Oceňuješ, co udělal Bůh?

„Jestliže někdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe a bere den co den svůj mučednický kůl a stále mě následuje.“ — LUKÁŠ 9:23.

1. Uveď některé podivuhodné dary, které nám dal Bůh.

ZA svůj život vděčíme Bohu. Kdyby nestvořil lidstvo, nikdy bychom se nenarodili. Ale Bůh stvořil víc než život. Utvořil nás tak, že se můžeme těšit z mnoha věcí: chuti jídla, slunečního tepla, zvuku hudby, svěžesti jarního dne, vřelosti lásky. A ještě víc: Bůh nám dal mysl a touhu poučovat se o něm. Inspiroval Bibli, která nám dává zdravé vedení, ukazuje nám, jak žít šťastněji, a poskytuje naději na věčný život ve svém spravedlivém novém světě. Bůh také opatřuje svého svatého ducha, podporu místního sboru a láskyplné starší muže a ženy, kteří nám mohou pomoci, abychom zůstali silní v jeho službě. — 1. Mojžíšova 1:1, 26–28; 2. Timoteovi 3:15–17; Hebrejcům 10:24, 25; Jakub 5:14, 15.

2. a) Kterou nejvýznamnější věc pro nás udělal Bůh? b) Můžeme získat záchranu skutky?

² Navíc k tomu všemu poslal Bůh vlastního prvorozeného Syna, aby nám pověděl více o tom, co od nás Otec očekává, a aby opatřil „osvobození výkupným“ pro každého, kdo je přijme. (Efezanům 1:7; Římanům 5:18) Tento Syn, Ježíš Kristus, řekl: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3:16, Bible kralická) Záchrana umožněná tím výkupným má tak nevyrovnatelnou hodnotu, že neexistuje naprosto žádný způsob, jak by si ji mohl někdo zasloužit skutky, jistě ne skutky konanými dříve podle mojžíšského Zákona. Pavel tedy napsal: „Člověk není prohlášen za spravedlivého pro skutky zákona, ale pouze prostřednictvím víry v Krista Ježíše.“ — Galaťanům 2:16; Římanům 3:20–24.

Víra a skutky

3. Co řekl Jakub o víře a skutcích?

³ Záchrana přichází skrze víru, ale víra a ocenění pro všechno, co udělal Bůh, by nás měla pohnout k činu. Měla by nám být pohnutkou k věcem, jež prokazují naši víru. Ježíšův nevlastní bratr Jakub napsal: „Víra, jestliže nemá skutky, je sama o sobě mrtvá.“ Dále řekl: „Ukaž mi svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru svými skutky.“ Jakub připomněl, že i démoni „věří a třesou se“, ale démoni samozřejmě nečiní zbožné skutky. Zato Abraham měl jak víru, tak skutky. „Jeho víra působila spolu s jeho skutky a jeho víra byla zdokonalena jeho skutky.“ Jakub zopakoval: „Víra bez skutků [je] mrtvá.“ — Jakub 2:17–26.

4. Co mají podle Ježíše dělat ti, kteří ho chtějí následovat?

⁴ Ježíš také ukázal důležitost správných skutků, když řekl: „Ať září vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše znamenité skutky a slavili vašeho Otce, který je v nebesích.“ „Jestliže někdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe a bere den co den svůj mučednický kůl a stále mě následuje.“a Jestliže ‚zapřeme‘ sami sebe, vzdáme se mnoha ze svých osobních voleb. Uznáme, že za všechno vděčíme Bohu, a tak se mu poddáme jako jeho otroci a snažíme se poznat a konat jeho vůli jako Ježíš. — Matouš 5:16; Lukáš 9:23; Jan 6:38.

Vliv na život

5. a) Co by mělo podle Petra ovlivnit celý náš způsob života? b) Jaké znamenité skutky doporučoval?

⁵ Petr ukázal, že Kristova „drahocenná krev“ vylitá za nás má tak vynikající hodnotu, že by se naše ocenění pro ni mělo zračit v celém našem způsobu života. Apoštol uvedl mnohé, k čemu by nás mělo ocenění pohnout. Radil: „Odložte. . . všechnu špatnost.“ „Rozvíjejte touhu po nefalšovaném mléku, které patří ke slovu.“ „ ‚Abyste široko daleko oznamovali znamenitosti‘ toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.“ „Ať se odvrátí od toho, co je špatné, a činí dobro.“ „Vždy připraveni k obhajobě před každým, kdo od vás žádá důvod pro naději, která je ve vás.“ „Aby zbytek svého času v těle již nežil pro lidské žádosti, ale pro Boží vůli.“ — 1. Petra 1:19; 2:1, 2, 9; 3:11, 15; 4:2.

6. a) Jak projevovali svou víru křesťané z prvního století? b) Jaký příklad by to měl být pro nás?

⁶ Křesťané z prvního století žili svou vírou. Měnila jejich názory a jejich osobnost, podněcovala je, aby uváděli svůj život do souladu s Boží vůlí. Strpěli vyhnanství, kamenování, bití věznění, dokonce i smrt raději, než aby porušili svou víru. (Skutky 7:58–60; 8:1; 14:19; 16:22; 1. Korinťanům 6:9–11; Efezanům 4:22–24; Kolosanům 4:3; Filemonovi 9, 10) Známý římský historik Tacitus, narozený kolem roku 56 n. l. říká, že křesťané „byli odsuzováni do plamenů a upalováni, aby sloužili jako noční osvětlení, když pohaslo denní světlo“. — Anály, Kniha XV, odstavec 44.

7. V jaké situaci se snad někdo nalézá?

⁷ V některých sborech bys našel osoby, které léta chodí na shromáždění. Milují Jehovovu organizaci, považují Boží lid za nejlepší lidi, jaké poznali, podávají znamenité komentáře o pravdě a hájí pravdu před lidmi vně sboru. Ale něco jim stojí v cestě, něco je drží zpět. Nikdy neudělali ten znamenitý krok, který udělaly tři tisíce lidí o letnicích, na nějž se zeptal věřící Etiop nebo k němuž vyzval Ananiáš Saula, jakmile si tento bývalý pronásledovatel uvědomil, že Ježíš je skutečně Mesiáš. (Skutky 2:41; 8:36; 22:16) Co dnes schází takovým lidem? Proč neudělali krok, který Bible nazývá „žádost k Bohu o dobré svědomí“? (1. Petra 3:21) Jestliže ses octl v této situaci — znáš pravdu, ale váháš v tom něco udělat —, dívej se na tento článek, jako by byl připraven výslovně z lásky k tobě.

Překonat překážky na cestě ke křtu

8. Jestliže ses nikdy dobře neučil, co by teď bylo moudré?

⁸ Co ti může stát v cestě? Předešlý článek ukázal, že pro některé by mohlo být problémem osobní studium. Bůh nám dal podivuhodnou mysl a očekává od nás, že ji budeme používat v jeho službě. Někteří lidé, kteří se nikdy nenaučili ani číst, na to vynaložili úsilí proto, aby se dozvěděli víc o Bohu a jeho předsevzetích. Jestliže číst umíš, studuješ opravdu jako Berojští, ‚denně pečlivě zkoumáš Písma‘, abys viděl, zda je tomu tak? Probádal jsi, „jaká je šířka a délka a výška a hloubka“ pravdy? Doloval jsi dost hluboko v Božím slově? Zjistil jsi, jak je svým obsahem vzrušující? Rozvinul sis skutečnou touhu znát Boží vůli? Máš opravdový hlad po pravdě? — Skutky 17:10, 11; Efezanům 3:18.

9. Co je správné udělat, máš-li problém s někým ve sboru?

⁹ Někdy se lidé drží zpět pro skutečný nebo domnělý problém, který měli s někým ve sboru. Urazil tě někdo vážně? Potom se řiď vodítkem naznačeným Ježíšovými slovy: „Poukaž otevřeně na jeho chybu mezi čtyřma očima.“ (Matouš 18:15) Třeba tě překvapí, že on ani neví, že ses urazil. Ale i když to ví, stále můžeš ‚získat svého bratra‘, jak řekl Ježíš. A když se nad tím zamyslíš: Komu vlastně sloužíš? Tomu člověku, nebo Bohu? Je tvá láska k Bohu tak omezená, že by ti v ní mohla být překážkou chyba nějakého nedokonalého člověka?

10, 11. Co bys měl dělat, jestliže tě drží zpět nějaký tajný hřích?

¹⁰ Někoho jiného může zdržovat od křtu tajný hřích. Mohlo by to být něco, co se stalo v minulosti, nebo by to mohlo být pokračující nesprávné jednání. Jestliže je tvým problémem právě to, není načase tu věc napravit? (1. Korinťanům 7:29–31) Mnozí z Jehovova lidu museli učinit změny ve svém životě. Bible říká: „Čiňte tedy pokání a obraťte se, aby byly vaše hříchy vymazány, aby přišla období osvěžení od Jehovovy osoby.“ — Skutky 3:19.

¹¹ Bez ohledu na to, co jsi snad v minulosti udělal, můžeš činit pokání, změnit se a prosit Boha za odpuštění. „Umrtvujte proto své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky, škodlivou žádost. . . Svlékněte starou osobnost s jejími zvyky a oblékněte si novu osobnost, která se obnovuje přesným poznáním podle obrazu toho, jenž ji stvořil.“ Můžeš uvést svůj život do souladu s jeho cestami, těšit se z čistého svědomí a mít naději na věčný život v jeho spravedlivém novém světě. Nestojí to za jakoukoli potřebnou námahu? — Kolosanům 3:5–10; Izajáš 1:16, 18; 1. Korinťanům 6:9–11; Hebrejcům 9:14.

12. Co bys měl dělat, jestliže mezi tebou a čistým svědomím stojí tabák, alkohol nebo návykové drogy?

¹² Stojí mezi tebou a čistým svědomím tabák, alkohol nebo návyk na drogy? Nezrcadlí snad takové návyky, ohrožující život, neúctu k Božímu úžasnému daru života? Stojí-li ti v cestě takové návyky, je jistě načase je napravit. Stojí ti tyto návyky za život? Pavel řekl: „Očisťme se od každé poskvrny těla a ducha tím, že zdokonalujeme svatost v Boží bázni.“ Oceňuješ Boží čisté a spravedlivé cesty natolik, abys to udělal?b — 2. Korinťanům 7:1

Hmotné věci

13, 14. a) Co říká Písmo o hmotných cílech? b) Proč je důležité klást na první místo nebeské věci?

¹³ Dnešní svět staví úspěch a „okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu“ téměř před všechno ostatní. Ale Ježíš přirovnal „úzkostlivé starosti tohoto systému věcí“ a „podvodnou moc bohatství“ k „trní“, které dusí Boží slovo. Zeptal se také: „Co totiž prospěje člověku, jestliže získá celý svět, ale pozbyde svou duši?“ — 1. Jana 2:16; Marek 4:2–8, 18, 19; Matouš 16:26.

¹⁴ Ježíš zdůraznil, že se Bůh postaral, aby ptáci nalézali potravu a aby lilie nádherně kvetly. Potom zvolal: „O kolik cennější jste vy než ptáci!. . . Oč bude spíše [Bůh] oblékat vás!“ Ježíš nám řekl: „Přestaňte být v úzkostlivém napětí“ kvůli hmotným věcem. Řekl: „Hledejte stále [Boží] království a tyto věci vám budou přidány.“ Zdůraznil, že bychom měli na první místo stavět nebeské věci, protože ‚kde je totiž tvůj poklad, tam bude i tvé srdce‘. — Lukáš 12:22–31; Matouš 6:20, 21.

Zbožná služba s Boží pomocí

15. Jaké znamenité povzbuzení nám dává příklad křesťanů z prvního století?

¹⁵ Zdá se ti problémem vydávat svědectví lidem? Zdržuje tě ostýchavost? Pokud ano, je důležité si připomínat, že křesťané z prvního století měli stejné pocity jako my dnes. Bůh nevyvolil mnoho moudrých a mocných, ale vyvolil „slabé věci světa, aby zahanbil silné věci“. (1. Korinťanům 1:26–29) Mocní náboženští vůdcové se stavěli proti těmto „obyčejným“ lidem a nařizovali jim, aby přestali kázat. Co udělali křesťané? Modlili se. Prosili Boha o smělost a on jim ji dal. Díky tomu naplnilo jejich poselství Jeruzalém a později otřáslo celým světem. — Skutky 4:1–4, 13, 17, 23, 24, 29–31; 5:28, 29; Kolosanům 1:23.

16. Co se učíme od velkého „oblaku svědků“ popsaného v 11. kapitole Hebrejcům?

¹⁶ Strach z lidí tedy nikdy neměl stát mezi námi a službou Bohu. Jedenáctá kapitola Hebrejcům mluví o velkém „oblaku svědků“, kteří se nebáli lidí, ale Boha. Měli bychom projevovat podobnou víru. Apoštol napsal: „Protože nás tedy obklopuje tak velký oblak svědků, odložme také všechnu přítěž a hřích, do něhož se snadno zaplétáme, a s vytrvalostí běžme závod, který je nám předložen.“ — Hebrejcům 12:1.

17. Jaké povzbuzení dal Bůh skrze Izajáše?

¹⁷ Bůh může poskytnout svým služebníkům obrovskou pomoc. Stvořitel vesmíru řekl Izajášovi: „Ti, kteří doufají v Jehovu, znovu získají sílu. Vznesou se na křídlech jako orli. Poběží a neumdlí; budou kráčet a neunaví se.“ — Izajáš 40:31.

18. Jak bys mohl překonat ostych podílet se na kázání Království?

¹⁸ Odvážní a šťastní svědkové, které vidíš v místním sboru, jsou jen částečka více než tří a půl miliónu horlivých služebníků na celé zemi. Radují se, že mají účast na díle, které sám Ježíš předpověděl těmito slovy: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ Jestliže je pro tebe účast na kázání Království problémem, přestože jsi k tomu způsobilý, proč nepoprosit svědka, kterému se služba daří, aby tě vzal s sebou, aby ses podílel na kazatelské službě? Bůh skutečně dává „moc, která je nad to, co je normální“, a možná, že budeš překvapen, jakou radostí tato zbožná služba opravdu je. — Matouš 24:14; 2. Korinťanům 4:7; viz také Žalm 56:11; 56:12, KB; Matouše 5:11, 12; Filipanům 4:13.

19. Jaké učitelské dílo přikázal Ježíš svým následovníkům?

¹⁹ Ježíš očekává, že ti, kdo ocení poselství o Království, budou podle toho jednat. Řekl: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i svatého ducha a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.“ — Matouš 28:19, 20.

20. Jaká otázka bude brzy na místě, jestliže děláš duchovní pokroky?

²⁰ Vede tě ocenění pro Boží požehnání, pro Ježíšovu „drahocennou krev“ a pro podivuhodnou naději na věčný život k jednání? (1. Petra 1:19) Uvedl jsi svůj život do souladu s Božími spravedlivými požadavky? Podílíš se pravidelně na činění učedníků? Zapřel jsi sám sebe a oddal svůj život Bohu? Jestliže na všechny tyto otázky odpovídáš zřetelně ano, je možná čas položit jednomu ze starších ve sboru, kam chodíš, stejnou otázku, jakou položil věřící Etiop Filipovi: „Co mi brání, abych byl pokřtěn?“ — Skutky 8:36.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Jaké zvláštní důvody k vděčnosti Bohu máme?

◻ K čemu by nás měla pohnout víra a ocenění?

◻ Jaké problémy mohou stát mezi námi a poslušností Boha a co v tom můžeme dělat?

◻ Jaké otázky si mohou položit ti, kteří ještě nejsou pokřtění?

[Rámeček na straně 18]

‚Jaká „půda“ jsem?‘

Ježíš uvedl znázornění o muži, který vyšel rozsévat semena. Některá padla vedle cesty a sezobali je ptáci. Jiná padla na skalnatá místa, kde je málo půdy. Vyrašila, ale když vyšlo slunce, uschla a zašla. Ještě jiná semena padla do trní a byla zadušena. Ježíš vysvětlil, co tyto tři skupiny představují: první člověka, který „slyší slovo o království, ale nechápe jeho smysl“, druhá toho, kdo slovo přijme, ale dá se odvrátit žárem „soužení nebo pronásledování“, a třetí osobu, u níž „úzkostlivá starost tohoto systému věcí a podvodná moc bohatství dusí slovo“.

Ale Ježíš vyprávěl také o jiném semenu, které padlo na znamenitou půdu. Řekl: „To je ten, který slyší slovo a pochopí smysl a který skutečně nese ovoce.“ — Matouš 13:3–8, 18–23.

Bylo by dobré zeptat se sám sebe: ‚Jaká „půda“ jsem?‘

[Rámeček na straně 19]

Zemřeli pro svou víru

Víš o někom, kdo by raději zemřel, než by porušil svou víru? Udělaly to tisíce svědků Jehovových. Dr. Christine Kingová napsala v knize Nacistický stát a nová náboženství: Pět případů nonkonformismu (angl.) „Každý druhý německý svědek Jehovův byl uvězněn a každý čtvrtý přišel o život.“

Když v roce 1945 konečně přestala hrůza táborů, „počet svědků mezitím vzrostl a nedošlo k žádnému kompromisu“. V knize Nacistické pronásledování církví (angl.) napsal J. S. Conway o svědcích: „Žádná jiná sekta neprojevila podobné odhodlání tváří v tvář plné síle teroru gestapa.“

Svědkové Jehovovi nebyli pronásledováni kvůli politice nebo rase. Trpěli jen a jen pro svou lásku k Bohu, a protože odmítali porušit své biblicky školené svědomí.