Boží prorocké slovo dává naději do budoucnosti
DÍKY Božímu slovu, Svaté Bibli, se praví křesťané dívají do budoucnosti s vírou, nadějí a optimismem. Těší se na nadcházející dobu, protože je chrání jejich vztah k Jehovovi Bohu. Jak bylo zdůrazněno v úvodním proslovu oblastního sjezdu „Boží prorocké slovo“, svědkové Jehovovi už mnoho let horlivě zkoumají biblická proroctví. Co tedy Jehova pro své ctitele připravil na tomto sjezdu? Všichni přítomní si přichystali svoji Bibli a byli nedočkaví, až se to dozvědí. Následující podnadpisy připomenou náměty všech sjezdových dnů.
PRVNÍ DEN: Choďme ve světle Božího slova
V proslovu „Boží slovo nás vede“ byli Jehovovi ctitelé přirovnáni k člověku, který se vydá na cestu v temné noci. Když vychází slunce, vidí stíny, ale když mu slunce svítí přímo nad hlavou, vidí jasně a ostře. Jak bylo předpověděno v Příslovích 4:18, ostré sluneční světlo pravdy z Božího prorockého slova poskytuje Jehovovým ctitelům jednoznačné vedení. Nemusí klopýtat v duchovní temnotě.
Hlavní proslov „Věnujme pozornost Božímu prorockému slovu“ připomněl posluchačům, že ti, kdo hledají vedení u Jehovy, jsou ušetřeni zklamání a rozčarování, které zažívají následovníci falešných mesiášů a falešných proroků. Naproti tomu doklady, které svědčí o tom, že pravým Mesiášem je Ježíš Kristus, jsou ohromující. Předzvěstí Ježíšova královského postavení v Božím Království bylo například jeho zázračné proměnění. Od té doby, co se v roce 1914 ujal královské moci, je Ježíš také ‚denní hvězdou‘, o které se zmiňuje 2. Petra 1:19. „Jako mesiášská Denní hvězda oznamuje nový den neboli novou epochu, která svítá celému poslušnému lidstvu,“ řekl řečník.
Odpolední program byl zahájen proslovem „Záříme jako ti, kdo poskytují světlo“, který podrobně rozebíral text z Efezanům 5:8, kde nám apoštol Pavel radí, abychom ‚dále chodili jako děti světla‘. Křesťané září jako světlo nejen tím, že s druhými mluví o Božím slově, ale také tím, že podle Bible žijí, stejně jako to dělal i Ježíš.
Máme-li takto zářit, musíme uposlechnout výzvu, která byla rozvedena v trojdílném sympoziu s námětem „Čtěme Boží slovo se zalíbením“. Poté, co úvodní řečník citoval výrok Abrahama Lincolna, který Bibli nazval „nejlepším darem, který kdy Bůh dal člověku“, zeptal se všech přítomných, co prozrazují jejich čtenářské návyky o tom, jak hluboce si váží Jehovova slova. Posluchači byli povzbuzeni, aby Bibli četli pozorně, aby si vyhrazovali čas na to, že si budou představovat příběhy, o kterých se v biblické zprávě píše, a aby myšlenky, které se při čtení dozvědí, spojovali s tím, co už znají.
Následující část sympozia zdůraznila, že ke vstřebání ‚hutného pokrmu‘ je potřeba víc než jen zběžné čtení; vyžaduje to studium. (Hebrejcům 5:13, 14) Řečník vysvětlil, že takové studium je obzvlášť povzbudivé, když na něj předem ‚připravíme své srdce‘, podobně jako to udělal izraelský kněz Ezra. (Ezra 7:10) Proč je ale studium tak důležité? Protože přímo ovlivňuje náš vztah k Jehovovi. Studium Bible by tedy pro nás mělo být něčím vzácným, drahocenným a občerstvujícím, i když to od nás vyžaduje duševní kázeň a úsilí. Kde ale na smysluplné studium najít čas? V závěrečné části sympozia řečník posluchače vybídl, aby ‚vykupovali příhodný čas‘ na úkor méně důležitých činností. (Efezanům 5:16) Ano, rozhodujícím činitelem je dobře využít čas, který máme.
V proslovu „Bůh dává unavenému sílu“ řečník připustil, že mnoho lidí v dnešní době pociťuje únavu. Abychom měli v křesťanské službě „moc, která je nad to, co je normální“, musíme se spoléhat na Jehovu, který „unavenému dává sílu“. (2. Korinťanům 4:7; Izajáš 40:29) Mezi věci, které nás posilují, patří Boží slovo, modlitba, křesťanský sbor, pravidelná účast na kazatelské službě, ale také křesťanští dozorci a příklady jiných věrných lidí. Proslov s námětem „Buďme vzhledem k času učiteli“ zdůraznil, že křesťané musí být nejen kazateli, ale také učiteli, a že musí vyvíjet velké úsilí, aby své ‚umění vyučovat‘ rozvíjeli. (2. Timoteovi 4:2)
V pátečním závěrečném proslovu s námětem „Ti, kdo bojují proti Bohu, nezískají převahu“ se řečník zmínil o tom, že v nedávné době byly v některých zemích zcela nepodloženě vyvíjeny snahy, aby svědkové Jehovovi byly označováni jako nebezpečná sekta. Avšak nemusíme mít strach, protože Izajáš 54:17 říká: „ ‚Ať bude proti tobě vytvořena jakákoli zbraň, nebude mít úspěch, a každičký jazyk, který proti tobě povstane v soudu, odsoudíš. To je dědičné vlastnictví Jehovových sluhů a jejich spravedlnost je ode mne,‘ je Jehovův výrok.“
DRUHÝ DEN: To, co bylo dáno na vědomí prorockými Písmy
Po rozboru biblického textu určeného na daný den všichni přítomní s potěšením sledovali již druhé sjezdové sympozium, tentokrát s námětem „Oslavujme Jehovu jako nositelé světla“. Jak bylo ukázáno v prvním proslovu, cílem křesťana je oslavovat Jehovu tím, že káže všude. V další části sympozia bylo vyzdviženo to, že je potřeba vést zájemce k Boží organizaci. Jak to můžeme dělat? Tím, že před každým biblickým studiem či po něm věnujeme pět nebo deset minut tomu, abychom svým zájemcům ukázali, jak Boží organizace funguje. Ve třetím proslovu tohoto sympozia bylo zdůrazněno, že musíme oslavovat Boha svými znamenitými skutky.
V proslovu „Nadmíru milujme Jehovovy připomínky“ byly rozebrány vybrané verše ze 119. žalmu. Připomínky nepochybně potřebujeme, protože všichni máme sklon zapomínat. Je tedy důležité, abychom se stejně jako žalmista učili Jehovovy připomínky milovat.
Následoval jeden z vrcholných bodů programu — proslov ke křtu nazvaný „Kdo věnuje pozornost prorockému slovu, dospěje ke křtu“. Uchazečům o křest bylo připomenuto, že Krista napodobují nejen svým křtem, ale také tím, že věrně následují jeho šlépěje. (1. Petra 2:21) Tito noví křesťané mají výsadu, že se na nich splňuje proroctví z Jana 10:16, kde Ježíš předpověděl, že shromáždí „jiné ovce“, aby sloužily po boku jeho duchem pomazaných následovníků.
Odpolední program byl zahájen proslovem „Slyšte, co říká duch“, ve kterém bylo vysvětleno, že Jehovův duch k nám mluví prostřednictvím Bible, ‚věrného a rozvážného otroka‘ a našeho biblicky školeného svědomí. (Matouš 24:45) Křesťané proto nemusí slyšet doslovný hlas z nebe, aby věděli, jak se mohou líbit Bohu. Následující rozbor „Pevně se držme učení, které je v souladu se zbožnou oddaností“ křesťany varoval, aby se nezabývali demoralizujícími myšlenkami, které propaguje tento svět. Kvůli bezuzdné zvědavosti se skutečně můžeme vystavovat škodlivým informacím, jež rozšiřují odpadlíci a jiní lidé, které používá Satan. Oč lepší je pravidelně číst Bibli a všechny články ze Strážné věže a z Probuďte se!
Další proslov měl námět „Stále se držme vzoru zdravých slov“ a zdůraznil, jak důležité je být důkladně seznámen se ‚vzorem‘ neboli základní strukturou pravdy. (2. Timoteovi 1:13) Pochopení tohoto vzoru je klíčem ke zbožné oddanosti a díky němu také můžeme rozpoznat to, co s pravdou není v souladu.
Představte si, že by se na vás Jehova díval jako na drahocenné. Jaká by to byla čest! Proslov „ ‚Žádoucí věci‘ naplňují Jehovův dům“ založený na Ageovu proroctví byl velmi povzbudivý, protože posluchači v něm byli ujištěni, že každý, kdo je součástí ‚velkého zástupu‘, je pro Jehovu opravdu drahocenný. (Zjevení 7:9) Proto Jehova zachová takové lidi naživu, až naposledy ‚rozkymácí‘ národy během přicházejícího ‚velkého soužení‘. (Ageus 2:7, 21, 22; Matouš 24:21) Než k tomu však dojde, musí Jehovovi ctitelé zůstat duchovně bdělí, jak bylo vysvětleno v proslovu „Prorocké části Písma nás podněcují k bdělosti“. Řečník citoval Ježíšova slova: „Zůstaňte proto bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ (Matouš 24:42) Co musíme dělat, abychom zůstali duchovně bdělí? Být stále činní ve službě Jehovovi, často se modlit a neustále očekávat Jehovův velký den.
Závěrečný proslov dne měl námět „Prorocké slovo v čase konce“. Tento proslov zůstane v myslích posluchačů ještě mnoho let. Proč? Řečník totiž oznámil vydání nové knihy s názvem Věnujte pozornost Danielovu proroctví! Řekl: „Tato překrásně ilustrovaná 320stránková publikace rozebírá každou část knihy Daniel.“ Jistě posiluje naši víru, když vidíme, jak Jehova osvětluje své prorocké slovo.
TŘETÍ DEN: Boží prorocké slovo nikdy neselhává
Závěrečný den oblastního sjezdu začal sympoziem „Prorocká slova pro ustanovený čas“. Ve třech částech sympozia byla rozebrána tři Habakukova prohlášení o rozsudcích, které vykoná Jehova Bůh. První rozsudek byl vynesen nad svévolným národem starověké Judy a druhý nad utlačujícím Babylónem. Poslední rozsudek, k jehož splnění má ještě dojít, se vztahuje na brzké zničení všech ničemných lidí. Posluchači pocítili zdravou zbožnou bázeň, když naslouchali závěrečné části sympozia, ve které řečník mluvil o Armagedonu a mimo jiné řekl: „Bude to opravdu bázeň vzbuzující podívaná, až Jehova uvolní veškerou svou ohromnou sílu.“
Součástí sjezdového programu byla také působivá dramatizace s námětem „Važme si našeho duchovního dědictví“. Tato dramatizace, ve které byl postaven do protikladu Jákobův a Esauův postoj k duchovním věcem, podnítila posluchače k sebezkoumání. Esau pohrdal svým duchovním dědictvím, a proto bylo toto dědictví dáno Jákobovi, který si ho vážil. Účastníci sjezdu dostali otázku: „Jaké duchovní dědictví nám Jehova dává?“ Řečník odpověděl: „Pravdu ze svého Slova, z Bible, naději na věčný život a výsadu, že ho můžeme reprezentovat jako hlasatelé dobré zprávy.“
Další část programu měla námět „Co pro nás znamená naše vzácné dědictví?“ Správný postoj ke svému duchovnímu dědictví dáváme najevo tím, že službě Jehovovi a duchovním výsadám dáváme přednost před osobními a hmotnými zájmy. Na rozdíl od lidí, jako byli Adam, Esau nebo nevěrní Izraelité, tak budujeme svůj život na vztahu k Jehovovi.
Veřejná přednáška „Jak bylo předpověděno, Bůh činí všechny věci nové“ byla zaměřena na to, jak spolu souvisí čtyři klíčová proroctví o ‚nových nebesích‘ a ‚nové zemi‘. (Izajáš 65:17–25; 66:22–24; 2. Petra 3:13; Zjevení 21:1, 3–5) Je zřejmé, že Jehova měl na mysli větší splnění těchto proroctví než jen to, ke kterému došlo v roce 537 př. n. l., kdy byl obnoven jeho vyvolený národ. Ano, měl na mysli vládu svého Království („nová nebesa“) a její pozemské poddané (‚novou zemi‘), kteří budou obývat nádherný celosvětový ráj.
Oblastní sjezd byl působivým a burcujícím způsobem uzavřen proslovem „Co můžeme očekávat, když nás vede Boží slovo“. Všem bylo připomenuto, že „zbývající čas“ určený k tomu, aby bylo dokončeno ohlašování Království, „je zkrácen“. (1. Korinťanům 7:29) Ano, stojíme na prahu splnění Jehovova rozsudku nad Satanem a celým jeho ničemným systémem. Kéž máme stejné smýšlení jako žalmista, který zpíval: „I naše duše očekává Jehovu. Je naším pomocníkem a naším štítem.“ (Žalm 33:20) Před lidmi, kteří svá očekávání zakládají na Božím prorockém slově, leží opravdu nádherná vyhlídka!
[Obrázek na straně 7]
Podnětná dramatizace zdůraznila, že Jehovovi služebníci si váží svého duchovního dědictví
[Obrázek na straně 7]
Mnoho těch, kdo se řídí Božím prorockým slovem, bylo pokřtěno