Co je třeba k úspěšnému manželství?

Skočili byste do řeky, aniž byste se před tím naučili plavat? Takovým pošetilým skutkem byste si mohli nejen ublížit, ale mohlo by to pro vás znamenat i smrt. Pomyslete však, kolik lidí se vrhá do manželství, ačkoli vědí jen velmi málo o tom, jak zvládat povinnosti, které s sebou manželství přináší.

JEŽÍŠ řekl: „Kdo z vás například, který chce stavět věž, si nejprve nesedne a nespočítá náklady, aby viděl, zda má dost, aby ji dokončil?“ (Lukáš 14:28) To, co platí o stavbě věže, platí rovněž o ‚stavbě‘ manželství. Ti, kdo chtějí vstoupit do manželství, by měli pečlivě spočítat náklady s tím spojené, měli by se ujistit, že jsou schopni splnit to, co se od nich v manželství očekává.

Zamyslete se nad manželstvím

Mít partnera, se kterým se můžeme podělit o radosti i zármutek, jež nás v životě potkávají, to je opravdu požehnání. Manželství může zaplnit prázdnotu, kterou pociťujeme, jsme-li osamělí nebo zoufalí. Může uspokojit naši vrozenou touhu po lásce, přátelství a důvěrném vztahu. Poté, co Bůh stvořil Adama, vhodně řekl: „Pro člověka není dobré, aby byl stále sám. Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk.“ (1. Mojžíšova 2:18; 24:67; 1. Korinťanům 7:9)

Ano, manželství může některé problémy vyřešit, ale některé nové může také přinést. Jak to? Manželství je spojením dvou odlišných osobností, které si snad vyhovují, ale sotva budou naprosto totožné. Z toho důvodu dokonce i ti partneři, kteří se k sobě zdánlivě dobře hodí, mívají čas od času mezi sebou spory. Křesťanský apoštol Pavel napsal, že ti, kdo vstupují do manželství, budou mít „soužení ve svém těle“ nebo, jak překládá The New English Bible, „bolest a zármutek v tomto tělesném životě“. (1. Korinťanům 7:28)

Byl snad Pavel pesimista? Vůbec ne. Jen nabádal ty, kdo uvažují o manželství, aby smýšleli realisticky. Příjemné pocity vzájemné přitažlivosti nejsou spolehlivým měřítkem toho, jak bude manželský život vypadat během měsíců a let, jež budou po svatbě následovat. Každé manželství má své vlastní, specifické náročné úkoly a problémy. Otázkou není, zda vyvstanou, ale jak je zvládnout, až přijdou.

Problémy poskytují manželovi a manželce příležitost projevit pravost své lásky. Znázorněme si to: Dokud je loď v klidu a kotví u mola, může se zdát skvělá. Avšak její skutečná plavbyschopnost se ukáže až na moři, možná až v bouři uprostřed narážejících vln. Podobně se ani síla manželského pouta nepozná jen v pokojných chvílích romantického klidu. Někdy se prokáže až ve zkouškách, v nichž dvojice odolává bouřím nepříznivých okolností.

K tomu je nutné, aby manželská dvojice přijala závazek, protože Bůh určil, že se muž „přidrží své manželky“ a že se ti dva „stanou jedním tělem“. (1. Mojžíšova 2:24) Myšlenka závazku však dnes mnoho lidí spíše děsí. A přesto je jedině rozumné, jestliže se dva lidé, kteří opravdu jeden druhého milují, rozhodnou učinit slavnostní slib, že zůstanou spolu. Takový závazek dodává manželskému svazku důstojnost. Poskytuje jistotu, že ať přijde cokoli, manžel i manželka budou podporovat jeden druhého.a Pokud nejste ochotni přijmout takový závazek, potom skutečně nejste na manželství připraveni. (Srovnej Kazatele 5:4, 5.) Stejně tak i ti, kdo již jsou v manželství, si možná potřebují plně uvědomit, jak je tento závazek pro trvalé manželství důležitý.

Zamyslete se nad sebou

Nepochybně byste dovedli vyjmenovat vlastnosti, které by měl mít váš partner. Mnohem těžší je však zamyslet se nad sebou a zjistit, čím můžete do manželství přispět vy. Sebezkoumání je nezbytné, a to jak předtím, než si dáte navzájem svůj svatební slib, tak i potom. Položte si například následující otázky.

• Jsem ochoten přijmout celoživotní závazek ke svému partnerovi? (Matouš 19:6)

V době, kdy žil biblický prorok Malachiáš, opouštělo mnoho manželů své manželky, snad proto, aby se oženili s mladšími ženami. Jehova řekl, že jeho oltář se pokryl slzami opuštěných manželek, a odsoudil muže, kteří tak se svými manželkami ‚jednali zrádně‘. (Malachiáš 2:13–16)

• Jestliže pomýšlím na vstup do manželství, mám již za sebou mladistvý věk, kdy sexuální pocity nabývají na síle a mohou zatlačit do pozadí dobrý úsudek? (1. Korinťanům 7:36)

„Je velmi riskantní vstoupit do manželství v příliš mladém věku,“ říká Nikki, která se vdávala, když jí bylo dvaadvacet let. Dále upozorňuje: „Vaše pocity, cíle a záliby, které máte, když je vám sotva devatenáct, se budou dál měnit, a to přinejmenším až do pětadvaceti.“ Ovšem, připravenost na manželství nelze hodnotit jen podle věku. Nicméně, chce-li do manželství vstoupit někdo, kdo ještě nepřekročil období mládí, kdy jsou pro něj sexuální pocity nové a zvláště silné, může to ovlivnit jeho uvažování a zaslepit jej, takže neuvidí případné problémy.

• Mám nějaké povahové rysy, které mi pomohou přispět k úspěšnému manželství? (Galaťanům 5:22, 23)

Apoštol Pavel napsal Kolosanům: „Oblékněte [si] něžnou náklonnost soucitu, laskavost, poníženost mysli, mírnost a trpělivost.“ (Kolosanům 3:12) Tato rada se hodí jak pro ty, kdo na manželství teprve pomýšlejí, tak i pro ty, kdo již v manželství jsou.

• Projevuji potřebnou zralost, abych dokázal podporovat partnera i v obtížných dobách? (Galaťanům 6:2)

„Když se vyskytnou problémy,“ říká jeden lékař, „bývá sklon obviňovat manželského partnera. Nejdůležitější však není to, čí je to vina, ale spíše to, jak oba, manžel i manželka, dovedou spolupracovat, aby svůj vzájemný vztah napravili.“ Na manželské dvojice se vztahují slova moudrého krále Šalomouna. „Dva jsou lepší než jeden,“ napsal, „vždyť kdyby snad jeden z nich upadl, druhý může svého společníka pozvednout. Ale jak to jen bude s tím, který je sám a padá, není-li zde druhý, aby jej pozvedl?“ (Kazatel 4:9, 10)

• Jsem většinou veselý a optimistický, nebo u mne převládají chmurné a negativní myšlenky? (Přísloví 15:15)

Nespokojenému člověku není žádný den dost dobrý. Takový postoj zázračně nezmění ani manželství. Svobodný člověk, který je převážně kritický a pesimistický, ať už je to muž, nebo žena, zůstane i v manželství zase jen kritickým a pesimistickým. Takové negativní smýšlení může v manželství vyvolávat neustálé napětí. (Srovnej Přísloví 21:9.)

• Když jsem vystaven tlaku, zůstávám klidný, anebo dávám průchod neovládanému hněvu? (Galaťanům 5:19, 20)

Křesťané dostali příkaz, aby byli ‚pomalí k zlobě‘. (Jakub 1:19) Kterýkoli muž i kterákoli žena by se měli, jak před manželstvím, tak i v manželství stále zlepšovat v uplatňování této rady: „Zlobte se, a přece nehřešte; ať slunce nezapadne nad vaší podrážděnou náladou.“ (Efezanům 4:26)

Zamyslete se nad svým nastávajícím partnerem

„Chytrý uvažuje o svých krocích,“ uvádí biblické přísloví. (Přísloví 14:15) To platí zvláště při výběru manželského partnera. Vždyť to může být jedno z nejzávažnějších rozhodnutí, které muž nebo žena kdy učiní. Přesto si můžeme všimnout, že mnozí lidé věnují více času rozhodování o tom, jaké auto si koupí nebo do které školy budou chodit, než o tom, s kým vstoupí do manželství.

Ti v křesťanském sboru, jimž jsou svěřeny odpovědné úkoly, byli ‚nejprve vyzkoušeni, zda jsou vhodní‘. (1. Timoteovi 3:10) Pokud uvažujete o tom, že byste vstoupili do manželství, i vy se budete chtít ujistit o ‚vhodnosti‘ toho druhého. Uvažujte například o následujících otázkách. Ačkoli jsou předloženy z pohledu ženy, mnohé z těchto zásad mohou uplatnit i muži. A dokonce i pro ty, kdo již jsou v manželství, bude prospěšné, budou-li o těchto bodech uvažovat.

• Jakou má pověst? (Filipanům 2:19–22)

Přísloví 31:23 popisují manžela, který je „známý v branách, když usedá se staršími muži země“. Starší muži města sedávali v městských branách, aby soudili. Takový manžel byl tedy zjevně v postavení, v němž se těšil všeobecné důvěře. To, jak se na člověka dívají ostatní lidé, cosi vypovídá o jeho pověsti. Je-li to možné, uvažujte také, jak se na něj dívají ti, kdo jsou jeho podřízenými. To vám možná ukáže, jak se na něj budete časem dívat vy, coby jeho manželka. (Srovnej 1. Samuelovu 25:3, 23–25.)

• Jaká má mravní měřítka?

Zbožná moudrost je „především cudná“. (Jakub 3:17) Zajímá se váš případný partner více o své vlastní sexuální uspokojení než o to, jaké je jeho i vaše postavení před Bohem? Jestliže nevynakládá úsilí, aby žil podle Božích mravních měřítek nyní, jaký máte důvod věřit, že to bude dělat, až se vezmete? (1. Mojžíšova 39:7–12)

• Jak jedná se mnou? (Efezanům 5:28, 29)

Biblická kniha Přísloví mluví o manželovi, který „vkládá důvěru“ ve svou manželku. Kromě toho ji také „chválí“. (Přísloví 31:11, 28) Není posedlý žárlivostí ani nerozumný, pokud jde o to, co od ní očekává. Jakub napsal, že moudrost shora je „pokojná, rozumná, . . . plná milosrdenství a dobrého ovoce“. (Jakub 3:17)

• Jak jedná se členy své vlastní rodiny? (2. Mojžíšova 20:12)

Úcta k rodičům není požadavkem jen pro děti. Bible říká: „Naslouchej svému otci, který způsobil tvé narození, a nepohrdej svou matkou jen proto, že zestárla.“ (Přísloví 23:22) Je zajímavé, co napsal dr. W. Hugh Missildine: „Mnoha manželským nesnázím a nesrovnalostem by se dalo zabránit, nebo přinejmenším by bylo možné je předvídat, kdyby budoucí nevěsta a ženich neformálně navštívili rodinu toho druhého a sledovali, jaké jsou vztahy mezi jejich ‚nastávajícím‘ a jeho rodiči. To, jak se dívá na své rodiče, se pak odrazí v tom, jak se bude dívat na svého partnera. Člověk si musí položit otázku: ‚Chci, aby se mnou jednal tak, jak jedná se svými rodiči?‘ Zároveň i způsob, jakým s ním jednají jeho rodiče, může dobře ukázat, jak bude jednat on sám, a jaké chování od vás bude očekávat, až skončí líbánky.“

• Má sklon k výbuchům hněvu nebo k urážlivé řeči?

Bible radí: „Ať je od vás odňata všechna zlomyslná hořkost a hněv a zloba a jekot a utrhačná řeč.“ (Efezanům 4:31) Pavel varoval Timotea před některými křesťany, kteří byli ‚duševně choří dotazováním a debatami o slovech‘ a kteří dávali místo ‚závisti, rozepřím, utrhačným řečem, ničemným podezřením, prudkým sporům o maličkosti‘. (1. Timoteovi 6:4, 5)

Pavel navíc napsal, že ten, kdo splňuje požadavky pro zvláštní výsady ve sboru, by neměl být „rváč“ — podle původní řečtiny, „rozdávající rány“. (1. Timoteovi 3:3, Reference Bible, poznámka pod čarou) Nemůže to být někdo, kdo lidi fyzicky napadá nebo je slovně zastrašuje. Člověk, který má sklon v hněvu jednat násilně, není vhodným manželským partnerem.

• Jaké má cíle?

Někteří lidé usilují o to, aby získali bohatství, ale sklízejí nevyhnutelné následky. (1. Timoteovi 6:9, 10) Jiní se nechávají unášet životem bez cíle, a ničeho nedosáhnou. (Přísloví 6:6–11) Zbožný člověk však bude projevovat stejné odhodlání jako Jozue, který řekl: „Pokud jde o mne a mou domácnost, my budeme sloužit Jehovovi.“ (Jozue 24:15)

Odměny i povinnosti

Manželství je Boží uspořádání. Původcem a zakladatelem manželství je Jehova Bůh. (1. Mojžíšova 2:22–24) Vytvořil tento trvalý svazek mezi mužem a ženou tak, aby si mohli navzájem pomáhat. Uplatňují-li manžel i manželka biblické zásady, mohou očekávat, že jejich život budě šťastný. (Kazatel 9:7–9)

Musíme si však uvědomit, že žijeme v ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. Bible předpověděla, že během tohoto časového období budou lidé „milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, . . . nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, . . . zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou“. (2. Timoteovi 3:1–4) Tyto rysy mohou na manželství silně působit. Ti, kdo uvažují o vstupu do manželství, by tudíž měli realisticky spočítat náklady. A ti, kdo již v manželství žijí, by měli dále pracovat na tom, aby poznáváním a uplatňováním Božích rad, jež se nacházejí v Bibli, svůj svazek upevnili.

Ano, ti, kdo přemýšlejí o manželství, udělají dobře, budou-li hledět dál než jen na svatební den. A všichni by pak měli uvažovat nejen o samotném svatebním obřadu, ale především o životě, který po něm následuje. Hledejte vedení u Jehovy, abyste přemýšleli ne jen romanticky, ale také realisticky. To vám pomůže, abyste se mohli těšit ze šťastného manželství.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 5]

„Nejlepší popis lásky, jaký jsem kdy četl“

„Jak poznáte, že někoho skutečně milujete?“ ptá se dr. Kevin Leman a pokračuje: „Existuje jedna starověká kniha, která obsahuje popis lásky. Ta kniha je téměř dva tisíce let stará, ale je v ní ten nejlepší popis lásky, jaký jsem kdy četl.“

Doktor Leman se zmiňoval o slovech apoštola Pavla, která se nacházejí v Bibli, v 1. Korinťanům 13:4–8:

„Láska je trpělivá a laskavá. Láska není žárlivá, nevychloubá se, nenadýmá se, nechová se neslušně, nevyhledává své vlastní zájmy, nedá se vyprovokovat. Nevypočítává urážky. Neraduje se z nespravedlnosti, ale raduje se z pravdy. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, ve všem vytrvává. Láska nikdy neselhává.“

[Rámeček na straně 8]

City mohou klamat

Šulamitská dívka, která žila v biblických dobách, si patrně dobře uvědomovala ošidnou moc romantických citů. Když se jí dvořil mocný král Šalomoun, řekla svým družkám, aby ‚v ní neprobudily či nevyburcovaly lásku, dokud k tomu nebude nakloněna‘. (Šalomounova píseň 2:7) Tato moudrá mladá žena nechtěla, aby na ni její přítelkyně naléhaly, aby se nechala ovládnout svými city. To je praktické i pro ty, kdo dnes uvažují o manželství. Držte své city na uzdě. Jestliže vstupujete do manželství, mělo by to být proto, že milujete určitého člověka, ne pouze tu myšlenku ‚být v manželství‘.

[Obrázek na straně 6]

I ti, kdo jsou již dávno v manželství, mohou svůj manželský svazek upevnit

[Obrázek na straně 7]

Jak jedná se svými rodiči?