Vidí nás mrtví?

ŽENA zavraždí svého manžela. Po sedmi letech ji vystraší sen; věří, že sen je znamením manželovy zloby. Chce manželova „ducha“ usmířit, a proto posílá svou dceru, aby na jeho hrob vylila tekutou oběť.

Dcera neví, co má duchovi svého otce říci, protože oběť posílá její matka, která otce zavraždila. Z úkrytu ji sleduje její bratr. Přichází k ní a společně se k otci modlí, aby jim pomohl pomstít svou smrt.

Tato scéna pochází z řecké tragédie Oběť na hrobě, která byla napsána více než před dvěma tisíci čtyřmi sty lety. V některých částech světa, zvláště v Africe, se k hrobům přinášejí podobné oběti až dodnes.

Zamysleme se například nad tím, co se přihodilo Ibeovi, který žije v Nigérii. Když mu zemřelo již třetí dítě, šel Ibe za kmenovým kouzelníkem. Ten mu řekl, že děti nezemřely jen tak bez příčiny — Ibeův zesnulý otec se zlobí, protože neměl pohřeb podle všech pravidel.

Ibe tedy jedná podle kouzelníkovy rady a jako oběť přináší na otcův hrob kůzle, gin a víno. Vzývá ducha svého otce, doprošuje se odpuštění, ujišťuje ho o své lásce a prosí o požehnání.

Ibe nepochybuje o tom, že ho otec vidí a slyší. Nevěří, že jeho otec už nežije, ale myslí si, že při smrti přešel ze světa viditelného do světa neviditelného. Ibe věří, že jeho otec odešel ze světa masa a kostí do světa duchů, do říše předků.

Ibe uvažuje asi takto: ‚Otec už sice není v tomto světě, ale stále si mě pamatuje a záleží mu na tom, aby se mi dobře dařilo. Jako duch teď má větší moc, a proto je v mnohem lepším postavení a může mi pomoci spíše, než když byl na zemi jako člověk. Navíc se za mě může přimluvit přímo u Boha, protože Bůh je také duch. Možná se otec právě teď zlobí, ale jestliže mu prokážu patřičnou úctu, snad mi odpustí a požehná.‘

Víra v to, že mrtví vidí lidi na zemi a že mohou ovlivňovat jejich život, je v Africe běžná mezi těmi, kdo vyznávají tradiční náboženství. Očividně v to však věří i lidé, kteří se považují za křesťany. Není například neobvyklé, že žena, která se vdá v kostele, potom jde do domu svých rodičů, aby dostala tradiční požehnání. Tam vyvolávají předky a vylévají před nimi tekuté oběti. Mnoho lidí věří, že když se to neudělá, manželství postihne neštěstí.

Lidé se domnívají, že se předkové neboli duchové předků starají o to, aby jejich rodina na zemi přežila a aby se jí dobře dařilo. Podle tohoto názoru jsou duchové mocnými spojenci, kteří mohou zaručit dobrou úrodu, zajistit blahobyt a ochránit lidi před jakoukoli škodou. Zasahují ve prospěch lidí. Jestliže však lidé neberou duchy na vědomí nebo je uráží, mohou způsobit pohromu — nemoc, chudobu, a dokonce i smrt. Proto se lidé snaží, aby měli s mrtvými dobré vztahy, předkládají jim oběti a dodržují rituály.

Věříte, že mrtví zasahují do života lidí na zemi? Stáli jste někdy u hrobu člověka, kterého jste měli rádi, a zjistili jste, že mu něco říkáte, jen pro případ, že by vás mohl slyšet? Zda nás mrtví vidí a slyší, to závisí na tom, co se děje při smrti. Prozkoumejme, co o této důležité otázce říká Bible.