Nádhera Jehovova stvoření

‚Léto a zima nikdy nepřestanou‘

NA POUŠTI sálá žhavé slunce. V jiných částech země, kde skončila zima, totéž slunce zahřívá krajinu. Ano, sluneční teplo je jedním z klíčových faktorů, které mají vliv na podnebí a roční období.

Roční období nejsou všude na zemi stejná. Jak působí na vás? Máte rádi svěží jaro, kdy se stromy a květiny probouzejí ze spánku a vy jste plní energie? A co vlahé letní podvečery? Líbí se vám osvěžující podzimní dny, kdy nám listy stromů poskytují okouzlující přehlídku nejrůznějších barev? A neuklidňuje vás snad pohled na zasněžený les?

Proč se roční období střídají? Krátce řečeno, je to způsobeno sklonem zemské osy. Zemská osa otáčení svírá s kolmicí na oběžnou dráhu Země úhel asi 23,5 stupně. Pokud by zemská osa nebyla nakloněna, roční období by neexistovala. Podnebí by bylo pořád stejné, což by mělo vliv na rostlinstvo a zemědělské cykly.

Ve střídání ročních období můžeme poznat Stvořitelovu ruku. Žalmista se o Jehovovi Bohu vhodně vyjádřil: „To ty jsi stanovil všechny hranice země; léto a zimu — sám jsi je vytvořil.“ (Žalm 74:17)a

Z pohledu pozemského člověka slouží nebeská tělesa jako neomylné ukazatele ročních období. Když Bůh stvořil sluneční soustavu, prohlásil: „Ať nastanou v nebeském prostoru světelná tělesa . . . a budou sloužit jako znamení a k určování období a dnů a roků.“ (1. Mojžíšova 1:14) Země se na své oběžné dráze dostane během roku dvakrát do bodu, kdy pozorovatel stojící na rovníku, má v poledne slunce přímo nad hlavou. Této situaci se říká rovnodennost, a v mnoha zemích znamená začátek jara nebo podzimu. Při rovnodennosti jsou na celé zemi den a noc téměř stejně dlouhé.

Existence a střídání ročních období v sobě zahrnuje víc než jenom astronomické pohyby. Roční období, podnebí a počasí spolu navzájem souvisí a dohromady tvoří složitý systém, který udržuje život. Lidem v Malé Asii — z nichž většina dobře znala zemědělství a výrobu potravin — křesťanský apoštol Pavel a jeho společník Barnabáš řekli, že Bůh jim ‚dává deště z nebe a plodná období a zcela naplňuje jejich srdce pokrmem a dobrou náladou‘. (Skutky 14:14–17)

Rostlinstvo na souši a fytoplankton v moři existují díky úžasnému procesu zvanému fotosyntéza. Počasí a podnebí proto různými složitými způsoby ovlivňují současný potravinový řetězec a celý ekosystém. Pavel výstižně poukázal na to, že za tím vším je Jehovovo působení, když napsal: „Půda, která vpíjí déšť, jenž na ni často přichází, a která pak vydává rostlinstvo vhodné pro ty, pro něž je též obdělávána, přijímá na oplátku požehnání od Boha.“ (Hebrejcům 6:7)

Slovo „požehnání“ nabývá nového významu, pokud se na chvíli zastavíte a zamyslíte se nad tím, co se děje tam, kde se s nástupem jara otepluje, prodlužují se dny, je více slunečního světla a zemi zavlažují blahodárné deště. Rozkvétají květiny a ze zimních úkrytů vylézá hmyz, připraven opylovat rostliny. Ptáci — například sojka chocholatá, kterou vidíte na obrázku — naplňují les barvami a zpěvem, a krajina se začíná hemžit živými tvory. Tep života se zrychluje a organismy pokračují ve svých cyklech zrození, obnovy a růstu. (Šalomounova píseň 2:12, 13) Tím se připravuje cesta ke sklizni, která nastane koncem léta nebo na podzim. (2. Mojžíšova 23:16)

Způsob, jak Jehova umístil zemi do prostoru, je dalším příkladem jeho podivuhodných děl. Díky tomu se můžeme těšit ze střídání dne a noci, z ročních období a z času setí a sklizně. Jsme si jisti, že po zimě přijde jaro. Vždyť to byl sám Bůh, kdo slíbil: „Po všechny dny trvání země nikdy nepřestane setí semen a žeň, a chladno a horko, a léto a zima, a den a noc.“ (1. Mojžíšova 8:22)

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 9]

Satelit, na němž závisí život

Po celá tisíciletí je Měsíc pro lidi zdrojem inspirace a vyvolává v nich údiv. Víte ale, že Měsíc ovlivňuje roční období? Svou přítomností stabilizuje sklon zemské osy. Má tedy „životně důležitou úlohu v tom, aby na Zemi byly podmínky vhodné pro život,“ napsal autor vědeckých pojednání Andrew Hill. Pokud by neexistoval žádný velký přírodní satelit regulující sklon osy naší planety, prudce by stoupala teplota, takže by život na Zemi pravděpodobně nebyl možný. Jeden tým astronomů tedy dospěl k závěru: „Měsíc je možné považovat za stabilizátor podnebí na Zemi.“ (Žalm 104:19)

[Podpisek]

Měsíc: U.S. Fish & Wildlife Service, Washington, D.C./Bart O’Gara

[Obrázek na straně 9]

Velbloudi, severní Afrika a Arabský poloostrov