Codex Bezae — Jedinečný rukopis

THÉODORE DE BÈZE, uznávaný francouzský znalec Křesťanských řeckých písem, byl blízkým spolupracovníkem a nástupcem protestantského reformátora Jana Kalvína. Beza, což je jeho známější jméno, objevil v roce 1562 neobvyklý starý rukopis. Tvrdil, že ho dostal z kláštera „svatého“ Irenaea v Lyonu ve Francii, když město vydrancovali hugenoti. Není známo, kde tento rukopis vznikl, ale nejpravděpodobněji pochází ze severní Afriky nebo z Egypta.

Kodex měří 25 × 20 centimetrů a všeobecně se uznává, že pochází z pátého století n. l., z doby o něco pozdější než rukopisy Sinajský, Vatikánský a Alexandrinský. Skládá se ze 406 listů a obsahuje jen čtyři evangelia a Skutky apoštolů, s několika mezerami. Ale Bezův kodex možná původně obsahoval i jiné dopisy, protože je v něm zlomek Třetího dopisu Janova. Evangelia Matouše a Jana jsou před evangelii Lukáše a Marka.

Rukopis je raným příkladem dvojjazyčného textu, který má na levé stránce řecký text a na pravé stránce latinský. Je to pravděpodobně kopie papyru s raným textem a podobá se některým jiným papyrům ze třetího nebo čtvrtého století, jež jsou známé jako P²⁹, P³⁸ a P⁴⁸.

Bezův kodex je psán velkými úhlednými unciálami (velkými písmeny) a text na stránce není souvislý. Řádky mají nepravidelnou délku, aby konec každé řádky představoval přestávku ve čtení. Je zvláštní, že latinský text je psán ve stylu řeckého písma a text je v mnoha případech přizpůsoben řeckému znění. Řecký text je naproti tomu naprosto charakteristický a byl opravován mnoha rukama a také původním opisovačem.

Bezův kodex má oficiální označení „D“. Velmi se liší od všech ostatních významných rukopisů a je na nich nezávislý. Poznámky pod čarou v Překladu nového světa Svatých písem ukazují, že tento kodex někdy souhlasí s rukopisem Sinajským (א), Vatikánským (B) a Alexandrinským (A), a někdy s nimi nesouhlasí. Velká hodnota tohoto kodexu tkví spíše v tom, že potvrzuje jiné důležité rukopisy, než v jeho zvláštnostech v podobě vynechávek a doplňků. — Viz poznámky pod čarou v Překladu nového světa Svatých písem — Bible s odkazy u Matouše 23:14; 24:36; 27:49; Marek 7:16; 9:44, 46; 11:26; Lukáš 15:21; Jan 5:4.

Ačkoli má Bezův kodex v některých případech neobvyklé znění a varianty, je dalším znamenitým dokladem zachování Bible až do naší doby.

[Podpisky obrázku na straně 24]

Nahoře: Se svolením akademického senátu Univerzitní knihovny v Cambridge

Vlevo: S laskavým svolením Správy Britského muzea