Dva pastoři, kteří si vážili Russellových spisů

CHARLES Taze Russell, který konal vynikající práci mezi pravými křesťanskými ctiteli Jehovy, navštívil v roce 1891 poprvé Evropu. Existují zprávy o tom, že se zastavil v italském městě Pinerolo a setkal se tam s profesorem Danielem Rivoirem, bývalým pastorem náboženské skupiny valdenských.a Ačkoli Rivoire tehdy již úřad pastora nevykonával, zůstával s valdenskými úzce spjat. Zachoval si však otevřenou mysl a přečetl mnoho publikací C. T. Russella.

V roce 1903 Rivoire přeložil do italštiny Russellovu knihu The Divine Plan of the Ages (Božský plán věků) a dal ji vytisknout vlastním nákladem. Oficiální italské vydání bylo uveřejněno teprve později. V předmluvě ke svému vydání Rivoire napsal: „Toto první italské vydání vkládáme pod Pánovu ochranu. Kéž [Pán] tomuto dílu požehná, aby i přes svou nedokonalost přispělo k oslavení jeho nejsvětějšího jména a povzbudilo jeho italsky mluvící děti k větší zbožnosti. Kéž všichni, kdo při čtení této knihy ocení hloubku bohatství, moudrosti a poznání Božího plánu a Boží lásky, jsou v srdci vděčni samotnému Bohu, díky jehož milosti mohlo být toto dílo uveřejněno.“

Rivoire také začal překládat do italštiny časopis Zion’s Watchtower and Herald of Christ’s Presence (Sionská Strážná věž a zvěstovatel přítomnosti Kristovy). Tento časopis byl první podobou Strážné věže a v roce 1903 vycházel čtvrtletně. K badatelům Bible, což bylo tehdejší označení pro svědky Jehovovy, profesor Rivoire sám nikdy nepatřil, ale biblické poselství, jež bylo vysvětlováno v publikacích badatelů Bible, velmi horlivě rozšiřoval.

„Cítil jsem se tak, jako by mi spadly z očí šupiny“

Další valdenský pastor, který si vážil Russellových publikací, byl Giuseppe Banchetti. Giuseppův otec přestoupil z katolicismu a dal synovi valdenské vzdělání. V roce 1894 se Giuseppe stal pastorem a sloužil různým valdenským obcím v Apulii, Abruzzi, na Elbě a Sicílii.

V roce 1905 bylo vydáno autorizované italské vydání Russellovy knihy The Divine Plan of the Ages a Banchetti o něm napsal nadšenou recenzi. Ta vyšla v protestantském časopise La Rivista Cristiana. O Russellově knize Banchetti napsal: „Pro nás ... je tím nejosvícenějším a nejspolehlivějším vodítkem, jaké křesťan může najít, jestliže chce mít ze studia Svatého Písma užitek a radost ... Když jsem ji přečetl, cítil jsem se tak, jako by mi spadly z očí šupiny, a cesta k Bohu mi připadala přímější a snadnější. Z velké části zmizely i zdánlivé rozpory. Ukázalo se, že nauky, které se předtím jevily jako obtížné, jsou jednoduché a naprosto přijatelné. Věci, které dosud byly nepochopitelné, se objasnily. Obdivuhodný plán na záchranu světa v Kristu se mi objevil před očima v tak úžasné jednoduchosti, že mě vedl k tomu, abych společně s apoštolem zvolal: Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání!“ (Římanům 11:33)

Remigio Cuminetti se v roce 1925 zmínil o tom, že Banchetti „velmi sympatizoval“ s činností badatelů Bible a o jejich výkladu biblických nauk byl „plně přesvědčen“. Svým způsobem se Banchetti rovněž snažil takové nauky šířit.

Z Banchettiových spisů je patrné, že stejně jako svědkové Jehovovi věřil biblické nauce o pozemském vzkříšení. S badateli Bible souhlasil také v tom, že rok Ježíšovy smrti byl stanoven Bohem a že byl předpověděn v Danielově proroctví o 70 týdnech. (Daniel 9:24–27) Nejednou — a v nepokrytém rozporu s naukami své církve — tvrdil, že Slavnost na památku smrti Ježíše Krista se má slavit pouze jednou ročně, a to „přesně ve výroční den“. (Lukáš 22:19, 20) Odmítal Darwinovu evoluční teorii a tvrdil, že praví křesťané by se neměli účastnit světských válek. (Izajáš 2:4)

O Russellových spisech Banchetti jednou diskutoval s jistým mužem, který se jmenoval J. Campbell Wall. Tento muž Russellovy spisy kritizoval a Banchetti mu řekl: „Jsem si jist, že kdybyste šest svazků Russellova díla přečetl, pociťoval byste intenzivní a hlubokou radost a pohnutě byste mi děkoval. Nechci okázale vyzdvihovat nějakou nauku. Tyto knihy jsem však přečetl před jedenácti lety, a každý den Bohu děkuji za to, že mi prostřednictvím díla, jež je úplně a pevně založeno na Svatém Písmu, ukázal takové světlo a takovou útěchu.“

„Bedlivě naslouchejme“

Je příznačné, že tito dva valdenští pastoři — Daniele Rivoire a Giuseppe Banchetti — vyjadřovali ocenění pro způsob, jak Russell vysvětloval Bibli. Banchetti napsal: „Tvrdím, že nikdo z nás evangelíků, dokonce ani naši pastoři či profesoři teologie, nikdo z nás neví všechno. Mnoha věcem se musíme učit. ... [Měli bychom] ... se pozastavit a naslouchat, neměli bychom si myslet, že všechno víme a neměli bychom odmítat to, co je nám nabídnuto k přezkoumání. Naopak, bedlivě naslouchejme.“

Každým rokem tisíce lidí naslouchají poselství o Království, které přinášejí do jejich domovů svědkové Jehovovi. Všude na světě jsou lidé, kteří mají otevřenou mysl a žízní po biblické pravdě. Tito lidé příznivě reagují na Ježíšovo pozvání: „Staň se mým následovníkem.“ (Marek 10:17–21; Zjevení 22:17)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 28]

Profesor Daniele Rivoire

[Obrázek na straně 29]

Giuseppe Banchetti

[Podpisek]

Banchetti: La Luce, 14. dubna 1926