Plnili Jehovovu vůli

Příklad obětavosti a věrné oddanosti

PRO mladého zemědělce Elišu se běžný den, kdy oral, ukázal být nejvýznamnějším dnem v jeho životě. Když Eliša pracoval na poli, nečekaně ho navštívil Elijáš, hlavní izraelský prorok. ‚Co mi jen může chtít?‘ říkal si možná Eliša. Na odpověď nemusel dlouho čekat. Elijáš na něho hodil svůj úřední oděv a tak ukázal, že Eliša bude jednou jeho následovníkem. Eliša nebral toto jmenování na lehkou váhu. Okamžitě opustil své pole a stal se Elijášovým služebníkem. (1. Královská 19:19–21)

Asi o šest let později nastal čas k Elijášovu odchodu. Zpráva o jeho odchodu byla nazvána „jedním z nejpůsobivějších vyprávění“ v Hebrejských písmech.

Elijáš se připravuje na odchod

Elijáš si přál naposledy navštívit Betel, Jericho a Jordán. K tomu bylo třeba jít mnoho kilometrů pěšky a někdy i přes drsný horský terén. Na konci každé části cesty Elijáš Elišu vybídl, aby na daném místě zůstal. Ale Eliša trval na tom, že se svým pánem zůstane až do konce. (2. Královská 2:1, 2, 4, 6)

Když byli v Betelu a v Jerichu, přistoupili k Elišovi „synové proroků“.a „Skutečně víš, že Jehova dnes bere tvého pána z postavení hlavy nad tebou?“ ptali se ho. „Také to dobře vím,“ řekl jim. „Mlčte.“ (2. Královská 2:3, 5)

Elijáš a Eliša se pak vydali k řece Jordán. Když přišli k Jordánu, Elijáš vykonal zázrak, zatímco asi padesát synů proroků přihlíželo zpovzdálí. „Potom vzal Elijáš svůj úřední oděv a sbalil jej a udeřil vody, a postupně se rozdělily tímto směrem a oním směrem, takže oba přešli po suché půdě.“ (2. Královská 2:8)

Když řeku přešli, Elijáš Elišovi řekl: „Požádej, co bych měl pro tebe udělat, než budu od tebe vzat.“ Eliša požádal o „dva podíly“ na Elijášově duchu — žádal tedy dvojnásobný podíl, jaký by obvykle připadl prvorozenému synu. A Eliša opravdu Elijášovi prokazoval čest stejně, jako by to dělal prvorozený syn. Byl navíc pomazán jako Elijášův nástupce v úřadu Jehovova proroka v Izraeli. A tak jeho žádost nebyla v ničem sobecká ani nepatřičná. Elijáš však věděl, že jedině Jehova může vyhovět takové žádosti, a tak mu skromně odpověděl: „Požádal jsi o obtížnou věc.“ Pak připojil: „Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe vzat, stane se ti tak; ale jestliže ne, nestane se to.“ (2. Královská 2:9, 10; 5. Mojžíšova 21:17)

To bezpochyby přispělo k Elišovu odhodlání, že se přidrží svého učitele. Pak se objevil „ohnivý válečný dvoukolý vůz a ohniví koně“. Přímo před Elišovýma očima byl Elijáš vzat ve větrné bouři — zázračně přenesen na jiné místo.b Eliša zvedl Elijášův úřední oděv a šel zpět na břeh řeky Jordánu. Udeřil vody a řekl: „Kde je Jehova, Bůh Elijášův, ano On?“ Vody se rozdělily, takže bylo jasné, že Eliša má jako Elijášův nástupce Boží podporu. (2. Královská 2:11–14)

Poučení pro nás

Když byl Eliša Elijášem vyzván, aby se s ním věnoval zvláštní službě, okamžitě opustil pole, aby mohl sloužit izraelskému přednímu proroku. Některé z jeho povinností byly očividně prací sluhy, protože se stal známý jako ten, kdo „lil vodu na Elijášovy ruce“.c (2. Královská 3:11) Nicméně Eliša svou práci považoval za výsadu a s věrnou oddaností zůstával s Elijášem.

Mnoho dnešních Božích služebníků projevuje stejného ducha obětavosti. Někteří opustili svá „pole“, prostředky obživy, a kážou dobrou zprávu ve vzdálených obvodech nebo slouží jako členové rodiny betel. Jiní odcestovali do cizích zemí a pracují na stavbách Společnosti. Mnozí z nich přijali to, co by se dalo považovat za podřadnou práci. Avšak žádný, kdo jako otrok slouží Jehovovi, nevykonává bezvýznamnou službu. Jehova si váží všech těch, kdo mu slouží ochotně, a požehná jejich obětavosti. (Marek 10:29, 30)

Eliša se přidržel Elijáše až do konce. Odmítl staršího proroka opustit, i když mu to bylo nabídnuto. Není pochyb, že Eliša takovou oddanou lásku projevoval s radostí proto, že si k Elijášovi vypěstoval blízký vztah. I dnešní Boží služebníci se snaží posílit svůj vztah k Bohu a přiblížit se ke svým spoluvěřícím. Těsnému poutu jednoty Bůh žehná, protože Bible o Jehovovi říká: „S někým věrně oddaným budeš jednat ve věrné oddanosti.“ (2. Samuelova 22:26)

[Poznámky pod čarou]