Jak cestující dozorci slouží jako věrní správci

„Úměrně k tomu, jak každý z vás obdržel dar, používejte jej tak, že jeden druhému sloužíte jako znamenití správci Boží nezasloužené laskavosti vyjádřené různými způsoby.“ (1. PETRA 4:10)

1., 2. a) Jak bys definoval slovo „správce“? b) Kdo patří ke správcům, které Bůh používá?

JEHOVA používá všechny věrné křesťany jako správce. Správce je často služebníkem, kterému byla svěřena péče o domácnost. Může vést také obchodní záležitosti svého pána. (Lukáš 16:1–3; Galaťanům 4:1, 2) Ježíš nazval sbor svých věrných pomazaných na zemi ‚věrným správcem‘. Tomuto správci svěřil ‚všechen svůj majetek‘ včetně činností souvisejících s kázáním o Království. (Lukáš 12:42–44; Matouš 24:14, 45)

² Apoštol Petr řekl, že všichni křesťané jsou správci Boží nezasloužené laskavosti vyjádřené různými způsoby. Každý křesťan má své místo, kde může vykonávat věrnou službu správce. (1. Petra 4:10) Takovými správci jsou i jmenovaní křesťanští starší, a mezi ně patří cestující dozorci. (Titovi 1:7) Jak bychom na tyto cestující starší měli pohlížet? Jaké vlastnosti a jaké cíle by měli mít? A jak mohou dosáhnout těch nejlepších výsledků?

Jsme jim za jejich službu vděčni

3. Proč mohou být cestující dozorci nazváni ‚znamenitými správci‘?

³ Jedna křesťanská manželská dvojice napsala v dopise cestujícímu dozorci a jeho manželce: „Chtěli bychom Vám vyjádřit svou vděčnost za veškerý čas, který jste nám věnovali, i za vaši lásku. Jako rodina jsme měli velký užitek z povzbuzení a rad, které jste nám poskytli. Víme, že musíme i nadále dělat duchovní pokroky, ale s Jehovovou pomocí a s takovými bratry a sestrami, jako jste vy, se nám přibývající těžkosti snášejí lépe.“ Taková vyjádření nejsou ojedinělá, protože cestující dozorci se o spoluvěřící osobně zajímají, stejně jako se dobrý správce pečlivě stará o potřeby domácnosti. Někteří z nich jsou znamenitými řečníky. Mnozí vynikají v kazatelské službě a jiní jsou známí zase svou vřelostí a soucitem. Když cestující dozorci tyto dary rozvíjejí a používají ve své službě, mohou být právem nazváni ‚znamenitými správci‘.

4. O jakých otázkách budeme nyní uvažovat?

⁴ ‚Od správců se očekává, aby člověk byl shledán věrným,‘ napsal apoštol Pavel. (1. Korinťanům 4:2) Sloužit spolukřesťanům každý týden v jiném sboru je jedinečná a radostná výsada. Je to však také velmi odpovědná služba. Jak tedy mohou cestující dozorci svou službu správců konat věrně a úspěšně?

Svou službu správců konají úspěšně

5., 6. Proč je tak důležité, aby se cestující dozorci v modlitbách obraceli o pomoc k Jehovovi a spoléhali se na něho?

⁵ K tomu, aby cestující dozorci byli úspěšnými správci, je nezbytné, aby se v modlitbách obraceli o pomoc k Jehovovi a spoléhali se na něho. Mají náročný časový program a mnoho odpovědných úkolů, a tak by se někdy mohli cítit přetíženi. (Srovnej 2. Korinťanům 5:4.) Musí tedy jednat v souladu s písní žalmisty Davida: „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ (Žalm 55:22) Útěchou jsou pro ně i tato Davidova slova: „Požehnaný buď Jehova, který za nás denně nosí náklad.“ (Žalm 68:19)

⁶ Kde získával sílu k tomu, aby mohl plnit své duchovní povinnosti, Pavel? „Ke všemu mám sílu mocí toho, kdo mi předává sílu,“ napsal. (Filipanům 4:13) Ano, Zdrojem Pavlovy síly byl Jehova Bůh. Petr v podobném duchu radil: „Jestliže někdo slouží, ať slouží jako závislý na síle, kterou opatřuje Bůh, tak, aby byl ve všem oslavován Bůh prostřednictvím Ježíše Krista.“ (1. Petra 4:11) Jeden bratr, který mnoho let sloužil jako cestující dozorce, zdůraznil, že je nutné spoléhat se na Jehovu: „Vždy se při řešení problémů obracej na Jehovu a hledej pomoc u jeho organizace.“

7. Jakou úlohu hraje ve službě cestujícího dozorce vyrovnanost?

⁷ Má-li mít cestující dozorce úspěch, musí být vyrovnaný. Cestující dozorce, podobně jako ostatní křesťané, se snaží ‚ujišťovat se o důležitějších věcech‘. (Filipanům 1:10)a Když mají místní starší otázky k nějaké záležitosti, je moudré, aby se poradili s krajským dozorcem během jeho návštěvy ve sboru. (Přísloví 11:14; 15:22) Jeho vyrovnané postřehy a biblické rady se pravděpodobně prokáží velmi užitečné, až se starší budou po jeho odchodu touto záležitostí dále zabývat. V podobném smyslu řekl Pavel Timoteovi: „Věci, jež jsi slyšel ode mne za podpory mnoha svědků, ty věci svěřuj věrným lidem, kteří zase budou dostatečně způsobilí vyučovat jiné.“ (2. Timoteovi 2:2)

8. Proč je pro cestujícího dozorce nezbytné, aby studoval Bibli, prováděl výzkum a rozjímal?

⁸ K tomu, aby cestující dozorce dával spolehlivé rady, musí studovat Bibli, provádět výzkum a rozjímat. (Přísloví 15:28) Jeden oblastní dozorce řekl: „Na schůzkách se staršími bychom se neměli bát připustit, že na nějakou otázku neznáme odpověď.“ Když se cestující dozorce v určité záležitosti snaží získat „Kristovu mysl“, bude schopen udělit biblickou radu, která ostatním pomůže jednat podle Boží vůle. (1. Korinťanům 2:16) Někdy musí cestující dozorce napsat Watch Tower Society o pokyny. V každém případě jsou víra v Jehovu a láska k pravdě daleko důležitější než to, aby si cestující dozorce zachoval tvář nebo předvedl, jak je výmluvný. Pavel nezahájil svou službu v Korintu „výstřední řečí ani moudrostí“, ale „ve slabosti a se strachem a s velkým chvěním“. Byla kvůli tomu jeho služba neúčinná? Naopak. Korinťanům to pomohlo, aby „neměli víru v lidskou moudrost, ale v Boží moc“. (1. Korinťanům 2:1–5)

Další nezbytné vlastnosti

9. Proč musí cestující starší být soucitní?

⁹ K tomu, aby cestující dozorci dosahovali dobrých výsledků, jim pomáhá, když jsou soucitní. Petr všechny křesťany vybízel, aby ‚projevovali soucítění‘. (1. Petra 3:8, Reference Bible, poznámka pod čarou) Jeden krajský dozorce cítí, že je potřeba ‚zajímat se o každého ve sboru a být opravdově pozorný‘. Pavel napsal něco podobného: „Radujte se s těmi, kteří se radují; plačte s těmi, kteří pláčou.“ (Římanům 12:15) Takový postoj motivuje cestující dozorce k tomu, aby se usilovně snažili porozumět okolnostem a problémům spoluvěřících. Pak mohou udílet povzbudivé biblické rady, které skutečně vedou k dobrým výsledkům, jsou-li uplatněny. Jeden krajský dozorce, který je velmi soucitný, dostal od jednoho sboru nedaleko italského Turína takovýto dopis: „Chceš-li být zajímavý, zajímej se; chceš-li někomu udělat radost, buď radostný; chceš-li být milován, buď hodný lásky; chceš-li, aby ti bylo pomáháno, buď připraven pomáhat. To jsme se od tebe naučili!“

10. Co řekli krajští a oblastní dozorci o pokoře a jaký příklad v tom dal Ježíš?

¹⁰ Jsou-li cestující dozorci pokorní a přístupní, pomáhá jim to, aby dosahovali znamenitých výsledků. Jeden krajský dozorce uvedl: „Ze všeho nejdůležitější je zůstat pokorný.“ Tento bratr upozorňuje nové krajské dozorce, aby se „nenechali příliš ovlivnit bohatšími bratry kvůli tomu, co pro ně tito bratři mohou udělat, a aby své přátelství neomezovali jen na ně, ale aby se vždy snažili jednat se všemi nestranně“. (2. Paralipomenon 19:6, 7) A skutečně pokorný cestující dozorce nebude mít jako představitel Společnosti o své důležitosti přemrštěné mínění. Jeden oblastní dozorce vhodně řekl: „Buďte pokorní a ochotní bratrům naslouchat. Vždy buďte přístupní.“ Ježíš Kristus jakožto největší člověk, jaký kdy žil, mohl způsobit, aby se lidé v jeho společnosti cítili nepříjemně, ale on byl pokorný a přístupný, takže se v jeho společnosti cítily volně i malé děti. (Matouš 18:5; Marek 10:13–16) Cestující dozorci si přejí, aby děti, dospívající i letití — vlastně všichni ve sboru — cítili, že se na dozorce mohou bez obav obrátit.

11. Jaký účinek může mít omluva, když je zapotřebí?

¹¹ Všichni samozřejmě „mnohokrát klopýtáme“ a žádný cestující dozorce není imunní vůči chybám. (Jakub 3:2) Když se však stane, že se dopustí chyby, a upřímně se omluví, bude pro ostatní starší příkladem pokory. Jak říká Přísloví 22:4, „výsledek pokory a [uctivé] bázně před Jehovou je bohatství a sláva a život“. A nemají snad všichni Boží služebníci ‚být pokorní, když chodí se svým Bohem‘? (Micheáš 6:8, anglické vydání z roku 1960) Jeden krajský dozorce na dotaz, jakou by dal radu novému cestujícímu dozorci, odpověděl: „Všech bratrů si važ, ber na ně ohled a považuj je za lepší, než jsi ty sám. Mnohému se od bratrů naučíš. Zůstaň pokorný. Buď sám sebou. Nevychloubej se.“ (Filipanům 2:3)

12. Proč je horlivost pro křesťanskou službu tak důležitá?

¹² Horlivost pro křesťanskou službu dodává slovům cestujícího dozorce váhu. Když jsou cestující dozorce i jeho manželka horliví kazatelé, potom jsou i starší, jejich manželky a členové sboru povzbuzeni k tomu, aby byli ve službě také horliví. Jeden krajský dozorce ostatní zvěstovatele vybízel: „Buďte horliví ve službě.“ A potom dodal: „Zjistil jsem, že všeobecně vzato je ve sboru o to méně problémů, o co horlivější ve službě sbor je.“ Jiný krajský dozorce poznamenal: „Věřím, že když starší spolupracují ve službě s bratry a sestrami a pomáhají jim nacházet ve službě radost, vede to k pokoji mysli a velké spokojenosti ze služby pro Jehovu.“ Apoštol Pavel ‚sebral smělost, aby s velkým bojem mluvil s Tesaloničany o Boží dobré zprávě‘. Není divu, že Tesaloničané na jeho návštěvu a kazatelskou činnost vzpomínali s láskou a toužili ho opět vidět! (1. Tesaloničanům 2:1, 2; 3:6)

13. Na co bere cestující dozorce ohled, když spolupracuje s ostatními křesťany v kazatelské službě?

¹³ Když cestující dozorce spolupracuje s ostatními křesťany v kazatelské službě, bere ohled na jejich situaci a omezení. Ačkoli jeho návrhy mohou být užitečné, ví, že někteří zvěstovatelé mohou být nervózní, když káží se zkušeným starším. Proto v některých případech může být povzbuzení užitečnější než rada. Když cestující dozorce doprovází zvěstovatele nebo průkopníky na biblické studium, mohli by si přát, aby studium vedl on sám. Tak mohou získat určité podněty, jak by mohli zlepšit své vlastní vyučovací metody.

14. Proč je možné říci, že horliví cestující dozorci povzbuzují druhé k horlivosti?

¹⁴ Horliví cestující dozorci povzbuzují k horlivosti druhé ve sboru. Jistý krajský dozorce v Ugandě šel hodinu hustým pralesem, aby mohl jít s jedním bratrem na biblické studium se zájemci, kteří dělali pomalé pokroky. Cestou hustě pršelo, takže na studium přišli promočení až na kůži. Když se šestičlenná rodina dozvěděla o tom, že mají na návštěvě cestujícího dozorce, udělalo to na ně hluboký dojem. Věděli, že kazatelé jejich církve by o své stádo takový zájem nikdy neprojevili. Příští neděli se poprvé zúčastnili shromáždění a vyjádřili přání stát se svědky Jehovovými.

15. Jaký pěkný zážitek měl jeden horlivý krajský dozorce v Mexiku?

¹⁵ V mexickém státě Oaxaca udělal jeden krajský dozorce něco, co se od něho ani neočekávalo. Zařídil si, aby mohl zůstat čtyři noci ve vězeňské cele a vykonat tak návštěvu u skupiny sedmi vězňů, kteří se stali zvěstovateli Království. Několik dní tyto vězně doprovázel, když sloužili celu od cely a vedli biblická studia. Díky zájmu, který projevil, trvala některá tato studia dlouho do noci. „Na konci návštěvy jsme všichni, vězňové i já, měli velikou radost ze vzájemného povzbuzení,“ píše tento horlivý krajský dozorce.

16. Proč je tak užitečné, když cestující dozorci a jejich manželky druhé ve sboru povzbuzují?

¹⁶ Cestující dozorci se snaží jednat povzbudivě. Když Pavel navštívil sbory v Makedonii, ‚povzbudil je mnoha slovy‘. (Skutky 20:1, 2) Povzbudivá slova mohou být velmi užitečná, když cestující dozorce vede mladé i letité zvěstovatele k tomu, aby se zaměřovali na duchovní cíle. Jedna velká odbočka Watch Tower Society provedla neformální průzkum, který odhalil, že skoro dvacet procent dobrovolných pracovníků odbočky bylo k celodobé službě povzbuzeno krajskými dozorci. I manželka krajského dozorce je velikým zdrojem povzbuzení, protože je znamenitým příkladem celodobé kazatelky poselství o Království.

17. Jak se jeden letitý krajský dozorce dívá na svou výsadu pomáhat druhým lidem?

¹⁷ Povzbuzení potřebují obzvlášť letití a sklíčení zvěstovatelé. Jistý letitý krajský dozorce píše: „Jedna stránka mé služby mi působí nevýslovnou vnitřní radost — totiž výsada pomáhat nečinným a letitým v Božím stádě. Slova Římanům 1:11, 12 pro mě mají zvláštní význam, protože získávám nesmírné povzbuzení a sílu, když takovým lidem ‚předávám nějaký duchovní dar, aby byli upevněni‘.“

Odměna za jejich radostnou službu

18. Jaké biblické cíle mají cestující dozorci?

¹⁸ Cestující dozorci mají upřímný zájem o blaho svých spoluvěřících. Přejí si posilovat sbory a duchovně je povzbuzovat. (Skutky 15:41) Jeden cestující dozorce tvrdě pracuje na tom, „aby poskytoval povzbuzení, občerstvoval bratry a rozněcoval touhu dokončit službu a nadále žít v pravdě“. (3. Jana 3) Jiný cestující dozorce má za cíl upevňovat spoluvěřící ve víře. (Kolosanům 2:6, 7) Nezapomeň však, že cestující dozorce je ‚pravý druh pod jedním jhem‘, ne pán nad vírou ostatních ve sboru. (Filipanům 4:3; 2. Korinťanům 1:24) Jeho návštěva je příležitostí k povzbuzení, ke zvýšené činnosti a také k tomu, aby rada starších prohovořila, jakého pokroku bylo dosaženo, a uvažovala o budoucích cílech. Sboroví zvěstovatelé, průkopníci, služební pomocníci i starší mohou očekávat, že tím, co cestující dozorce říká, i jeho osobním příkladem budou posíleni a povzbuzeni k další práci, která je ještě před nimi. (Srovnej 1. Tesaloničanům 5:11.) Z celého srdce proto podporuj návštěvy krajského dozorce a plně využívej také služby oblastního dozorce.

19., 20. Jakou odměnu za svou věrnou službu dostávají cestující dozorci a jejich manželky?

¹⁹ Cestující dozorci i jejich manželky dostávají za svou věrnou službu bohatou odměnu a mohou mít plnou jistotu, že Jehova jim za to dobré, co dělají, požehná. (Přísloví 19:17; Efezanům 6:8) Georg a Magdalena jsou starší manželé, kteří mnoho let sloužili v krajské službě. Magdalenu oslovila na sjezdu v Lucembursku žena, které před dvaceti lety vydala svědectví. Tato židovská žena se začala zajímat o pravdu díky biblické literatuře, kterou jí Magdalena nechala, a časem byla pokřtěna. Za Georgem přišla duchovní sestra, která si pamatovala na jeho návštěvu u ní doma před čtyřiceti lety. Jeho nadšené předložení dobré zprávy vedlo nakonec k tomu, že ona i její manžel pravdu přijali. Není nutné dodávat, že jak Georg, tak Magdalena, měli nesmírnou radost.

²⁰ Pavlovi přinesla plodná služba v Efezu radost a možná ho podnítila k tomu, aby citoval Ježíšova slova: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35) Jelikož služba cestujících dozorců vyžaduje neustálé dávání, zažívají ti, kdo se na této službě podílejí, štěstí — a to obzvlášť, když vidí dobré výsledky své práce. Jeden krajský dozorce, který pomohl jistému sklíčenému staršímu, dostal dopis, v němž stálo: „Byl jsi v mém duchovním životě velkou ‚posilující pomocí‘ — dokonce větší, než si uvědomuješ . . . Nikdy si asi nebudeš plně vědom toho, jak velmi jsi pomohl jednomu novodobému Asafovi, jehož ‚nohy málem odbočily‘.“ (Kolosanům 4:11; Žalm 73:2)

21. Proč můžeme říci, že se slova 1. Korinťanům 15:58 vztahují na činnost cestujících dozorců?

²¹ Jeden letitý křesťan, který byl mnoho let v krajské službě, rád uvažuje o slovech 1. Korinťanům 15:58, kde Pavel křesťany vybízel: „Staňte [se] stálými, nepohnutelnými, vždy mějte hojnost práce v Pánově díle, protože víte, že vaše namáhavá práce ve spojitosti s Pánem není marná.“ Cestující dozorci mají v Pánově díle rozhodně mnoho práce. Jsme velmi vděčni, že radostně slouží jako věrní správci Jehovovy nezasloužené laskavosti!

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◻ Proč mohou být cestující dozorci považováni za ‚znamenité správce‘?

◻ Které činitele pomáhají krajským a oblastním dozorcům vykonat mnoho dobrého?

◻ Proč je pro službu cestujících dozorců velmi důležitá pokora a horlivost?

◻ Jaké znamenité cíle mají cestující dozorci?

[Obrázek na straně 16]

Cestující dozorci se snaží povzbuzovat své spoluvěřící

[Obrázky na straně 17]

Ze spolupráce s cestujícími dozorci a jejich manželkami mohou mít užitek lidé mladí i letití

[Obrázek na straně 18]

Horlivá služba cestujících dozorců povzbuzuje k horlivosti druhé ve sboru