samo obrazem ďáblova politického systému poskvrněného krví. — Zjev. 16:2; 17:3.b

Podle biblického proroctví se politické mocnosti sdružené ve Spojených národech obrátí proti světové říši falešného náboženství a zpustoší ji. Postižena tím budou všechna falešná náboženství. Mnohé politické systémy již projevily netrpělivost vůči jednání falešného náboženství, které se vměšuje do politických a sociálních oblastí. Některé socialistické země se zastávají ateismu a omezily náboženství tak, že tam prakticky neexistuje, jako například v Albánii. Jinde projevují političtí panovníci silnou nelibost nad liberační teologií některých katolických kněží v chudších zemích. Jiní potlačují náboženství, která se vměšují do rasových záležitostí. I v takzvaných liberálních zemích projevují někteří politikové nelibost nad tím, že se duchovenstvo vměšuje do politiky a do sociálních sporů.

Ještě se uvidí, které další sporné otázky vyprovokují politické síly, aby v celosvětovém měřítku vystoupily proti falešnému náboženství. Jedna věc je však jistá — vykonání rozsudku nad Velkým Babylónem, jež provedou tyto síly, nebude pouze z jejich vlastní vůle, ale také z vůle Boží. Zjevení 17:17 říká: „Bůh totiž vložil do jejich srdce, aby uskutečnily jeho myšlenku, ano aby uskutečnily svoji jednu myšlenku tím, že dají své království divokému zvířeti, dokud nebudou splněna Boží slova.“ — Srovnej Jeremjáše 51:12, 13.

Nedopusť se chyby. Vykonání rozsudku nad Velkým Babylónem nebude pouze projevem politického nepřátelství vůči vyzývavému jednání náboženství, jež se vměšuje do záležitostí, které mu nepřísluší. Političtí panovníci budou bezděčně Božím nástrojem ke zničení falešného uctívání v celosvětovém rozsahu. Ano, „jeho hříchy se totiž nahromadily až do nebe a Bůh si připomněl jeho skutky nespravedlnosti“. — Zjev. 18:5.

Jehova rozhodl, že pyšné falešné náboženství musí být pokořeno. Proroctví říká: „Do jaké míry se on [Velký Babylón] sám oslavoval a žil v nestoudném přepychu, do té míry mu dejte trápení a truchlení. Protože si ve svém srdci stále říká: ‚Sedím jako královna a nejsem vdova a nikdy neuvidím truchlení.‘ Proto v jednom dnu přijdou jeho rány, smrt a truchlení a hlad, a bude úplně spálen ohněm, protože Jehova Bůh, který jej odsoudil, je silný.“ — Zjev. 18:7, 8.

Kdy dojde k vykonání rozsudku?

Ten „jeden den“ neboli krátký čas rychlého vykonání rozsudku je nyní blízko. Zničením Velkého Babylóna bude totiž zahájen „den pomsty od našeho Boha“. (Iz. 61:2) Potom budeme stát tváří v tvář Boží spravedlivé válce, bitvě armageddonské. Všechny důkazy v podobě světových událostí od roku 1914 ukazují, že se čas satanova světa blíží ke konci. Panství Božího království je tedy přede dveřmi. — Luk. 21:32–36; Zjev. 16:14–16.

Jak budou reagovat praví ctitelé na zničení Velkého Babylóna? Zjevení říká: „Raduj se nad ním, nebe, a také vy, svatí a apoštolové a proroci, protože Bůh na něm za vás vykonal soudcovský trest!“ (Zjev. 18:20) Všechno bude jásat, až bude vykonáno Jehovovo předsevzetí a jeho jméno bude posvěceno. Proroctví říká: „Potom jsem slyšel něco, co bylo jako silný hlas velkého zástupu v nebi. Řekli: ‚Chvalte Jah, lidé! Záchrana a sláva a moc patří našemu Bohu, protože jeho soudy jsou pravé a spravedlivé. Vykonal totiž soud nad velkou nevěstkou, která zkazila zemi svým smilstvem, a pomstil krev svých otroků lpící na její ruce.‘“ — Zjev. 19:1, 2.

Zpustošení Velkého Babylóna, po němž přijde vykonání Božího rozsudku nad zbývajícími živly satanova světa, bude znamenat nekonečné požehnání pro Boží pravé ctitele, včetně mnoha lidí, kteří budou vzkříšeni zde na zemi. Všem takovým lidem Ježíš slíbil: „Jestliže zůstanete v mém slovu, jste skutečně moji učedníci a poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ — Jan 8:31, 32; Zjev. 19:11–21.

Praví ctitelé jsou skutečně osvobozeni od falešných náboženských nauk, které uváděly po celé věky Boha do špatného světla. V zaslíbeném novém světě spravedlnosti budou osvobozeni, aby žili beze strachu před smrtí, protože „sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjev. 21:3, 4) Ke dřívějším věcem, jež pominou, bude patřit Velký Babylón, satanova světová říše falešného náboženství.

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 7]

‚Zvláštní, odpornou ironií se stalo, že náboženství, jež mělo původně sloužit jako obrana před světskými hrůzami našeho věku, bylo použito k jejich posvěcení.‘