„Ženy, které tvrdě pracují v Pánu“
„Pozdravujte Tryfainu a Tryfózu, ženy, které tvrdě pracují v Pánu.“ — ŘÍMANŮM 16:12.
1. Jak se Ježíšova pozemská služba prokázala jako požehnání pro ženy?
JEŽÍŠOVA pozemská služba byla opravdu požehnáním pro židovské ženy. Dílo, které Ježíš zahájil, mělo přinést útěchu, naději a novou důstojnost ženám všech ras. Nevěnoval žádnou pozornost ústním podáním judaismu, jež ‚činila Boží slovo neplatným‘. (Matouš 15:6) Mnohá z těchto ústních podání znevažovala základní práva žen, která jim byla dána Bohem.
Ježíšův postoj k ženám
2. Proč se dá říci, že Ježíšův přístup k ženám byl ve své době revoluční?
2 Jak nápadný byl rozdíl mezi Ježíšovým postojem k ženám a postojem židovských náboženských vůdců! Podle díla Encyclopaedia Judaica je ti druzí považovali za „chamtivé, všetečné, lenivé a žárlivé“. Na rozhovor se ženou se pohlíželo s nelibostí a „pro učeného muže bylo potupné, aby mluvil se ženou na ulici“. (Jerusalem in the Time of Jesus od Joachima Jeremiase; srovnej Jana 4:27.) O pohrdavém postoji judaistických vůdců k ženám by se dalo říci mnohem víc. Ale shora uvedené skutečnosti postačí, abychom viděli, jak byl Ježíšův přístup k ženám ve své době opravdu revoluční.
3. Jaké příhody z doby Ježíšovy služby ukazují, že Ježíš byl ochoten vyučovat ženy hlubokým duchovním pravdám?
3 Ježíš dává dokonalý příklad toho, jak mohou mít muži k ženám vřelý, a přece cudný vztah. Nejenže se ženami rozmlouval, ale také je vyučoval hlubokým duchovním pravdám. Vždyť vůbec první osobou, které otevřeně zjevil svou mesiášskou úlohu, byla žena, a k tomu Samaritánka. (Jan 4:7, 25, 26) Příhoda s Martou a Marií dále jasně ukazuje, že na rozdíl od židovských náboženských vůdců Ježíš nemyslel, že žena nemá právo dočasně opustit své hrnce a pánve, aby si rozšířila duchovní poznání. Marie si při té příležitosti zvolila „dobrý díl“, dala duchovním věcem první místo. (Lukáš 10:38–42) Ale za několik měsíců po smrti jejich bratra to byla Marta, ne Marie, kdo projevil větší dychtivost setkat se s Pánem. I dnes nás silně vzrušuje ten hluboce duchovní rozhovor mezi Ježíšem a Martou o naději na vzkříšení. (Jan 11:20–27) Byla to pro Martu veliká přednost.
Ženy, které sloužily Ježíšovi
4, 5. Kdo vedle apoštolů doprovázel Ježíše během jeho služby v Galileji? Jak mu sloužily?
4 Ježíš také při svých cestách zemí přijímal služby od žen. Marek se ve svém evangeliu zmiňuje o ženách, „které [Ježíše] doprovázely a sloužily mu, když byl v Galileji“. (Marek 15:40, 41) Kdo byly ty ženy a jak Ježíšovi sloužily? Jména všech neznáme, ale Lukáš jich několik uvádí a vysvětluje, jakým způsobem ty ženy Ježíšovi sloužily.
5 Píše: „Brzo potom cestoval od města k městu a od vesnice k vesnici, kázal a oznamoval dobré poselství o Božím království. A dvanáct bylo s ním, a nějaké ženy, které byly vyléčeny od ničemných duchů a nemocí, Marie nazývaná Magdaléna, z níž vyšlo sedm démonů, a Johana, manželka Chuzy, Herodova pověřence, a Zuzana a mnoho jiných žen, které jim sloužily ze svého majetku.“ (Lukáš 8:1–3) Ježíš se nechal ochotně následovat těmito ženami a dovolil jim, aby ze svého majetku sloužily hmotným potřebám jeho i apoštolů.
6. a) Kdo doprovázel Ježíše na jeho poslední cestě do Jeruzaléma? b) Kdo stál při Ježíšovi až do smrti a jak byly některé odměněny? c) Co je pozoruhodné na zprávě u Jana 20:11–18 z hlediska judaistických tradic?
6 Když byl Ježíš popravován, „z dálky se také dívalo mnoho žen, které doprovázely Ježíše z Galileje, aby mu sloužily; mezi nimi byla Marie Magdaléna, také Marie, matka Jakubova a Josesova“. (Matouš 27:55, 56) Mnoho věrných žen tedy stálo při Ježíšovi, když umíral. Za povšimnutí také stojí, že ženy byly prvními svědky jeho vzkříšení. (Matouš 28:1–10) To samo bylo ranou židovské tradici, protože v judaismu se ženy nepokládaly za hodné toho, aby byly legálními svědky. Měj to na mysli, když budeš číst Jana 20:11–18, a snaž se představit si silné pohnutí, které musela cítit Marie Magdaléna, když se jí vzkříšený Pán zjevil, zavolal ji jménem a použil ji jako svého svědka, aby sdělila učedníkům, že je opravdu živ!
Věrné křesťanské ženy po letnicích
7, 8. a) Jak víme, že byly přítomny ženy, když byl o letnicích vylit duch? b) Jak se křesťanské ženy podílely na raném šíření křesťanství?
7 Po Ježíšově výstoupení do nebe byly zbožné ženy s věrnými učedníky v horní místnosti v Jeruzalémě. (Skutky 1:12–14) Je zřejmé, že mezi těmi, na něž byl o letnicích vylit svatý duch, byly ženy. Proč? Protože Petr, když vysvětloval, co se stalo, citoval Joela 2:28–30, který se jmenovitě zmiňuje o „dcerách“ a „služkách“ neboli „otrokyních“. (Skutky 2:1, 4, 14–18) Hned při založení křesťanského sboru tedy byly jeho členkami duchem zplozené, pomazané křesťanské ženy.
8 Ženy hrály v šíření křesťanství důležitou, ač ne vůdčí úlohu. Marie, matka Markova a teta Barnabášova, dala svůj patrně velký dům k dispozici jeruzalémskému sboru. (Skutky 12:12) A byla k tomu ochotna v době, kdy právě propuklo pronásledování křesťanů. (Skutky 12:1–5) Čtyři dcery evangelisty Filipa měly přednost být křesťanskými prorokyněmi. — Skutky 21:9; 1. Korinťanům 12:4, 10.
Pavlův postoj k ženám
9. Jakou radu ohledně křesťanských žen dal Pavel v prvním dopise Korinťanům a k dodržování jaké božské zásady povzbuzoval ženy?
9 Apoštol Pavel je někdy obviňován z misogynství, totiž nenávisti k ženám a nedůvěry k nim. Je pravda, že právě Pavel trval na tom, aby se ženy držely svého náležitého místa v křesťanském sboru. Za normálních okolností neměly vyučovat na sborových shromážděních. (1. Korinťanům 14:33–35) Jestliže křesťanská žena na shromáždění mluvila, buď protože nebyl přítomen žádný křesťanský muž, nebo protože prorokovala na podnět svatého ducha, vyžadovalo se, aby měla pokrývku hlavy. Tato pokrývka byla „znamením autority“, viditelným důkazem, že ta žena uznává Boží uspořádání ohledně vedení prostřednictvím hlavy. — 1. Korinťanům 11:3 až 6, 10.
10. Z čeho někteří obviňovali apoštola Pavla, ale co dokazuje, že je to obvinění falešné?
10 Pavel zřejmě shledal, že je třeba připomínat raným křesťanům tyto teokratické zásady, aby se na shromážděních sboru ‚všechno dělo slušně‘. (1. Korinťanům 14:40) Znamená to však, že byl Pavel proti ženám, jak někteří tvrdí? Ne. Nebyl to snad Pavel, kdo v závěrečné kapitole svého dopisu Římanům posílal vřelé pozdravy devíti křesťanským ženám? Neprojevoval hluboké ocenění pro Fébé, Prisku (Priscillu), Tryfainu a Tryfózu a neřekl o posledních dvou, že jsou to „ženy, které tvrdě pracují v Pánu“? (Římanům 16:1–4, 6, 12, 13, 15) A právě Pavel pod inspirací napsal: „Vy všichni. . . kteří jste byli pokřtěni v Krista, jste oblékli Krista. Není Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, není muž ani žena, neboť všichni jste jedna osoba ve spojení s Kristem Ježíšem.“ (Galaťanům 3:27, 28) Pavel očividně miloval a oceňoval své křesťanské sestry včetně Lydie, která projevila příkladnou pohostinnost v době zkoušky. — Skutky 16:12–15, 40; Filipanům 4:2, 3.
Dnešní tvrdě pracující ženy
11, 12. a) Jak se dnes doslovně splňuje Žalm 68:11 (12, KB)? b) V jaké situaci se nalézají mnohé naše křesťanské sestry a proč potřebují naši náklonnost a modlitby?
11 V dnešním křesťanském sboru je mnoho žen, které „tvrdě pracují v Pánu“. Statistika ukazuje, že „žen, které vyprávějí dobrou zprávu, je velké vojsko“, jež tvoří většinu vojska svědků, které v tomto čase konce používá Jehova. (Žalm 68:11; 68:12, KB) Tyto tvrdě pracující křesťanské ženy si získaly znamenité jméno, jak se usilovně snaží plnit svou úlohu manželky, matky, hospodyně, živitelky a zároveň křesťanské služebnice.
12 Mnohé z těchto znamenitých sester mají nevěřící manžely. Musí se s touto situací vyrovnávat čtyřiadvacet hodin denně. Některé zápasí celá léta o to, aby byly dobrými manželkami a přitom plnily požadavky na věrně oddané Jehovovy služebnice. Nebylo to snadné, ale vytrvaly a stále doufají, že by jejich manželé mohli být „získáni beze slova“ jejich znamenitým křesťanským chováním. A jakou radost sdílí celá rodina, když takový manžel zareaguje! (1. Petra 3:1, 2) Mezitím tyto věrné sestry jistě potřebují bratrskou náklonnost a modlitby jiných členů sboru. Stejně jako jejich ‚tichý a mírný duch‘, kterého se snaží projevovat, „má velkou hodnotu v Božích očích“, tak je v našich očích drahocenná jejich vytrvalá ryzost. — 1. Petra 3:3–6.
13. Proč se dá říci o našich sestrách průkopnicích, že jsou to „ženy, které tvrdě pracují v Pánu“? Jak by se na ně mělo v jejich sborech pohlížet?
13 O sestrách, které slouží jako průkopnice, se dá s největší jistotou říci, že „tvrdě pracují v Pánu“. Mnohé z nich mají ke své kazatelské službě navíc domácnost, manžela a děti, o něž se musí starat. Některé pracují na kratší úvazek, aby zajistily své hmotné potřeby. To vše vyžaduje organizaci, rozhodnost, vytrvalost a mnoho tvrdé práce. Tyto křesťanky by měly cítit lásku a podporu těch, jimž jejich situace nedovoluje věnovat svědeckému dílu tak velký počet hodin, jaký věnují průkopníci.
14. a) O jakém znamenitém příkladu vytrvalosti je zmínka? b) Jaké jiné křesťanské ženy si zaslouží chválu a proč? Uveď vhodné místní příklady.
14 Některé křesťanky projevily v průkopnické službě neobyčejnou houževnatost. Grace Lounsburyová v Kanadě poprvé okusila průkopnickou službu v roce 1914. V roce 1918 se musela průkopnické služby vzdát pro nemoc, ale roku 1924 už byla zase ve službě plným časem. V době, kdy je toto psáno, je dosud na seznamu průkopníků, přestože je jí 104 let! Mnohé sestry misionářky, které byly vyškolené v raných třídách biblické školy Strážné věže Gilead ve čtyřicátých letech, stále věrně slouží buď na misionářském poli, nebo v rodině bétel v Brooklynu nebo v některé odbočce Společnosti Strážná věž. Všechny tyto křesťanky a opravdu všechny sestry, které se namáhají ve službě v bételu, projevují obětavého ducha a dávají znamenitý příklad. Dáváme jim vůbec někdy najevo, že si jich vážíme?
Manželky cestujících dozorců
15, 16. Jaká skupina křesťanek si zvláště zaslouží naši vřelou pochvalu a proč?
15 Jinou skupinou křesťanek, které si zaslouží vřelou pochvalu a povzbuzení, jsou manželky cestujících dozorců. Tyto milé sestry jsou připraveny následovat svého manžela, když cestuje od sboru ke sboru nebo z kraje do kraje, aby své bratry duchovně budoval. Většina z nich se zřekla pohodlí domova; každý týden spí v jiné posteli, a není to vždycky dobrá postel. Rády však přijímají všechno, co jim bratři mohou nabídnout. Jsou znamenitým příkladem pro své duchovní sestry.
16 Tyto křesťanky také poskytují neocenitelnou podporu svým manželům podobně jako zbožné ženy, které následovaly Ježíše, aby „ho doprovázely a sloužily mu“. (Marek 15:41) Nemohou s manžely trávit mnoho času o samotě, protože ti stále ‚mají hojnost práce v Pánově díle‘. (1. Korinťanům 15:58) Některé z nich, jako Rosa Szumigová z Francie, která vstoupila do služby plným časem v roce 1948, balí kufry svým manželům a cestují s nimi už třicet nebo čtyřicet let. Jsou ochotné přinášet oběti pro Jehovu a pro své bratry a sestry. Zaslouží si naše ocenění, lásku a modlitby.
Manželky starších
17, 18. a) Jaké vlastnosti se požadují od manželek bratrů jmenovaných do služebních postavení? b) Jaké oběti jsou ochotné přinášet pro Jehovu a své bratry manželky starších a jak mohou jiné manželky pomáhat svým manželům?
17 Při vyjmenovávání požadavků na bratry, kteří mohou být jmenováni jako starší a služební pomocníci, se apoštol Pavel zmínil také o ženách a napsal: „Ženy by rovněž měly být vážné, ne pomlouvačné, umírněné v návycích, věrné ve všem.“ (1. Timoteovi 3:11) Tato obecná rada samozřejmě platí všem křesťanským ženám. Vzhledem k souvislosti by se jí však měly příkladně řídit manželky bratrů jmenovaných do služebních postavení.
18 Naštěstí je tomu tak u mnoha tisíc manželek křesťanských dozorců. Jsou umírněné ve svých návycích a oblékání, berou vážně křesťanský život, dávají pozor na to, co říkají, a upřímně se snaží být ve všem věrné. Jsou také ochotné přinášet oběti, přijímat to, že jejich manželé věnují sborovým záležitostem čas, který by jinak mohli strávit s nimi. Tyto věrné křesťanky si zaslouží naši vřelou lásku a povzbuzení. Snad by mohlo více bratrů usilovat o přednosti v našich mnoha sborech, kdyby jejich manželky pokorně souhlasily s přinášením takových obětí pro blaho všech.
Věrné „starší ženy“
19. Proč jsou mnohé „starší ženy“ velmi oceňovány ve svých sborech a jak bychom o nich měli smýšlet?
19 Náš přehled žen, o nichž hovoří Bible, nám ukázal, že věk nebrání ženám víry sloužit Jehovovi. To doložil příklad Sáry, Alžběty a Anny. Dnes existuje mnoho křesťanských žen pokročilého věku, které jsou znamenitým příkladem víry a vytrvalosti. Navíc mohou rozvážně podporovat křesťanské starší tím, že pomáhají mladším sestrám. Čerpají ze své dlouhodobé zkušenosti, a tak mohou dát mladším ženám moudrou radu, jak je k tomu nabádá Bible. (Titovi 2:3–5) Může se ovšem stát, že někdy starší sestra sama potřebuje radu. Pak by starší, který ji dává, měl sestru ‚snažně prosit jako matku‘. Starší by měl ‚ctít vdovy‘, a když je třeba, zorganizovat pro ně hmotnou pomoc. (1. Timoteovi 5:1–3, 5, 9, 10) Naše milé starší sestry by se rozhodně měly cítit potřebné a oceňované.
Panovnice s Kristem
20. Jaká nejvyšší přednost byla nabídnuta mnohým křesťanským ženám a proč díky tomu mohou být šťastné jiné ovce?
20 Z Písma zcela jasně vysvítá, že „Bůh není stranický“ v otázce rasy ani pohlaví. (Římanům 2:10, 11; Galaťanům 3:28) A to platí i o způsobu, jímž Jehova vybírá ty, kteří mají být spojeni s jeho Synem ve vládě Království. (Jan 6:44) Jak vděčný může být velký zástup za to, že věrné ženy jako Ježíšova matka Marie, Marie Magdaléna, Priscilla, Tryfaina, Tryfóza a množství jiných v raném křesťanském sboru se nyní podílejí na vládě Království a obohacují tu vládu svým důvěrným porozuměním pro city a zkušenosti žen! Byla to od Jehovy láskyplná předvídavost a moudrost. — Římanům 11:33–36.
21. Jak dnes smýšlíme o ženách, „které tvrdě pracují v Pánu“?
21 Můžeme dnes sdílet pocity, které měl apoštol Pavel, když s láskou a oceněním mluvil o ‚těchto ženách, které s ním zápasily bok po boku za dobré poselství‘. (Filipanům 4:3) Všichni svědkové Jehovovi, muži i ženy, pokládají za radost a přednost, když pracují bok po boku s ‚velkým vojskem žen, které vyprávějí dobrou zprávu‘, ano, žen, „které tvrdě pracují v Pánu“. — Žalm 68:11; 68:12, KB; Římanům 16:12.
Otázky k opakování
◻ Jak ukázal Ježíš, že nesdílí předsudky židovských náboženských vůdců vůči ženám?
◻ Jak sloužily bohabojné ženy Ježíšovi a jakou velkou přednost některé z nich obdržely?
◻ Jakou radu dal Pavel ohledně žen na sborových shromážděních?
◻ Jaké skupiny sester si zaslouží naši zvláštní náklonnost a podporu a proč?
◻ Jak bychom měli dnes smýšlet o všech ženách, „které tvrdě pracují v Pánu“?
[Obrázek na straně 16 a 17]
Ženy sloužily Ježíšovi a jeho apoštolům
[Obrázky na straně 18]
Obětavé manželky cestujících dozorců a jiných starších hodnotně přispívají k Božímu dílu