Hlasatelé Království vyprávějí

Svědkové informují veřejnost ve Francii

BRZY ráno v pátek 29. ledna 1999 začali svědkové Jehovovi ve Francii s nadšením rozšiřovat 12 milionů traktátů s názvem Francouzi, jste klamáni! Traktáty rozšiřovali na ulicích a později i dům od domu, a v této činnosti pokračovali také o víkendu. Proč svědkové podnikli takovou kampaň?

Důvod této kampaně zazněl na tiskové konferenci, která byla uspořádána v Paříži v pátek dopoledne. Mluvčí z řad svědků vysvětlil: „Chceme dnes dát lidem na vědomí, kdo jsme, a umlčet pomlouvačná tvrzení, která jsou o nás rozšiřována. Jsme ochotni přijmout kritiku, ale nebudeme již poslouchat lži a poznámky, které poškozují naši pověst.“

Přestože svědkové Jehovovi jsou třetím nejpočetnějším křesťanským náboženstvím ve Francii, desítky dětí svědků jsou ve škole uráženy a jsou jim působeny nepříjemnosti. Dospělí svědkové přišli kvůli svému náboženství o zaměstnání a bylo jim vyhrožováno. Je neuvěřitelné, že na náboženské příspěvky, které dostávají, byla dokonce uvalena šedesátiprocentní daň. Jak kampaň upozorňovala na tuto diskriminaci?

Traktát prohlašuje: „250 000 svědků Jehovových a lidí s nimi sympatizujících, kteří žijí ve Francii, PROTESTUJE proti nepoctivému způsobu, jakým je — počínaje rokem 1995 — jejich křesťanské náboženství, jež ve Francii existuje od roku 1900, zahrnováno mezi nebezpečné sekty. . . . PROTESTUJE proti neustálým těžkostem, kterým jsou vystaveni.“ Traktát dále odhaluje pomluvy namířené proti svědkům ve Francii a nepoctivé způsoby, jimiž se očerňovatelé snaží vyvolat u veřejnosti negativní postoj. V závěru traktát říká: „Dnes žijí v Evropě více než dva miliony svědků Jehovových a lidí, kteří s nimi sympatizují. Respektují zákony států, jichž jsou občany, protože se zastávají hodnot evangelia. Francouzi, to jsou fakta! Je naší povinností ukázat je taková, jaká jsou.“

Rychlá, pozitivní odezva

Prvního dne byly rozšířeny miliony traktátů. Jen v Paříži rozdalo přes 7 000 svědků během dopoledne více než 1,3 milionu traktátů. To, čeho si lidé jistě všimli nejdříve, bylo množství svědků, kteří rozdávali traktáty na ulici. Média — národní i místní noviny a televize — reagovala na kampaň příznivě. Noviny Le Progrès de Lyon uvedly: „Tato iniciativa . . . otevřeně poukazuje na nesprávné chápání jednoho slova. V uplynulých deseti letech slovo ‚sekta‘ . . . získalo zvrácený, nebezpečný a škodlivý význam. . . . Ze strany svědků Jehovových nehrozí, že by destabilizovali společnost.“

Ti, kdo znají svědky Jehovovy, o nich vědí, že jsou pokojní a že mají hlubokou úctu k zavedenému společenskému řádu. Mnozí lidé proto desetitisícům svědků, kteří se na této kampani podíleli, vyjadřovali na ulici své uznání a podporu. Téměř okamžitě začaly přicházet telefonáty, faxy a dopisy, ve kterých lidé vyjadřovali své poděkování za traktát. Především však upřímní lidé měli příležitost o svědcích slyšet místo vymyšlených a nerozumných tvrzení pravdu, a ti, jejichž víra byla ostouzena, dokázali dát najevo svůj postoj k tomu, co považují za drahocenné.