Ježíšovy zázraky — Historická skutečnost, nebo mýtus?

„V době čtvrté noční hlídky přišel k nim a kráčel po moři.“ Matouš 14:25

PRO miliony lidí na celém světě je víra v Ježíšovy zázraky skoro stejně důležitá jako víra v Boha. Pisatelé evangelií — Matouš, Marek, Lukáš a Jan — popisují asi třicet pět Ježíšových zázraků. Jejich zprávy však prozrazují, že nadpřirozených skutků udělal Ježíš mnohem více. (Matouš 9:35; Lukáš 9:11)

Zázraky Ježíš nedělal pro zábavu. Potvrzovaly jeho prohlášení, že je Boží Syn, že je ten dlouho očekávaný Mesiáš. (Jan 14:11) Když se Mojžíš představoval izraelskému národu, který byl v otroctví, předvedl zázračná znamení. (2. Mojžíšova 4:1–9) Je logické, že od Mesiáše, který měl být podle proroctví větší než Mojžíš, Izraelité očekávali také nějaké znamení na důkaz, že je poslán Bohem. (5. Mojžíšova 18:15) Bible proto Ježíše představuje jako „muže, kterého [Židům] Bůh veřejně ukázal mocnými skutky a předzvěstmi a znameními“. (Skutky 2:22)

V minulosti lidé bezvýhradně přijímali skutečnost, že Bible líčí Ježíše jako někoho, kdo dělal zázraky. Ale v posledních desetiletích se evangelia dostala pod palbu kritiků. Ve své knize Deceptions and Myths of the Bible (Biblické podvody a mýty) se Lloyd Graham vyjadřuje k biblické zprávě o tom, že Ježíš šel po vodě, a dokonce říká toto: „Chce to velkou dávku nevědomosti, aby tomu člověk věřil doslova, a přesto miliony lidí tomu doslova věří. A pak se divíme, jak ten svět vypadá. Můžeme snad očekávat, že se z takové nevědomosti zrodí lepší svět?“

Nemožné?

Ne vždy je však taková kritika rozumná. The World Book Encyclopedia definuje zázrak jako „něco, co nemůžeme vysvětlit známými přírodními zákony“. Podle této definice by barevná televize, mobilní telefon nebo přenosný počítač byly v minulém století považovány za zázraky. Je tedy rozumné být dogmatický a říci o něčem, že je to nemožné, jen proto, že to nemůžeme současným vědeckým poznáním vysvětlit?

Ještě se zamysleme nad jednou skutečností: Řečtina — jazyk, ve kterém byl původně napsán „Nový zákon“ — používá pro slovo „zázrak“ výraz dynamis. Základní význam tohoto slova je „síla“. Překládá se také jako „mocné skutky“ nebo „schopnost“. (Lukáš 6:19; 1. Korinťanům 12:10; Matouš 25:15) Bible říká, že Ježíšovy zázraky byly projevem ‚majestátní Boží moci‘. (Lukáš 9:43) Jsou snad takové skutky nemožné pro všemohoucího Boha — Boha, který má „hojnost dynamické energie“? (Izajáš 40:26)

Důkazy autentičnosti

Když podrobně prozkoumáme všechna evangelia, najdeme další důkazy pro to, že jsou věrohodná. Tyto zprávy se výrazně liší od pohádek a legend. Zamyslete se například nad falešnými historkami o Ježíšovi, které kolovaly staletí po jeho smrti. Apokryfní „Tomášovo evangelium“ vypráví: „Když bylo chlapci Ježíšovi pět let . . . , šel vesnicí a proti němu běžel nějaký hoch. Hoch Ježíše udeřil do ramene. Ježíše to rozzlobilo a řekl mu: ‚Svou cestou už dále nepůjdeš.‘ Dítě ihned upadlo a zemřelo.“ Snadno poznáme, že tato historka není nic jiného než nehorázný výmysl. Navíc náladové, zlé dítě, které je zde vylíčeno, se ani trochu nepodobá Ježíšovi z Bible. (Srovnej Lukáše 2:51, 52.)

A teď se zamyslete nad autentickými zprávami z evangelií. Není v nich ani náznak zveličování či smyšlenky. Ježíš dělal zázraky, když to bylo opravdu potřeba, ne z nějakého rozmaru. (Marek 10:46–52) Ježíš nikdy nepoužíval své síly pro svůj prospěch. (Matouš 4:2–4) A nikdy zázraky nepoužíval k tomu, aby se předváděl. Když zvědavý král Herodes chtěl, aby mu Ježíš předvedl nějaké zázračné „znamení“, Ježíš mu „nedal . . . odpověď “. (Lukáš 23:8, 9)

Ježíšovy zázraky se také výrazně liší od činnosti profesionálních iluzionistů, kouzelníků a léčitelů. Ježíšovy mocné skutky vždy oslavovaly Boha. (Jan 9:3; 11:1–4) Jeho zázraky nebyly doprovázeny žádnými citovými výlevy, magickým zaklínáním, okázalými scénami, triky nebo hypnotizováním. Když se setkal se slepým žebrákem Bartimaiem, který křičel „Rabboni, ať opět získám zrak“, Ježíš mu prostě řekl: „ ‚Jdi, tvá víra tě uzdravila.‘ A okamžitě opět získal zrak.“ (Marek 10:46–52)

Evangelia ukazují, že Ježíš nepotřeboval ke svým mocným skutkům rekvizity, zvláštně upravené jeviště a speciální osvětlení. Ježíš je dělal na veřejnosti, často před očima mnoha lidí. (Marek 5:24–29; Lukáš 7:11–15) Na rozdíl od dnešních léčitelů Ježíš nikdy netvrdil, že nemůže nemocného uzdravit, protože nemocnému chybí víra. Matouš 8:16 říká: „Léčil všechny, kterým se špatně dařilo.“

Ve své knize “Many Infallible Proofs:” The Evidences of Christianity („Mnoho spolehlivých důkazů“: Doklady křesťanství) učenec Arthur Pierson říká o Kristových zázracích: „Jejich množství, skutečnost, že lidé byli vyléčeni úplně a natrvalo, ani jeden nepodařený pokus i v případě vzkříšení z mrtvých — to vše tvoří nekonečnou propast mezi těmito zázraky a předstíranými kouzly v této i jakékoli jiné době.“

Potvrzeno světem

Učenec Arthur Pierson uvádí ještě jeden argument, který ukazuje, že zprávy evangelií jsou pravdivé. Říká: „Žádné jiné potvrzení biblických zázraků není tak významné jako mlčení nepřátel.“ Židovští vůdci měli velmi silný motiv, aby se snažili poškodit Ježíšovu pověst, ale jeho zázraky byly tak známé, že se Ježíšovi odpůrci ani neopovážili je zpochybnit. Jediné, co mohli udělat, bylo připsat tyto skutky démonským silám. (Matouš 12:22–24) Ještě staletí po Ježíšově smrti pisatelé židovského Talmudu přisuzovali Ježíšovi zázračné schopnosti. Podle knihy Jewish Expressions on Jesus (Židovské výroky o Ježíšovi) Ježíše neuznávali, protože údajně „provozoval magii“. Připustili by, že Ježíš měl zázračné schopnosti, kdyby bylo alespoň trochu možné prohlásit Ježíšovy zázraky za pouhý mýtus?

Další důkaz pochází od Eusebia, církevního historika ze čtvrtého století. Ve své knize The History of the Church From Christ to Constantine (Dějiny církve od Krista po Konstantina) cituje slova jistého Quadrata, který poslal císaři dopis na obhajobu křesťanství. Quadratus napsal: „Skutky našeho Zachránce jsme měli stále na očích, protože byly skutečné — lidi, které vyléčil nebo vzkřísil, jsme neviděli pouze ve chvíli, kdy byli vyléčeni nebo vzkříšeni, mohli jsme je vidět stále, nejen když byl Zachránce mezi námi, ale i dlouho po jeho odchodu; někteří z nich vlastně žijí až dodnes.“ Učenec William Barclay uvedl: „Quadratus říká, že i v jeho dnech žili lidé, kteří sami na sobě pocítili zázraky. Kdyby to nebyla pravda, nic by nebylo pro římskou vládu snazší než to označit za lež.“

Věřit v Ježíšovy zázraky je rozumné, logické a v naprostém souladu s důkazy. Ježíšovy zázraky však nejsou jen mrtvou historií. Dopis Hebrejcům 13:8 nám připomíná: „Ježíš Kristus je týž včera a dnes a navždy.“ Ano, dnes žije v nebi a může používat své zázračné schopnosti v mnohem větším rozsahu, než když byl na zemi jako člověk. Navíc zprávy o Ježíšových zázracích z evangelií 1. dnešním křesťanům dávají praktické poučení, 2. odhalují nádherné rysy Ježíšovy povahy a 3. ukazují, že je blízko doba, kdy se budou dít ještě velkolepější věci.

Další článek se zaměří na tři známé biblické příběhy, které tyto body dokreslí.