Svitky od Mrtvého moře — Jedinečný nález
ASI 24 kilometrů na jihovýchod od Jeruzaléma se táhne východním směrem až k Mrtvému moři pusté vyschlé koryto Vádí En–Nar. Za pobřežní planinou se rozprostírá přerušovaný pás skalních útesů. Na podzim, kdy horké dny střídají studené noci, opatrují taamirští beduíni na této planině svá stáda ovcí a koz.
V roce 1947 mladý beduínský pastýř, který zde hlídal své stádo, vhodil do jednoho malého otvoru v čelní stěně drolící se skály kámen. Vyvolalo to zvuk, který ho polekal. Bylo zřejmé, že se rozbila nějaká hliněná nádoba. Ze strachu utekl, ale za dva dny se vrátil a vyšplhal do výšky asi 100 metrů, kde byl větší a vyšší otvor, kterým se mohl dostat dovnitř. Když jeho oči přivykly temnotě, uviděl podél stěny jeskyně deset vysokých džbánů a mezi napadanými kameny se povalovaly střepy hliněných nádob.
Většina džbánů byla prázdná, ale v jednom byly tři svitky, dva z nich zabalené do látky. Rukopisy odnesl do beduínského tábora a nechal je tam asi měsíc viset na stanové tyči ve vaku. Nakonec nějací beduíni vzali svitky do Betléma, aby zjistili, kolik by jim vynesly. V jednom klášteře poslali beduíny bez dlouhých okolků pryč a řekli jim, že svitky nemají naprosto žádnou cenu. Jiný obchodník jim sdělil, že archeologickou hodnotu rukopisy nemají a podezíral je, že je ukradli z nějaké židovské synagógy. Jak velmi se ale mýlil! Jejich hodnota byla patřičně stanovena teprve u syrského ševce, který vystupoval jako obchodní zprostředkovatel. Brzy byly zhodnoceny i ostatní rukopisy.
Některé z těchto starověkých spisů umožnily zcela nový pohled na činnost židovských náboženských skupin přibližně z doby Krista. Ale svět vzrušil teprve biblický rukopis Izajášova proroctví. Proč?
Jeho velká cena
Původně byl nově objevený svitek Izajáše dlouhý asi 7,5 metru. Tvořilo jej 17 archů pečlivě preparované zvířecí kůže, která byla jemná téměř jako pergamen. Text byl pečlivě uspořádán do 54 sloupců průměrně o 30 řádcích. Do těchto řádků umístil zručný písař písmena textu psaného do odstavců. — Viz snímek.
Svitek nebyl navinutý na dřevěných tyčkách a uprostřed, kde jej kdysi držely při čtení mnohé ruce, byl mnohem tmavší. Byl také velmi prodřený, o čemž svědčily i jeho zkušeně provedené opravy a výztuže. Zachoval se v tak vynikajícím stavu proto, že byl hermeticky uzavřen v hliněné nádobě. Jak cenné je to pro biblického badatele a dokonce i pro každého z nás?
Přestože tento rukopis proroka Izajáše je zhruba o tisíc let starší než kterýkoli jiný zachovaný opis, příliš se obsahem neliší. Profesor Millar Burrows, vydavatel textu rukopisu, který byl publikován v roce 1950, řekl: „Text Izajáše v tomto rukopise je v podstatě shodný s textem obsaženým mnohem později v MT [masoretském hebrejském textu], i když má významné pravopisné a gramatické odchylky a mnoho více či méně zajímavých a podstatných textových variant.“a Stojí také za zmínku, že text důsledně používá tetragramaton יהוה, hebrejsky psané Boží svaté jméno Jehova.
Jiné hodnotné rukopisy
Božské jméno se objevuje také v jiném rukopise z téže jeskyně, známé jako „jeskyně 1“. V komentáři ke knize Habakukově se tetragramaton vyskytuje čtyřikrát. Je napsaný starohebrejskými písmeny, což je starší typ písma, který se nápadně liší od známějšího hranatého hebrejského písma. — Viz poznámku pod čarou k Habakukovi 1:9, Bible s odkazy.
Tato jeskyně vydala také části jiného svitku Izajáše a též zlomky biblické knihy Danielovy, psané na kůži. V jednom z nich je zachován přechod z hebrejštiny na aramejštinu u Daniela 2:4 přesně tak jako u rukopisů mladších o tisíc let.
Dnes jsou v jeruzalémském muzeu, známém jako Svatyně knihy, vystaveny malé dobře zachovalé části svitků. Toto muzeum je pod zemí, proto máme při návštěvě dojem, že vstupujeme do jeskyně. Vrchní část muzea je ve tvaru víka hliněné nádoby, v níž byla Izajášova kniha ze svitků od Mrtvého moře objevena. Vidět ovšem můžeme pouze přesnou kopii rukopisu Izajáše. Drahocenný originál je bezpečně uschován v blízkém depozitáři.
[Poznámka pod čarou]
a Některá důležitá znění textu tohoto svitku jsou uvedena v Překladu nového světa Svatých písem Bible s odkazy u Izajáše 11:1; 12:2; 14:4; 15:2; 18:2; 30:19; 37:20, 28; 40:6; 48:19; 51:19; 56:5; 60:21. Svitek je označen v poznámkách pod čarou jako 1QIsa.
[Podpisek obrázku, strana 10]
Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.
Courtesy of The British Museum
[Podpisek obrázku, strana 11]
Israel Antiquities Authority; Svatyně knihy, Israel Museum; D. Samuel and Jeanne H. Gottesman Center for Biblical Manuscripts