Jak bychom se měli k Bohu modlit?

KDYŽ učedník požádal o poučení, jak se modlit, Ježíš mu ho neodmítl poskytnout. Podle Lukáše 11:2–4 odpověděl: „Když se modlíte rcete: Otče, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému vinníku našemu. A neuveď nás v pokušení.“ (katolická Bible česká) Tato modlitba je obecně známá jako Pánova modlitba. Je velmi obsažná.

Už první slova nám říkají, komu bychom měli své modlitby adresovat: našemu Otci. Všimněte si, že Ježíš nepřipustil, abychom se snad modlili k nějaké jiné osobě, k obrazu či soše, ke „světci“, či dokonce k němu samotnému. Vždyť Bůh přece řekl: „Cti své jinému nedám, nedám chvály své modlám.“ (Izajáš 42:8, ČB) Náš nebeský Otec tedy nevyslýchá modlitby určené něčemu nebo někomu jinému, i když jsou možná pronášeny upřímně. Pouze Jehova je v Bibli označen jako „Ten, který slyší modlitbu“. (Žalm 65:2)

Někdo možná namítne, že „svatí“ jsou pouzí přímluvci u Boha. Ale samotný Ježíš učil: „Jsem cesta a pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne. O cokoli také poprosíte v mém jménu, chci to udělat, aby byl Otec oslaven ve spojitosti se Synem.“ (Jan 14:6, 13) Ježíš tím vyloučil představu, že by kdokoli, komu se říká svatý, mohl mít roli přímluvce. Povšimněte si také, co o Kristu řekl apoštol Pavel: „Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás.“ „Může dokonale spasiti ty, kteří přistupují k Bohu skrze něho, jsa vždycky živ, aby za ně orodoval.“ (Římanům 8:34, Ekumenický překlad; Hebrejcům 7:25, ČB)

Jméno, které musí být posvěceno

Ježíšova modlitba pokračovala slovy „posvěť se jméno tvé“. Jak může člověk posvěcovat Boží jméno, aniž ho zná a používá? Ve „Starém zákoně“ je Bůh více než šest tisíckrát označen svým osobním jménem Jehova.

Anglický katolický překlad Bible Douay Version uvádí v poznámce pod čarou k textu 2. Mojžíšovy 6:3 o Božím jménu toto: „Někteří modernisté vytvořili jméno Jehova . . . , protože správná výslovnost [Božího] jména, které je v hebrejském textu, byla kvůli dlouhému nepoužívání zapomenuta.“ Katolická Jeruzalémská bible tedy používá jméno Jahve. Ačkoli někteří učenci této výslovnosti dávají přednost, tvar „Jehova“ je oprávněný a dlouho používaný způsob vyslovování Božího jména v češtině. Jiné jazyky mají vlastní výslovnost Božího jména. Podstatné je, že Boží jméno používáme, abychom ho posvěcovali. Učí vás vaše církev, abyste jméno Jehova používali v modlitbě?

Správné náměty modliteb

Ježíš dále své učedníky učil, aby se modlili: „Přijď království tvé.“ Matoušovo evangelium připojuje: „Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.“ (Matouš 6:10, ČB) Boží Království je vláda, kterou řídí Ježíš Kristus. (Izajáš 9:6, 7) Podle biblických proroctví brzo odstraní všechny lidské vlády a tak začne éra celosvětového míru. (Žalm 72:1–7; Daniel 2:44; Zjevení 21:3–5) Proto se praví křesťané stále modlí o příchod tohoto Království. Učí vás vaše církev, abyste to dělali?

Je zajímavé, že Ježíš také ukázal, že se naše modlitby mohou týkat osobních záležitostí, které nám dělají starosti. Řekl: „Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému vinníku našemu. A neuveď nás v pokušení.“ (Lukáš 11:3, 4, ČB) Ježíšova slova nás vedou k závěru, že Boží vůli můžeme hledat při každodenních věcech, že můžeme k Jehovovi přistupovat s čímkoli, co by nám dělalo starost nebo nás nějak znepokojovalo. Takové pravidelné prosby k Bohu nám pomáhají více si uvědomovat, že jsme na Bohu závislí. Díky nim plněji chápeme, jak Bůh působí v našem životě. Podobným přínosem je, když Boha denně prosíme, aby nám odpustil naše poklesky. Více si pak uvědomujeme své slabosti, a stáváme se tak shovívavějšími k chybám druhých. Ježíšovo nabádání, že se máme modlit o to, abychom nebyli uvedeni do pokušení, je také vhodné zvláště vzhledem k tomu, že mravní úroveň tohoto světa klesá. V souladu s touto modlitbou jsme opatrní, abychom se neocitli v prostředí nebo situacích, jež by nás mohly přivést k provinění.

Vůbec není pochyb o tom, že Pánova modlitba nám říká mnoho o tom, jak se modlit, aby naše modlitby Boha těšily. Chtěl však Ježíš, abychom tuto modlitbu prostě pravidelně odříkávali?

Další rady ohledně modlitby

Ježíš nám dal další pokyny týkající se modlitby. V Matoušovi 6:5, 6 čteme: „Když se modlíte, nebudete jako pokrytci; protože ti se rádi modlí, když stojí v synagógách a na rozích širokých cest, aby je lidé viděli . . . Ale ty, když se modlíš, jdi do svého soukromého pokoje, a když zavřeš dveře, modli se k svému Otci, který je vskrytu; potom ti tvůj Otec, který se dívá vskrytu, oplatí.“ Tato slova nás učí, že modlitba by neměla být pronášena teatrálně či okázale, aby udělala dojem na lidi. Vyléváte Jehovovi své srdce v soukromí, jak nás k tomu vybízí Bible? (Žalm 62:8)

Ježíš dal tuto výstrahu: „Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.“ (Matouš 6:7, EP) Je jasné, že memorování modliteb stejně jako jejich předčítání z nějaké knihy Ježíš neschválil. Jeho slova také vylučují používání růžence.

Jeden katolický misál připouští: „Naší nejlepší modlitbou mohou být naše spontánní myšlenky, když se k němu obracíme s vděčností, nebo v nouzi, ve chvílích zármutku, či když ho pravidelně každý den vzýváme.“ I Ježíšovy modlitby byly spontánní, a ne mechanicky naučené. Přečtěte si například Ježíšovu modlitbu zaznamenanou v 17. kapitole Jana. Podobá se vzorové modlitbě v tom, že zdůrazňuje Ježíšovu touhu, aby bylo Jehovovo jméno posvěceno. Ježíšova modlitba byla spontánní a hluboce procítěná.

Modlitby, které Bůh vyslýchá

Možná vás učili, abyste pronášeli modlitby naučené nazpaměť, abyste se modlili ke „svatým“ či k sochám a k obrazům, nebo abyste používali takové náboženské předměty, jako je růženec. Pak se vám může představa, že byste se modlili způsobem, který nastínil Ježíš, zdát zprvu odstrašující. Je tu však jistý klíč k poznání Boha — jeho jména, jeho záměru, jeho osobnosti. Takového poznání můžete dosáhnout důkladným studiem Bible. (Jan 17:3) Svědkové Jehovovi jsou přichystáni a ochotni vám v tom pomoci. Vždyť už pomohli milionům lidí na celém světě, kteří ‚ochutnali a viděli, že Jehova je dobrý‘! (Žalm 34:8) Čím více budete Boha poznávat, tím více ho budete chtít chválit v modlitbě. A čím více se budete v upřímné modlitbě k Jehovovi přibližovat, tím bližší vztah k němu získáte.

Všichni praví Boží ctitelé jsou proto vybízeni, aby se ‚modlili ustavičně‘. (1. Tesaloničanům 5:17) Přesvědčte se tedy, zda jsou vaše modlitby skutečně v souladu s Biblí, do níž patří i pokyny Ježíše Krista. Pak si můžete být jisti, že vaše modlitby budou mít Boží schválení.

[Obrázek na straně 7]

Čím více se o Jehovovi dovídáme, tím více se k němu chceme ze srdce modlit