Sen o světovém míru — nedokonalá vidina

OPTIMISMUS, pokud jde o vyhlídky na světový mír, stále vzrůstá. V novinovém sloupku listu Toronto Star napsala Carol Goarová: „Od Afganistánu až po Angolu se šíří mírové dohody. Místní konflikty, které se ještě před několika měsíci zdály neřešitelné, jeví známky uklidňování. A Spojené národy prožívají povzbudivou renesanci.“ To podle slov Carol Goarové vyvolalo „celosvětovou epidemii naděje“. V jednom úvodníku listu USA Today bylo podobné prohlášení: „Po celém světě zavládá mír.“

V poslední době je pozoruhodný zejména stav, který byl v listu UN Chronicle označen jako „pokračující obnovování vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy“. Stahování vojsk, překvapující události ve východní Evropě, rozhovory o snižování počtu vojsk a zbraní — celý tento vývoj vzbuzuje naději, že by supervelmoci konečně mohly zabrzdit závody ve zbrojení. Ve světě, v němž výdaje na zbrojení ochuzují ekonomiku údajně o více než 850 miliard dolarů ročně, je to vyhlídka velice vítaná.

Ale jak dalece je pravděpodobné, že se sen o světovém míru uskuteční? I ti nejoptimističtější pozorovatelé připouštějí, že od snížení počtu zbraní k jejich úplné likvidaci je velice daleko. K jadernému odzbrojení by byla nutná nebývale velká vzájemná důvěra. Neblahé však je, že supervelmoci mají za sebou velmi dlouhé období vzájemné nedůvěry. Podle biblického proroctví to byla éra, v níž lidé dokázali, že jsou „nepřístupní jakékoli dohodě [„nesmiřitelní“, EP]“. — 2. Timoteovi 3:3.

Ne každý je také přesvědčen, že by likvidace nukleárních zbraní přinesla mír. I kdyby bylo možné přesvědčit národy, aby se zbavily všech svých nahromaděných jaderných zbraní, mohly by konvenční zbraně stále ještě zabíjet docela účinně. Děsivým svědectvím toho jsou obě světové války. A technika potřebná k obnovení jaderných zbraní by existovala dále — kdykoli připravená k použití při prvním náznaku nějakého politického napětí. Někteří odborníci, například politik Richard Ned Lebow, dokonce tvrdí: „Možná, že by se mělo několik jaderných zbraní zachovat, aby lidé zůstali obezřetní.“

Pokud však budou existovat jaderné zbraně, bude stále viset ve vzduchu přízrak jaderného zničení a všechna tvrzení o dosažení míru budou pouhou fraškou. A pokud problémy nevojenského rázu budou ochuzovat milióny lidí o pokoj v každodenním životě, budou tím rovněž zpochybněna všechna tvrzení o míru. Generální tajemník Spojených národů, Javier Pérez de Cuéllar, mluvil o „vážné situaci, v níž jsou milióny našich spoluobčanů, kteří jsou bez přístřeší nebo bydlí v absolutně nevyhovujících podmínkách. Tento problém se stále zhoršuje.“ Časopis UN Chronicle navíc uvádí, že v zaostalých hospodářských podmínkách žijí „dvě třetiny lidstva, přičemž v některých případech je úroveň chudoby a krajního nedostatku naprosto srovnatelná s utrpením způsobeným válkou“. A v jaké situaci jsou uprchlíci, kterých je podle odhadu na světě dvanáct miliónů? Přinese snížení počtu zbraní, nebo dokonce i úplné odzbrojení pokoj do jejich života?

Je jasné, že lidský sen o světovém míru je vidina, která je nedokonalá — je krátkozraká, úzce ohraničená, omezená. Existuje nějaká lepší naděje na mír? Skutečně existuje. V minulém vydání tohoto časopisu jsme viděli, že Bible poskytuje spolehlivou naději na mír.a Ježíš Kristus jako král Božího království brzy způsobí mír, který daleko převýší všechno lidské očekávání. Co však bude tento mír skutečně znamenat? Budeme se tím zabývat v dalším článku.

[Poznámka pod čarou]