Můžeš si vypěstovat lepší rozlišovací schopnost?

ROZLIŠOVACÍ schopnost je „síla či způsobilost mysli rozlišovat jednu věc od druhé“. Může to také být „schopnost bystře usuzovat“ nebo „schopnost vnímat rozdíly mezi věcmi či myšlenkami“. To říká Webster’s Universal Dictionary. Rozlišovací schopnost je zjevně žádoucí vlastnost. Její hodnota je patrná ze Šalomounových slov: „Když ti do srdce vstoupí moudrost, a poznání se stane příjemným samotné tvé duši, . . . rozlišovací schopnost tě bude bedlivě střežit, aby tě [osvobodila] od špatné cesty.“ (Přísloví 2:10–12)

Ano, rozlišovací schopnost nám pomůže bránit se ‚špatným cestám‘, kterých je dnes velmi mnoho. A je užitečná také v mnoha jiných ohledech. Například rodiče často slyší své děti říkat: ‚Ty to prostě nechápeš!‘ S troškou důkladného zkoumání mohou rodiče, kteří mají rozlišovací schopnost, zjistit, jaké pocity nebo problémy trápí jejich děti. (Přísloví 20:5) Manžel, který má rozlišovací schopnost, nebude dělat unáhlené závěry, ale bude své manželce naslouchat a snažit se porozumět jejímu způsobu uvažování a jejím pocitům. Manželka se bude ke svému manželovi chovat stejně. Tak bude „moudrostí . . . domácnost vybudována a prokáže se jako pevně založená rozlišovací schopností“. (Přísloví 24:3)

Rozlišovací schopnost pomáhá člověku úspěšně zvládat různé situace. Přísloví 17:27 říkají: „Každý, kdo zadržuje své řeči, vlastní poznání, a muž s rozlišovací schopností je chladného ducha.“ Člověk, který má rozlišovací schopnost, není ukvapený, nepouští se do všeho překotně a bez rozmyslu. Než něco začne dělat, pečlivě zvažuje případný výsledek. (Lukáš 14:28, 29) Těší se také z pokojnějších vztahů s druhými lidmi, protože „rozvážná ústa“ ho vedou k tomu, aby pečlivě volil slova. (Přísloví 10:19; 12:8) Nejdůležitější však je, že člověk s rozlišovací schopností pokorně uznává svá omezení a hledá vedení u Boha, ne u lidí. To se Jehovovi líbí, a je to další důvod, proč bychom měli rozlišovací schopnost pěstovat. (Přísloví 2:1–9; Jakub 4:6)

Izraeli se rozlišovací schopnosti nedostávalo

Z jedné události, k níž došlo v raných dějinách Izraele, je vidět, že opomíjet rozlišovací schopnost je nebezpečné. Inspirovaný žalmista se zamýšlel nad dřívějšími událostmi a řekl: „Naši praotcové v Egyptě, ti neprojevili žádné pochopení pro tvá podivuhodná díla. Nevzpomínali na hojnost tvé velkolepé milující laskavosti, ale chovali se vzpurně u moře, při Rudém moři.“ (Žalm 106:7)

V době, kdy Mojžíš vyváděl Izrael z Egypta, Jehova již projevil svou moc a své odhodlání vysvobodit svůj lid tím, že tu silnou světovou velmoc postihl deseti ranami. Když faraón Izraelity propustil, vyvedl je Mojžíš na pobřeží Rudého moře. Egyptská vojska je však začala pronásledovat. Zdálo se, že Izraelité jsou v pasti a že jejich nově nabytá svoboda bude mít velmi krátké trvání. Biblická zpráva říká: „Izraelští synové dostali vskutku strach a rozkřičeli se k Jehovovi.“ Vyčítali Mojžíšovi: „Co jsi nám to učinil, že jsi nás vyvedl z Egypta? . . . Pro nás je totiž lepší, abychom sloužili Egypťanům, než abychom zemřeli v pustině.“ (2. Mojžíšova 14:10–12)

Pro jejich strach bychom mohli mít pochopení, nebýt toho, že Izraelité již viděli deset neobyčejných projevů Jehovovy moci. Z vlastní zkušenosti poznali to, co jim přibližně o čtyřicet let později připomněl Mojžíš: „Jehova [nás] vyvedl z Egypta silnou rukou a vztaženou paží a s velkou strašlivostí a se znameními a zázraky.“ (5. Mojžíšova 26:8) Když se tedy Izraelité obrátili proti Mojžíšovi jako vůdci, „neprojevili žádné pochopení“, jak napsal žalmista. Jehova však byl věrný svému slibu, a způsobil egyptským vojenským silám zdrcující porážku. (2. Mojžíšova 14:19–31)

I naše víra by mohla podobným způsobem selhat, kdybychom si ve zkouškách počínali nerozhodně, pochybovačně. Rozlišovací schopnost nám pomůže, abychom vždy uměli věci seřadit podle důležitosti a abychom měli na paměti, že Jehova je větší než kterýkoli náš odpůrce. Rozlišovací schopnost nám také pomůže, abychom pamatovali na to, co pro nás již Jehova udělal. Pomůže nám, abychom nikdy neztratili ze zřetele tu skutečnost, že on je Tím, kdo „střeží všechny, kteří ho milují“. (Žalm 145:18–20)

Jak získat rozlišovací schopnost v duchovních záležitostech

Rozlišovací schopnost nepřichází automaticky s věkem. Je nutné ji pěstovat. Moudrý král Šalomoun, který svou rozlišovací schopností získal mezinárodní věhlas, řekl: „Šťastný je člověk, který nalezl moudrost, a člověk, který získává rozlišovací schopnost, vždyť mít ji jako zisk je lepší než mít jako zisk stříbro, a mít ji jako výnos než samotné zlato.“ (Přísloví 3:13, 14) Odkud měl Šalomoun svou rozlišovací schopnost? Od Jehovy. Když se Jehova Šalomouna zeptal, jaké požehnání by si přál, Šalomoun odpověděl: „Dáš svému sluhovi poslušné srdce, aby soudil tvůj lid, aby rozlišoval mezi dobrým a špatným.“ (1. Královská 3:9) Ano, Šalomoun se spoléhal na Jehovu jako na svého pomocníka. Žádal o rozlišovací schopnost a Jehova mu ji dal v nebývalé míře. K čemu to vedlo? „Šalomounova moudrost byla rozsáhlejší než moudrost všech Orientálců a než všechna moudrost Egypta.“ (1. Královská 4:30)

Z Šalomounova příkladu vidíme, na koho je nutné se obrátit, když chceme získat rozlišovací schopnost. Měli bychom se stejně jako Šalomoun spoléhat na Jehovu. Jak? Jehova nám poskytl své Slovo, Bibli, které nám umožňuje proniknout do Božího způsobu myšlení. Když čteme Bibli, pokladnici drahocenného poznání, získáváme ‚stavební kameny‘, z nichž můžeme ‚budovat‘ svou rozlišovací schopnost. O informacích, které si při čtení Bible shromažďujeme, bychom měli rozjímat. Pak je můžeme použít k tomu, abychom se správně rozhodovali. Časem se naše vnímavost rozvine do té míry, že se staneme „dospělými ve schopnostech porozumění“, budeme schopni ‚rozlišovat mezi správným a nesprávným‘. (1. Korinťanům 14:20; Hebrejcům 5:14; srovnej 1. Korinťanům 2:10.)

Je zajímavé, že užitek z rozlišovací schopnosti, kterou dal Jehova Šalomounovi, můžeme mít i my. Jak? Šalomoun získal dovednost ve vyjadřování moudrosti formou přísloví, která jsou, abychom tak řekli, inspirovanou moudrostí v kostce. Mnohé z těchto výroků jsou zachovány v biblické knize Přísloví. Studium této knihy přispívá k tomu, abychom měli užitek ze Šalomounovy rozlišovací schopnosti, a také k tomu, abychom si rozlišovací schopnost sami pěstovali.

K usnadnění studia Bible můžeme používat biblické studijní pomůcky, například časopisy Strážná věž a Probuďte se! Časopis Strážná věž oznamuje upřímným lidem Jehovovo Království již více než 116 let. Časopis Probuďte se! komentuje světové poměry, stejně jako to dělaly jeho předchůdci již od roku 1919. Tyto dva časopisy zkoumají biblické pravdy a zprostředkovávají nám rostoucí duchovní porozumění, které nám pomáhá, abychom uměli rozpoznat chyby, a to jak ty, kterým vyučuje křesťanstvo, tak ty, kterých se ve svém uvažováním dopouštíme my sami. (Přísloví 4:18)

Další pomocí při rozvíjení rozlišovací schopnosti je mít vhodné přátele. Jedno přísloví krále Šalomouna říká: „Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale ten, kdo jedná s hlupáky, pochodí špatně.“ (Přísloví 13:20) Je politováníhodné, že syn krále Šalomouna, Rehoboam, v jednom důležitém okamžiku svého života na toto přísloví nepamatoval. Po smrti jeho otce za ním přišlo deset severních kmenů Izraele s požadavkem, aby ubral z jejich břemene. Rehoboam se nejprve poradil se staršími muži a ti projevili rozlišovací schopnost, když mu doporučili, aby svým poddaným vyhověl. Potom šel za mladšími muži. Ti se projevili jako nezkušení, bez rozlišovací schopnosti, protože Rehoboamovi doporučili, aby Izraelitům odpověděl hrozbami. Rehoboam uposlechl mladší muže. K čemu to vedlo? Izrael se vzbouřil, a Rehoboam přišel o velkou část svého království. (1. Královská 12:1–17)

K pěstování rozlišovací schopnosti nepostradatelně patří i úsilí o pomoc svatého ducha. Když biblický pisatel Nehemjáš vzpomínal na Jehovovo jednání s Izraelity po jejich propuštění ze zajetí v Egyptě, řekl: „Dal jsi svého dobrého ducha, abys je učinil prozíravými.“ (Nehemjáš 9:20) Jehovův duch může pomoci i nám, abychom se stali prozíravými. Když se modlíš o to, aby ti Jehovův duch dal rozlišovací schopnost, modli se s důvěrou, protože Jehova „všem dává štědře a bez kárání“. (Jakub 1:5; Matouš 7:7–11; 21:22)

Rozlišovací schopnost a pochopení

Když apoštol Pavel kázal pravdu lidem z národů, projevil rozlišovací schopnost. Například jednou, když byl v Aténách, „procházel kolem a pečlivě pozoroval“ místní předměty zbožňování. Byl obklopen modlami a to podráždilo jeho ducha. Stál před rozhodnutím. Půjde bezpečnou cestou a pomlčí o tom? Anebo o tom přebujelém modlářství, které ho tak podráždilo, otevřeně promluví, ačkoli by to mohlo být nebezpečné?

Pavel jednal s rozlišovací schopností. Zahlédl oltář s nápisem „Neznámému Bohu“. Dal Atéňanům taktně najevo, že si povšiml jejich oddanosti modlám, a potom využil tento oltář k tomu, aby promluvil na téma „Bůh, který udělal svět a všechno v něm“. Ano, ten Bůh, který jim byl neznámý, byl Jehova! Pavel si všiml, že jsou v této věci vnímaví, a mohl jim vydat nádherné svědectví. K jakému výsledku to vedlo? Řada lidí přijala pravdu, například „Dionysios, soudce areopagitského soudu, a žena jménem Damaris a jiní kromě nich“. (Skutky 17:16–34) Pavel nám dal vskutku vynikající příklad v projevování rozlišovací schopnosti.

Je nesporné, že rozlišovací schopnost nepřichází snadno nebo samovolně. Pokud však budeš trpělivý, budeš se modlit, usilovně se o tuto vlastnost snažit, moudře si vybírat vhodné přátele, studovat Bibli, rozjímat o ní a budeš se spoléhat na Jehovova svatého ducha, také ty si rozlišovací schopnost můžeš vypěstovat.