„Ještě nepřišla jeho hodina“
„Nikdo na něj nevložil ruku, protože ještě nepřišla jeho hodina.“ (JAN 7:30)
1. Které dva činitele ovlivňovaly Ježíšovo jednání?
„SYN člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé,“ řekl Ježíš Kristus svým apoštolům. (Matouš 20:28) Římskému místodržiteli Pontskému Pilátovi sdělil: „Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych vydal svědectví o pravdě.“ (Jan 18:37) Ježíš věděl přesně, proč zemře a jaké dílo musí do své smrti vykonat. Věděl také, kolik času na splnění svého poslání má. V úloze Mesiáše měl na zemi sloužit pouze tři a půl roku. Jeho služba začala křtem ve vodách Jordánu (v roce 29 n. l.) na počátku předpověděného symbolického sedmdesátého týdne a skončila jeho smrtí na mučednickém kůlu v polovině zmíněného týdne (v roce 33 n. l.). (Daniel 9:24–27; Matouš 3:16, 17; 20:17–19) Proto v podstatě všechno, co Ježíš na zemi konal, bylo ovlivněno dvěma činiteli: účelem jeho příchodu a silným vědomím časového hlediska.
2. Jak je Ježíš Kristus popsán v evangeliích a jak dával najevo, že si je vědom svého poslání?
2 Zprávy v evangeliích popisují Ježíše Krista jako muže činu, jako toho, kdo cestoval křížem krážem celou Palestinou, oznamoval dobrou zprávu o Božím Království a vykonával mnoho mocných skutků. V souvislosti s počátečním obdobím jeho dynamické služby je o něm řečeno: „Ještě nepřišla jeho hodina.“ Samotný Ježíš prohlásil: „Můj patřičný čas ještě plně nepřišel.“ Ke konci své služby použil vyjádření „přišla hodina“. (Jan 7:8, 30; 12:23) To, že si Ježíš byl vědom hodiny neboli času vyhrazeného pro dílo, jež mu bylo svěřeno a k němuž patřila i obětní smrt, jistě mělo vliv na to, co říkal a co dělal. Jestliže to pochopíme, můžeme hlouběji porozumět jeho osobnosti a jeho způsobu myšlení. To nám pomůže, abychom ještě věrněji „následovali jeho šlépěje“. (1. Petra 2:21)
Rozhodnut činit Boží vůli
3, 4. (a) Co se stane při svatební hostině v Káně? (b) Proč má Boží Syn námitky proti Mariině pobídce, že by měl něco udělat, aby bylo dost vína, a co se z toho můžeme naučit?
3 Píše se rok 29 n. l. Od chvíle, kdy Ježíš osobně vybral své první učedníky, uplynulo jen několik dní. Všichni nyní přišli do vesnice zvané Kána, jež ležela v oblasti Galileje, a účastní se svatební hostiny. Je tam i Ježíšova matka Marie. Dochází víno. Marie se domnívá, že by její syn měl něco udělat, a proto mu říká: „Nemají víno.“ Ježíš však odpovídá: „Co s tebou mám společného, ženo? Má hodina ještě nepřišla.“ (Jan 1:35–51; 2:1–4)
4 Ježíšova odpověď „Co s tebou mám společného, ženo?“ je forma otázky používaná ve starověku a ukazuje nesouhlas s tím, co je navrhováno nebo naznačováno. Proč má Ježíš námitky proti tomu, co Marie říká? Nyní je mu 30 let. O několik týdnů dříve byl pokřtěn, pomazán svatým duchem a Jan Křtitel ho představil jako ‚Božího Beránka, který snímá hřích světa‘. (Jan 1:29–34; Lukáš 3:21–23) Nyní tedy zcela jistě přijímá pokyny pouze od Nejvyšší Autority, která ho poslala. (1. Korinťanům 11:3) Nikdo, ani blízký člen rodiny, nemohl zasahovat do díla, které Ježíš přišel vykonat na zemi. V tom, co Ježíš Marii odpověděl, je skutečně patrné jeho rozhodnutí činit vůli svého Otce. Kéž i my jsme stejně odhodláni plnit svůj „celý závazek“ k Bohu. (Kazatel 12:13)
5. Který zázrak Ježíš Kristus vykonává v Káně a jak to zapůsobí na ostatní lidi?
5 Když Marie pochopí, co jí chtěl syn říci, ihned poodejde a dává pokyny sloužícím: „Udělejte, cokoli vám poví.“ A Ježíš problém vyřeší. Řekne sloužícím, aby naplnili džbány vodou, a vodu promění ve znamenité víno. To je první projev Ježíšovy moci dělat zázraky a prokazuje se tak, že na Ježíšovi spočívá Boží duch. Když tento zázrak vidí první učedníci, jejich víra je posílena. (Jan 2:5–11)
Horlivý pro Jehovův dům
6. Proč Ježíše pobouří to, co vidí v chrámu v Jeruzalémě, a co udělá?
6 Zanedlouho je tu jaro roku 30 n. l. a Ježíš a jeho společníci jsou na cestě do Jeruzaléma, kde budou slavit Pasach. Během pobytu v Jeruzalémě učedníci vidí, že jejich Vůdce jedná způsobem, jaký u něj před tím možná neviděli. Chamtiví židovští kupci prodávají přímo uprostřed chrámu dobytek a ptáky určené k obětem. A věrným židovským ctitelům účtují velmi vysoké ceny. Ježíš je pobouřen a začíná jednat. Z provazů si udělá bič, a prodavače vyžene. Rozsype mince směnárníků a zpřevrací jejich stoly. „Odstraňte to odtud!“ nařizuje prodavačům holubic. Když učedníci vidí, že Ježíš jedná s takovou horlivostí, připomínají si proroctví týkající se Božího Syna: „Horlivost pro tvůj dům mě stráví.“ (Jan 2:13–17; Žalm 69:9) I my se musíme usilovně chránit, aby náš způsob uctívání nebyl znečištěn světskými sklony.
7. (a) Co podnítí Nikodéma k tomu, aby navštívil Mesiáše? (b) Co se učíme z toho, jak Ježíš kázal jedné Samaritánce?
7 V Jeruzalémě Ježíš vykoná mnoho pozoruhodných znamení a řada lidí v něj uvěří. Ježíš zapůsobí dokonce i na Nikodéma, člena Sanhedrinu neboli nejvyššího židovského soudu. Nikodém k němu proto v noci přichází, aby se dozvěděl více. Ježíš a jeho učedníci pak zůstávají asi osm měsíců v ‚judejské krajině‘ a kážou a činí učedníky. Když je však uvězněn Jan Křtitel, odcházejí z Judeje do Galileje. Zatímco putují oblastí Samaří, využívá Ježíš příležitosti a vydává důkladné svědectví jedné Samaritánce. Díky tomu se mnoho Samaritánů stane věřícími. Vyhlížejme i my po příležitostech mluvit o Království. (Jan 2:23; 3:1–22; 4:1–42; Marek 1:14)
Rozsáhlé vyučování v Galileji
8. Jaké dílo Ježíš zahajuje v Galileji?
8 Než přijde „hodina“ jeho smrti, musí Ježíš vykonat mnoho práce ve službě pro svého nebeského Otce. V Galileji zahajuje ještě větší kazatelské dílo než v Judeji a Jeruzalémě. Prochází ‚celou Galileou a vyučuje v jejich synagógách a káže dobrou zprávu o království a léčí kdejakou chorobu a kdejaký neduh mezi lidmi‘. (Matouš 4:23) Celou oblastí zaznívá Ježíšova výzva: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo nebeské království.“ (Matouš 4:17) Za několik měsíců přicházejí dva učedníci Jana Křtitele, aby o Ježíšovi získali přímé zprávy, a Ježíš jim říká: „Odejděte, podejte Janovi zprávu o tom, co jste viděli a slyšeli: Slepí přijímají zrak, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni a hluší slyší, mrtví jsou buzeni, chudým se vypráví dobrá zpráva. A šťastný je ten, kdo o mne neklopýtá.“ (Lukáš 7:22, 23)
9. Proč zástupy proudí ke Kristu Ježíšovi a jak se z toho můžeme poučit?
9 ‚Dobrá pověst o Ježíšovi se šíří po celé okolní krajině‘ a přicházejí k němu velké zástupy z Galileje, Dekapole, Jeruzaléma, Judeje a z druhé strany Jordánu. (Lukáš 4:14, 15; Matouš 4:24, 25) Jdou za ním nejen proto, že zázračně uzdravuje, ale také proto, že podivuhodně vyučuje. Jeho poselství je působivé a povzbudivé. (Matouš 5:1–7:27) Ježíšova slova jsou poutavá a příjemná. (Lukáš 4:22) Zástupy ‚žasnou nad jeho způsobem vyučování‘, protože mluví s autoritou na základě Písma . (Matouš 7:28, 29; Lukáš 4:32) Koho by takový člověk nepřitahoval? Rozvíjejme tedy i my stejný způsob vyučování, aby byli upřímní lidé přitahováni k pravdě.
10. Proč se obyvatelé Nazaretu snaží Ježíše zabít a proč se jim to nepodaří?
10 Ale ne všichni Ježíšovi posluchači jsou vnímaví. Dokonce už v době, kdy začíná svou službu — když vyučuje v synagoze ve svém domovském městě Nazaretu —, se ho lidé snaží zabít. Obyvatelé města se sice podivují jeho „poutavým slovům“, ale chtějí vidět zázraky. Ježíš tam však neprovede mnoho mocných skutků, ale naopak odhalí jejich sobectví a nedostatek víry. Lidé v synagoze jsou naplněni hněvem, a proto vstanou, zmocní se ho a ženou ho k úbočí hory, aby ho shodili střemhlav ze srázu. Ježíš však z jejich spárů uniká a bezpečně se vytrácí. „Hodina“ jeho smrti totiž ještě nepřišla. (Lukáš 4:16–30)
11. (a) Proč někteří náboženští vůdcové přicházejí, aby si vyslechli Ježíše? (b) Proč je Ježíš obviněn z porušování Sabatu?
11 Tam, kde Ježíš káže, jsou často přítomni také náboženští vůdcové — znalci Zákona, farizeové, saduceové a další. Mnozí z nich tam jsou ne proto, aby naslouchali a učili se, ale aby ho usvědčili, a tudíž se ho snaží chytit do pasti. (Matouš 12:38; 16:1; Lukáš 5:17; 6:1, 2) Když například v roce 31 n. l. Ježíš navštíví při příležitosti Pasachu Jeruzalém, uzdraví muže, který je už 38 let nemocen. Židovští náboženští vůdci obviní Ježíše z toho, že porušuje Sabat. Ježíš jim odpoví: „Můj Otec stále pracuje až dosud, i já stále pracuji.“ Židé nyní Ježíše obviní z rouhání, protože tím, že Boha nazývá Otcem, se vlastně prohlašuje za Božího Syna. Chtějí ho zabít, ale Ježíš i se svými učedníky odchází z Jeruzaléma do Galileje. Když my svou energii věnujeme dílu kázání o Království a dílu činění učedníků, je moudré, jestliže se také vyvarujeme zbytečných střetů s odpůrci. (Jan 5:1–18; 6:1)
12. V jakém rozsahu Ježíš propracovává území Galileje?
12 Během následujícího přibližně roku a půl Ježíš svou kazatelskou činnost většinou omezuje na Galileu, a do Jeruzaléma přichází pouze proto, aby se účastnil tří každoročních židovských svátků. Po Galileji podnikl celkem tři kazatelské cesty: první se čtyřmi učedníky, které právě vybral, druhou s dvanácti apoštoly a třetí, rozsáhlejší, při níž vyškolené apoštoly vyslal, aby kázali také. V Galileji je tak vydáno opravdu velké svědectví o pravdě. (Matouš 4:18–25; Lukáš 8:1–3; 9:1–6)
Odvážně svědčí v Judeji a Pereji
13, 14. (a) Při které příležitosti se Židé snaží chopit se Ježíše? (b) Proč Ježíše úředníci nezatknou?
13 Je podzim roku 32 n. l. a Ježíšova „hodina“ je stále ještě věcí budoucnosti. Blíží se Svátek stánků. Nevlastní bratři nyní Ježíše vybízejí: „Odejdi odtud a jdi do Judeje.“ Chtějí, aby Ježíš ukázal své zázračné schopnosti všem těm, kdo se v Jeruzalémě shromáždí ke svátku. Ježíš si však je vědom nebezpečí. Říká tedy svým bratrům: „Já ještě nepůjdu k tomu svátku, protože můj patřičný čas ještě plně nepřišel.“ (Jan 7:1–8)
14 Ježíš se ještě nějakou dobu zdržuje v Galileji a potom jde do Jeruzaléma, nicméně „ne otevřeně, ale jako vskrytu“. Židé ho na svátku opravdu hledají a říkají: „Kde je ten člověk?“ Když uplyne polovina svátku, Ježíš jde do chrámu a odvážně začíná vyučovat. Lidé usilují o to, aby se ho chopili — možná ho chtějí uvěznit nebo zabít. Ale to se jim nepodaří, protože ‚jeho hodina ještě nepřišla‘. Mnoho lidí nyní v Ježíše uvěří. Dokonce i úředníci, které farizeové poslali, aby se ho chopili, se vracejí s prázdnou. Říkají: „Tak nikdy jiný člověk nemluvil.“ (Jan 7:9–14, 30–46)
15. Proč Židé sbírají kameny, aby je vrhali na Ježíše, a na jaké kazatelské tažení se Ježíš opět vydává?
15 Střety mezi Ježíšem a jeho židovskými odpůrci pokračují, když Ježíš během svátku vyučuje v chrámu o svém Otci. Poslední den svátku se Židé rozlítí kvůli tomu, že Ježíš mluví o své předlidské existenci, a proto sbírají kameny, aby je na něj vrhali. Ježíš se však schová a vyvázne bez zranění. (Jan 8:12–59) Potom pobývá mimo Jeruzalém a zahajuje rozsáhlé svědecké tažení v Judeji. Vybere 70 učedníků, a když jim dá pokyny, vyšle je po dvou, aby propracovali dané území. Jdou napřed do každého místa a města, kam Ježíš doprovázený svými apoštoly zamýšlí přijít. (Lukáš 10:1–24)
16. Jakému nebezpečí Ježíš unikne při Svátku zasvěcení a jaké dílo zase horlivě vykonává?
16 V zimě roku 32 n. l. se Ježíšova „hodina“ přibližuje. Ježíš přichází do Jeruzaléma na Svátek zasvěcení. Židé se ho stále snaží zabít. Obklopí ho, když se prochází v chrámovém sloupořadí. Znovu ho obviní z rouhání a sbírají kameny, aby ho zabili. Ale stejně jako v předchozím případě Ježíš uniká. Zanedlouho je na cestě a vyučuje, tentokrát od města k městu a od vesnice k vesnici v oblasti Pereje, což je na druhé straně Jordánu směrem od Judeje. A mnoho lidí v Ježíše uvěří. Ale zpráva o milovaném příteli Lazarovi ho donutí vrátit se do Judeje. (Lukáš 13:33; Jan 10:20–42)
17. (a) Jakou naléhavou zprávu Ježíš dostává v době, kdy káže v Pereji? (b) Z čeho je patrné, že Ježíš si uvědomuje účel toho, co musí vykonat, a že si je vědom časového sledu událostí?
17 Naléhavé poselství je od Lazarových sester Marty a Marie, které žijí v judské Betanii. „Pane, podívej se, ten, ke kterému máš náklonnost, je nemocný,“ sděluje posel. „Tato nemoc není k smrti,“ odpovídá Ježíš, „ale je pro Boží slávu, aby byl skrze ni oslaven Boží Syn.“ Aby tento záměr splnil, Ježíš další dva dny schválně zůstává na tomto místě. Pak svým učedníkům říká: „Pojďme opět do Judeje.“ Učedníci nedůvěřivě odvětí: „Rabbi, právě nedávno se Judejci snažili, aby tě kamenovali, a ty tam opět jdeš?“ Ježíš si však je vědom toho, že z ‚hodin denního světla‘, neboli doby, kterou Bůh vymezil pro jeho pozemskou službu, zbývá už jen málo. Ježíš přesně ví, co musí udělat a jaký k tomu je důvod. (Jan 11:1–10)
Zázrak, který nikdo nemohl přehlédnout
18. Jaká situace panuje v Betanii, když tam Ježíš dorazí, a co se po jeho příchodu stane?
18 V Betanii se s Ježíšem nejprve setkává Marta a říká: „Pane, kdybys byl zde, můj bratr by byl nezemřel.“ Marie a ti, kdo přišli do jejich domu, je následují. Všichni pláčou. „Kam jste ho položili?“ ptá se Ježíš. Odpovídají: „Pane, pojď a uvidíš.“ Když přijdou k pamětní hrobce, což je vlastně jeskyně, před jejímž vstupem leží kámen, Ježíš prohlásí: „Odstraňte kámen.“ Marta nechápe, co chce Ježíš udělat, a proto namítá: „Pane, teď už je jistě cítit, vždyť je to čtyři dny.“ Ježíš se však zeptá: „Nepověděl jsem ti, že uvidíš Boží slávu, jestliže uvěříš?“ (Jan 11:17–40)
19. Proč se Ježíš veřejně modlí před tím, než vzkřísí Lazara?
19 Když je kámen zakrývající vstup do Lazarovy hrobky odstraněn, Ježíš se nahlas modlí, aby lidé poznali, že to, co se chystá udělat, vykoná díky moci od Boha. Potom silným hlasem zavolá: „Lazare, pojď ven!“ Lazar vychází a nohy a ruce má stále ještě ovázané pohřebními obinadly a tvář má zakrytou látkou. „Rozvažte ho a ať jde,“ říká Ježíš. (Jan 11:41–44)
20. Jak na Lazarovo vzkříšení reagují ti, kdo to vidí?
20 Když mnozí z Židů, kteří Martu a Marii přišli utěšit, vidí tento zázrak, uvěří v Ježíše. Jiní odcházejí, aby o tom, co se stalo, řekli farizeům. Jak ti na to reagují? Farizeové a přední kněží ihned svolávají mimořádné shromáždění Sanhedrinu. V panice lamentují: „Co máme dělat, protože ten člověk provádí mnoho znamení? Jestliže ho necháme tak, všichni v něj uvěří a Římané přijdou a odejmou jak naše místo, tak náš národ.“ Velekněz Kaifáš jim však říká: „Neuvažujete, že je k vašemu prospěchu, aby jeden člověk zemřel ve prospěch lidu, a ne aby byl celý národ zahuben.“ Od toho dne se tedy radí, že Ježíše zabijí. (Jan 11:45–53)
21. Čeho je zázrak v podobě vzkříšení Lazara předehrou?
21 Díky tomu, že Ježíš odložil svůj příchod do Betanie, mohl vykonat zázrak, který nikdo nemůže přehlédnout. Od Boha dostává moc, a proto je schopen vzkřísit muže, který je čtyři dny mrtev. Dokonce i věhlasný Sanhedrin je nucen si toho všimnout, ale nad tím, kdo zázrak vykonal, pak vynáší rozsudek smrti! Tento zázrak tedy slouží jako předehra k významnému zvratu v Ježíšově službě — období, kdy ‚jeho hodina ještě nepřišla‘, vystřídá období, kdy ‚ta hodina už přišla‘.
Jak byste odpověděli?
• Jak Ježíš prokázal, že si je vědom díla, které mu svěřil Bůh?
• Proč má Ježíš námitky proti tomu, k čemu ho jeho matka pobízí v souvislosti s vínem?
• Co se můžeme naučit z toho, jak Ježíš často jednal s odpůrci?
• Proč Ježíš na zprávu o Lazarově nemoci nereaguje ihned?
[Obrázky na straně 12]
Ježíš svou energii věnoval úkolu, který mu svěřil Bůh