Zdroj neselhávající odvahy

„ZASLECHLI jsme syčivý zvuk a prudce jsme se zastavili. Pak z buše z levé strany vyběhli směrem k nám dva ptáci s roztaženými křídly. Přímo před námi ležela na zemi v malé prohlubni dvě vejce. Ptáci zabránili tomu, že bychom nedopatřením šlápli do jejich hnízda. Pokaždé, když jsme se pokusili přiblížit se, abychom ta pěkná, hnědě tečkovaná vejce vyfotografovali, ptáci zopakovali své zastrašovací představení. ‚Ti jsou ale odvážní,‘ pomysleli jsme si.“

Takový zážitek měli čtyři dospělí lidé, když se přiblížili k hnízdu dytíka. Dytík je pták větší než čejka. V knize Everyone’s Guide to South African Birds (Atlas jihoafrických ptáků pro každého) ornitologové John Sinclair a John Mendelsohn vysvětlují: „Páry čejek, které mají mladé, houževnatě chrání své hnízdo i mláďata, a když se blíží nějaký vetřelec, začnou být velmi agresivní. Velikostí protivníka se nenechají odradit, vzlétnou, pronikavě pokřikují a nebojácně se vrhají střemhlav dolů, dokonce i na lidi, a snaží se je tak zastrašit.“

Někteří lidé viděli osamělé velké slony, jak se neúmyslně přiblížili k hnízdu čejky, a spustili tak ptačí představení. Sloni obvykle ptákům prokázali laskavost a hnízdo obešli.

Kde ptáci berou takovou odvahu? Pochází od toho, kdo je vytvořil. Jehova Bůh naprogramoval těmto malým tvorům instinktivní mechanismy, díky nimž se zabrání tomu, že by větší zvířata poškodila jejich hnízda nebo ublížila mláďatům.

Poučení pro křesťany

Křesťanům sice nestačí instinktivní odvaha, ale přesto se z toho mohou poučit. Mají napodobovat svého Pána, Ježíše Krista, který nebojácně poslouchal Boží přikázání. (Hebrejcům 12:1–3) Bible odsuzuje zbabělce, kteří se odtahují od služby Bohu. (Hebrejcům 10:39; Zjevení 21:8) Ale Jehova zároveň chápe, že jsme nedokonalí a že možná občas hřešíme nebo že nám chybí odvaha potřebná k tomu, abychom se mohli plně řídit jeho vůlí. (Žalm 103:12–14) Co můžeme dělat, když máme strach jednat správně?

Křesťan musí v modlitbě vážně prosit Boha o sílu, aby mohl překonat zkoušky a nadále jednat podle božské vůle. V Bibli nám Jehova slibuje pomoc, a to by nám mělo poskytnout útěchu: „Unavenému dává sílu; a v člověku bez dynamické energie rozhojňuje plnou sílu. Chlapci se unaví i umdlí a mladí muži budou zcela jistě klopýtat, ale ti, kteří doufají v Jehovu, znovu získají sílu. Vznesou se na křídlech jako orli. Poběží a neumdlí; budou kráčet a neunaví se.“ (Izajáš 40:29–31) Mnozí nedokonalí lidé si sami na sobě ověřili, že tato slova jsou pravdivá, protože „ze stavu slabosti byli učiněni silnými“. (Hebrejcům 11:34) Dobrý příklad dal křesťanský apoštol Pavel, který napsal: „Pán stál při mně a vlil do mne sílu, aby mým prostřednictvím bylo kázání plně dovršeno a mohly je slyšet všechny národy.“ — 2. Timoteovi 4:17.

Takovou posilující pomoc mohou zažít i noví zájemci, kteří se chtějí stát následovníky Ježíše Krista. Uvažuj o jednom muži z Jižní Afriky, který se jmenuje Henry. Byl pokladníkem ve své církvi a bydlel hned vedle pastora. Henry hledal pravdu. A proto i přes své spojení s církví přijal jednoho dne od svědků Jehovových nabídku bezplatného domácího biblického studia. Časem vyjádřil přání stát se svědkem Jehovovým a zeptal se, co by pro to měl udělat. Řekli mu, že nejdříve musí vystoupit ze své církve. (Zjevení 18:4) Pastor byl jeho soused a přítel, a proto Henry cítil, že nestačí jen poslat dopis s oznámením, že vystupuje z církve, ale že to bude muset pastorovi vysvětlit osobně. A to odvážně udělal.

Pastora to šokovalo a později k Henrymu přivedl předsedu synodu i jiné členy církve. Chtěli vědět, proč opustil jejich církev a přešel k náboženství, které podle nich nemělo Božího svatého ducha. „Nejdříve jsem se jim bál odpovědět,“ říká Henry, „protože na mě vždy měli velký vliv. Ale pomodlil jsem se k Jehovovi o pomoc a on mi dal sílu, abych mohl své rozhodnutí obhájit. Řekl jsem: ‚Které ze všech náboženství na světě jako jediné používá Boží jméno Jehova? Nejsou to snad svědkové Jehovovi? Myslíte si, že by jim Bůh dovolil nosit jeho jméno, a přitom by jim nedal svatého ducha?‘ “ Církevní hodnostáři nemohli takovou úvahu vyvrátit. Henry je vděčný za poznání a sílu, které poskytuje Bůh, a se svědky Jehovovými teď odvážně slouží dům od domu.

Ano, být pravým křesťanem, to vyžaduje odvahu. Tento svět se blíží ke svému konci, a zkoušek víry tedy bude přibývat. Satan chce Božím služebníkům vzít jejich nádhernou naději na věčný život, a proto se snaží, aby porušili svou ryzost. (Srovnej Zjevení 2:10.) Ale my se nikdy nesmíme vzdát. I když kvůli strachu někdy utrpíme porážku, Jehova nám může pomoci, abychom se zase vzchopili. Stále ho pros o sílu, abys mohl činit jeho vůli. Pamatuj, že ten, kdo vytvořil nebojácné ptáky, je Zdrojem neselhávající odvahy. Praví křesťané by skutečně měli „být dobré mysli a říci: ‚Jehova je můj pomocník; nechci se bát. Co mi může udělat člověk?‘ “ — Hebrejcům 13:6.