Služba pro tebe?

JEHOVA projevil svou štědrost, když vybavil zemi vším, co potřebujeme, abychom mohli mít radost ze života. Štědře se postaral o to, aby tato opatření trvala dále i po vzpouře Adama a Evy. A navíc projevil svou nepřekonatelnou lásku tím, že poslal svého Syna, aby zachránil věřící lidi před neštěstím, k němuž vede hřích. — Matouš 5:45; Jan 3:16.

Jak můžeme reagovat na takovou lásku? Ježíš řekl, že máme milovat Jehovu, našeho Boha, celým svým srdcem, duší, myslí a silou. Z toho se dá usuzovat, že mu dlužíme uctívání a věrnou oddanost a že bychom měli žít v souladu s jeho vůlí. — Marek 12:30; 1. Petra 4:2.

Co to však znamená konat Boží vůli? Existuje nějaká služba, kterou mu můžeme prokazovat — služba, na které bychom se měli podílet?

Je nutné, abychom byli Božími služebníky

Církve vyvolaly v lidech zmatené představy o tom, jak uctívat Boha a jak mu sloužit. Bible však ukazuje, že je pouze jedno pravé náboženství, „jeden Pán, jedna víra, jeden křest; jeden Bůh a Otec všech“. Ježíš řekl: „Praví ctitelé budu uctívat Otce duchem a pravdou.“ Proto dostávají radu: „Abyste všichni mluvili souhlasně a nebylo mezi vámi rozdělení.“ — Efezanům 4:3–6; Jan 4:23; 1. Korinťanům 1:10.

Zmatek v otázce, co je pravé náboženství, začal v Edenu. Satan napadl oprávněnost Jehovovy svrchovanosti, když zpochybnil Boží způsob vlády. (1. Mojžíšova 3:1–6, 13) Satan nyní živí tento odpor vůči Bohu pomocí podvržených nauk šířených podvodnými náboženskými služebníky, kteří se „stále proměňují ve služebníky spravedlnosti“. Proto Bible říká: „Nevěřte každému inspirovanému výroku. . . , protože do světa vyšlo mnoho falešných proroků.“ — 2. Korinťanům 11:14, 15; 1. Jana 4:1.

Můžeme být šťastní, že Bůh již podnikl kroky k vyřešení této sporné otázky ohledně panství. Nejprve poslal svého Syna, aby lidstvo vykoupil, a nyní učinil Ježíše Králem Božího nebeského Království a zmocnil ho, aby zničil Satana a jeho proroky neboli služebníky. Tak bude zajištěno, aby se na zemi děla Boží vůle k věčnému požehnání poslušných lidí. — Daniel 7:13, 14; Hebrejcům 2:9.

Satan tyto pravdy zatemnil. (2. Korinťanům 4:4) Proto je nutné, abychom sloužili jako Boží služebníci, odhalovali Satanovy podvody a vydávali svědectví o pravdě. Jehova nás k této službě nenutí. Chce, abychom se, podobně jako Ježíš, nabídli dobrovolně, protože si ho vážíme a jsme mu vděční za všechno, co pro nás vykonal. — Žalm 110:3; Hebrejcům 12:1–3.

Křesťanská služba

Ježíš „cestoval od města k městu a od vesnice k vesnici, kázal a oznamoval dobrou zprávu o Božím království“. (Lukáš 8:1) Také školil své učedníky, aby byli služebníky jako on, a vysílal je kázat. (Matouš 10:1–14, 27) Později je pověřil, aby pokračovali v této službě až do nejvzdálenějších končin země. — Matouš 28:19, 20; Skutky 1:8.

Toto pověření platí pro pravé křesťany a Boží duch je podněcuje, aby kázali. Všichni, kteří přijímají dobré poselství, berou na sebe odpovědnost, že se budou veřejně hlásit ke své víře, jako se to dělo o letnicích roku 33 n. l. — Skutky 2:1–4, 16–21; Římanům 10:9, 13–15.

Lidé si však většinou neumějí představit sami sebe v úloze služebníků. Peter, jeden ze svědků Jehovových, říká: „Lidé v Německu se často domnívají, že je pod jejich důstojnost mluvit o náboženství. ‚To je úkolem duchovních,‘ říkají.“ Podle slov Tonyho, který působí řadu desetiletí jako misionář, lidé v Anglii říkají: „Co říkáte, je dobré, a myslím, že svědkové Jehovovi jsou znamenití lidé. Ale jít a kázat dům od domu — to bych prostě nemohl.“ Ben studoval nějaký čas Bibli s jedním Nigerijcem, který mu řekl: „Nemohu se ukazovat a veřejně kázat dům od domu, ale mohl bych dát vašemu sboru peníze, abych pomohl těm, kteří jsou ochotní to dělat.“ Ano, většina lidí nemá dost víry a přesvědčení, které je nutné pro křesťanskou službu.

Veřejná kazatelská služba je odpovědností všech v křesťanském sboru, bez ohledu na věk a pohlaví. Není jen úkolem starších a služebních pomocníků, kteří ‚se ujímají vedení‘, ale také všech křesťanů všeobecně. Všichni jsou vybízeni: „Předkládejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu. . . Poslouchejte ty, kteří se mezi vámi ujímají vedení.“ — Hebrejcům 13:15, 17.

Když Ježíš pronášel ke smíšenému zástupu své Kázání na hoře, řekl: „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích.“ Při jiné příležitosti ukázal, že k činění Boží vůle patří kázání nevěřícím. Jeho učedníci na něho naléhali, aby přestal kázat jedné Samaritánce a aby se raději najedl, ale on řekl: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mě poslal, a abych dokončil jeho dílo.“ — Matouš 7:21; Jan 4:27–38.

Měla by to být tvá životní dráha?

Lidé obvykle raději usilují o doslovné jídlo a o hmotné bohatství. Ježíš Kristus však předtím ve svém Kázání na hoře radil svým posluchačům, aby neusilovali o takové věci s úzkostlivou péčí. Řekl: „Raději si střádejte poklady v nebi. . . Neustále tedy hledejte nejprve království a [Boží] spravedlnost.“ — Matouš 6:20, 33.

Hledat nejprve Království znamená, že nesmíme připustit, aby jiné zájmy zatlačily do pozadí naši službu. To však neznamená, že bychom vyloučili všechno ostatní. Bible nás například vybízí, abychom nezanedbávali skutečné rodinné povinnosti. Takové povinnosti máme stejně jako ostatní lidé. Kdybychom je zanedbávali, jednali bychom v rozporu s křesťanskou vírou. (1. Timoteovi 5:8) Měli bychom však dělat ve službě všechno, nač rozumně stačíme, a přitom vyrovnaně plnit i jiné své povinnosti.

Ježíš řekl: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat. . . na svědectví všem národům, a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14) Z kontextu tohoto proroctví je vidět, že se má splňovat v naší době. Od roku 1914 je dobrou zprávou to, že Království bylo zmocněno působit v zájmu Jehovovy svrchovanosti a proti Satanovi a jeho světu. (Zjevení 11:15–18) Měli bychom vážně přemýšlet o tom, co to pro nás znamená. Přijde konec, a my musíme do té doby vykonat kazatelské dílo. Je v sázce život lidí; můžeme pomoci mnohé z nich zachránit.

Usiluj o plnější službu

Mnozí ze svědků Jehovových věnují každý měsíc deset nebo více hodin tomu, aby druhým sdělovali dobrou zprávu. Tisíce jich stráví dvě nebo více hodin denně tím, že káží jako pomocní průkopníci, a jiní slouží trvale jako pravidelní nebo zvláštní průkopníci. Uvědomují si, jak je toto dílo naléhavé, a chtějí se na něm podílet co nejvíce, aby je vykonali, než přijde konec tohoto nešťastného světa.

Jsi už činným svědkem Jehovovým? Pak usiluj o plnější podíl na službě. Zlepši své kazatelské a vyučovací dovednosti a snaž se vykonat ve službě více. Můžeš-li se stát průkopníkem, staň se jím. Jestliže ti to tvé okolnosti opravdu nedovolují, povzbuzuj ty, kteří mohou usilovat o tuto službu.

Jestliže nejste oddanými svědky Jehovovými, neříkejte, že tato služba pro vás není. Jiný muž, který se jmenuje Peter a je strojním inženýrem, měl silné námitky proti tomu, aby jeho manželka sdělovala dobrou zprávu jiným. „Jak bych mohl připustit, aby moje manželka kázala dům od domu?“ říkával. Celá léta si všímal jejího pevného přesvědčení o pravdivosti Božího slova, až se nakonec rozhodl, že bude také studovat Bibli. Nyní je, stejně jako jeho manželka, oddaným, pokřtěným služebníkem dobré zprávy.

Proto se nezříkejte přednosti sloužit Jehovovi. Povzbuzujeme vás, abyste studovali Bibli a přicházeli do společnosti pravých křesťanů při jejich shromážděních. Pomůže vám to, abyste uvedli svůj život do souladu s Boží spravedlností a abyste si vypěstovali pevnou víru v Boží předsevzetí. Jestliže v tomto směru dosáhnete pokroku, stanete se i vy způsobilými k tomu, abyste byli Božími služebníky. Pak budete mít přednost podílet se na splňování tohoto Ježíšova příkazu: „Jděte proto a čiňte učedníky. . . a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ — Matouš 28:19, 20.

Ano, existuje služba, na které se můžeš podílet, a je důležitější než kdy jindy, aby ses na ní podílel.

[Rámeček na straně 25]

Jedna ošetřovatelka, která se stará o rodinu, říká: „Cesta do nemocnice, kde pracuji, mi trvá přes hodinu. Proto jsem si myslela, že nemohu být pomocnou průkopnicí. Zorganizovala jsem si svou činnost tak, abych se mohla účastnit kazatelské služby každé ráno, než jdu do práce, během přestávek v práci a ve volných dnech. Představte si mou radost, když jsem v jednom měsíci strávila ve službě 117 hodin! Rozšířila jsem 263 časopisů, získala jsem 22 předplatných a zavedla jsem tři biblická studia.“

[Rámeček na straně 27]

Michael má sedm malých dětí a zastává odpovědné postavení jedné nigerijské vyšší škole. Je také starším v křesťanském sboru. Sdílí názor tisíců svědků Jehovových:

„Považuji službu Bohu za svou životní dráhu a vždy si vzpomínám, co řekl Pavel: ‚Já jsem sázel, Apollos zaléval, ale Bůh působil vzrůst.‘ Společně s manželkou ‚zaséváme‘ při krátkých rozhovorech o dobré zprávě dům od domu. ‚Zaléváme‘, když se k těm, kteří projevují zájem, vracíme, abychom je učili z Bible, jak to řekl Ježíš. Týdenní domácí biblická studia pomohla mnoha lidem — celým rodinám — aby získali poznání pravdy.“