Rodina — Člověk ji nutně potřebuje!

ŘÍKÁ se, že lidská společnost je na tom tak dobře, jak dobře na tom jsou rodiny, které ji tvoří. Dějiny ukazují, že s úpadkem rodinného uspořádání slábne i síla společenských celků a národů. Když morální úpadek zničil rodiny ve starověkém Řecku, jeho civilizace ztratila soudržnost, Řecko se stalo zranitelným a podlehlo dobyvatelskému tažení Římanů. Řím zůstal pevný jen tak dlouho, dokud zůstaly pevné jeho rodiny. Během staletí však rodinný život slábl a síla říše se vytrácela. „Bezpečnost a povznesení rodiny a rodinného života jsou nejdůležitějším účelem civilizace a konečným cílem všeho, oč se lidé přičinlivě snaží,“ vysvětlil Charles W. Eliot, bývalý prezident Harvardovy univerzity.

Ano, člověk rodinu nutně potřebuje. Rodina bezprostředně ovlivňuje stabilitu společnosti, blaho dětí a budoucí generace. Bezpochyby existuje velmi mnoho svobodných matek, které se usilovně snaží vychovat děti znamenitým způsobem, a za svou pilnou práci si zaslouží uznání. Výzkumy však ukazují, že dětem se obvykle daří lépe v rodině, v níž jsou oba rodiče.

V Austrálii byl proveden průzkum mezi 2 100 dospívajícími a bylo zjištěno, že „dospívající z rozvrácených rodin měli více všeobecných zdravotních problémů, bylo pravděpodobnější, že se u nich projeví příznaky citových problémů, a ve srovnání s dětmi z neporušených rodin byla u nich větší pravděpodobnost předčasné sexuální aktivity“. Průzkum provedený národními ústavy zdravotnické statistiky v USA ukázal, že u dětí z rozvrácených rodin byla „o 20–30 procent větší pravděpodobost úrazu, o 40–75 procent větší pravděpodobnost, že budou muset opakovat ročník, a o 70 procent větší pravděpodobnost, že budou ze školy vyloučeni“. A jeden analytik zabývající se mezioborovým výzkumem zjišťuje, že „děti z neúplných rodin se s daleko větší pravděpodobností zapletou do zločinného jednání než děti, které vyrůstají v tradičních domovech“.

Domov je přístav

Opatření v podobě rodiny nabízí všem šťastný a příjemný domov, místo, kde najdeme povzbuzení. „Nejdůležitějším zdrojem štěstí a pohody není ani kariéra, ani hmotné věci, ani koníčky nebo přátelé, ale je jím rodina,“ tvrdí jeden uznávaný švédský odborník.

Bible ukazuje, že každá rodina na zemi vděčí za své jméno Vznešenému Stvořiteli rodin, Jehovovi Bohu, protože právě on zavedl rodinné uspořádání. (1. Mojžíšova 1:27, 28; 2:23, 24; Efezanům 3:14, 15) Inspirované Písmo však obsahuje předpověď apoštola Pavla, že rodina bude vystavena zlomyslnému útoku, který povede ke zhroucení morálky a lidské společnosti mimo křesťanský sbor. Řekl, že ‚poslední dny‘ se budou vyznačovat nevěrností, nedostatkem „přirozené náklonnosti“, neposlušností vůči rodičům, a to dokonce i mezi lidmi, kteří budou mít „způsob zbožné oddanosti“. Nabádal křesťany, aby se od takových lidí odvrátili. Ježíš předpověděl, že odpor vůči Boží pravdě povede k rozdělení rodin. (2. Timoteovi 3:1–5; Matouš 10:32–37)

Bůh nás však neponechal bez pomoci. Ve svém Slově poskytl mnoho pokynů, jež se týkají rodinných vztahů. Jeho Slovo nám říká, co máme dělat, aby naše rodina byla úspěšná, a náš domov aby byl příjemným místem, kde si všichni členové rodiny plní své povinnosti k sobě navzájem.a (Efezanům 5:33; 6:1–4)

Je dnes, kdy je rodina tak vážně ohrožena, možné dosáhnout takových pěkných vztahů? Ano, je. I v tomto nelítostném světě, který je jako poušť, se vám může podařit vytvořit ze své rodiny příjemnou, osvěžující oázu. Každý člen rodiny k tomu však musí nějak přispět. Předkládáme zde několik návrhů.

Jak pomoci své rodině, aby obstála

Jedním z nejlepších způsobů, jak pomoci své rodině, aby zůstala jednotná, je trávit společně čas. Všichni členové by měli být rádi ve svém volném čase spolu. To může znamenat určité oběti. Vy, mladí, budete možná muset obětovat nějaký oblíbený televizní program, nějakou sportovní událost nebo výlet s kamarády. Vy, otcové, jste obvykle hlavními živiteli rodiny, ale svůj volný čas byste neměli užívat jen pro své koníčky nebo jiné osobní zájmy. Plánujte si, co budete dělat společně jako rodina, možná to, jak byste mohli společně trávit víkendy nebo dovolenou. Je ovšem nutné naplánovat něco, z čeho budou mít radost všichni a nač se budou těšit.

Děti potřebují víc než takzvaný hodnotný čas, tedy předem naplánovanou přibližně půlhodinku, která je dětem pravidelně věnována. Děti potřebují mnoho času. Žurnalista, který uveřejňuje články v jednom švédském deníku, píše: „Za těch 15 let, co působím jako reportér, jsem se setkal s mnoha mladistvými provinilci . . . Společným jmenovatelem je to, že všem bylo při výchově věnováno jen omezené množství hodnotného času: ‚Moji rodiče neměli nikdy čas.‘ ‚Nikdy neposlouchali, co jim chci říct.‘ ‚Otec byl stále na cestách.‘ . . . Jako rodič můžeš vždy rozhodovat o tom, kolik času dítěti věnuješ. Za 15 let tvé rozhodnutí nemilosrdně posoudí tvé patnáctileté dítě.“

Správný názor na peníze

Všichni členové rodiny by si také měli vytvořit správný názor na peníze. Měli by být ochotni dát k dispozici, co jen mohou, aby bylo možné hradit společné rodinné výlohy. Mnoho žen musí chodit do zaměstnání, aby bylo možné zajistit rodině životní potřeby, ale vy, manželky, byste si měly být vědomy toho, s jakým nebezpečím a pokušením se můžete setkat. Tento svět vás vybízí, abyste se „realizovaly“ a „dělaly si, co chcete“. To může vést k tomu, že se stanete nezávislými a že budete nespokojené s úlohou, kterou vám svěřil Bůh, s úlohou matky a ženy, která vytváří domov. (Titovi 2:4, 5)

Jestliže vy, matky, můžete být doma a můžete děti vést a být jim přítelkyněmi, jistě velmi přispějete k vytvoření silných pout, která udrží vaši rodinu pohromadě, ať přijdou jakékoli těžkosti a problémy. Žena může velmi přispět k tomu, aby byl domov šťastný, bezpečný a aby dobře fungoval. „K tomu, aby se postavilo ležení, je třeba stovka mužů, ale domov dokáže vytvořit jedna žena,“ řekl v 19. století jeden politik.

Jestliže všichni členové rodiny spolupracují na tom, aby vyšli s celkovým příjmem rodiny, ušetří si tím mnoho problémů. Manželské dvojice by se měly dohodnout, že budou žít jednoduchým způsobem života a budou na první místo klást duchovní zájmy. Děti by se měly učit být spokojené a nevyžadovat věci, jejichž cena přesahuje rodinný rozpočet. Dávejte pozor na žádost očí! Podlehnete-li pokušení nakoupit věci, které si nemůžete dovolit, povede to k dluhům a kvůli tomu již mnoho rodin ztroskotalo. Jestliže všichni dají k dispozici své finanční prostředky na něco, z čeho budou mít všichni užitek — na osvěžující výlet, nějaké užitečné a příjemné zařízení pro domácnost, nebo jestliže se společně podílejí na podpoře křesťanského sboru, může to velmi posílit jednotu rodiny.

Dalším druhem „příspěvku“ k tomu, aby v rodině panoval šťastný duch, je spolupráce všech členů rodiny při úklidu a údržbě domácnosti — při péči o dům, zahradu, auto a podobné věci. Všichni členové rodiny, i ti mladší, by měli dostat svůj díl práce. Děti, naučte se nemarnit svůj čas. Vypěstujte si ochotu pomáhat a spolupracovat; to povede k pravému přátelství a k družnosti a tím se bude upevňovat jednota rodiny.

Hodnota biblické výchovy

V jednotné křesťanské rodině se také zdůrazňuje význam pravidelného biblického studia. Každodenní rozhovor o biblických textech a každotýdenní studium Svatého Písma jsou základem jednoty v rodině. Hlavní biblické pravdy a zásady by se měly rozebírat společně tak, aby to působilo na srdce všech členů rodiny.

Takové chvíle společného rodinného studia by měly být výchovné, ale zároveň příjemné a povzbuzující. V jedné rodině v severním Švédsku byly děti obvykle vybízeny, aby si zapisovaly otázky, které je během týdne napadnou. Tyto otázky potom byly rozebírány při každotýdenním studiu Bible. Byly to často otázky hluboké a vedly k přemýšlení; bylo z nich patrné to, jak děti používají svou schopnost přemýšlet a jak si váží biblických nauk. Napadlo je například: „Dává Jehova všemu růst stále, nebo to udělal jednou provždy?“ „Proč Bible říká, že Bůh udělal člověka ‚ke svému obrazu‘, když přece Bůh není člověk?“ „Nebylo Adamovi s Evou chladno, když byli v ráji a přišla zima, a oni byli bosí a neměli žádné šaty?“ „Proč potřebujeme v noci měsíc, když má být tma?“ Ty děti jsou dnes už dospělé a slouží Bohu jako celodobí služebníci.

Při řešení rodinných problémů je dobré, jestliže se při tom vy, rodiče, snažíte postupovat pozitivně a optimisticky. Buďte ohleduplní a přizpůsobiví, jestliže však jde o dodržování důležitých zásad, buďte důslední. Ať děti vidí, že se při svém rozhodování vždy řídíte láskou k Bohu a Božími správnými zásadami. Školní prostředí často vyvolává těžký stres a sklíčenost, a je proto nutné, aby děti doma dostávaly mnoho povzbuzení, což působí proti tomuto vlivu jako protilék.

Rodiče, nepředstírejte, že jste dokonalí. Připusťte, že děláte chyby, a omluvte se dětem, jestliže to je nutné. Vy, mladí, když tatínek a maminka připustí, že udělali chybu, mějte je ještě raději než předtím. (Kazatel 7:16)

Ano, jestliže je rodina jednotná, vytváří domov, který je pokojný a bezpečný a ve kterém panuje štěstí. Německý básník Goethe kdysi řekl, že ‚nejšťastnější člověk je ten, který nachází své štěstí doma — král stejně jako sedlák‘. Když si rodiče i děti svého domova váží, je pro ně domov nejkrásnějším místem na světě.

Tlaky, kterými působí dnešní svět, je dnes rodina skutečně vážně ohrožena. Původcem rodiny však je Bůh, a proto rodina přežije. Budete-li se řídit Božími spravedlivými směrnicemi pro šťastný rodinný život, pak přežijete i vy a vaše rodina.

[Poznámka pod čarou]