Pomáhat těm, kteří potřebují zvláštní pomoc
1 Vyhledáváme možnosti pro spolupráci s těmi, kteří pro tělesné překážky nebo slabost mají jen omezené příležitosti mluvit o Jehovovi a o jeho laskavosti? Neexistuje takřka sbor, v němž by nebyl jeden nebo více jednotlivců, kteří mají omezenou činnost kvůli nějaké překážce. Je mnoho ochrnutých, slepých, hluchých nebo velmi starých. Jehovovi se jistě líbí i jejich omezená služba. Měli bychom si však myslet, že by si také nepřáli plně se podílet na službě?
2 Ano, některé lidi vedou tělesné překážky k tomu, že si ještě více uvědomují Jehovovu lásku a dobrotivost, což u nich vzbuzuje přání dělat ještě něco více. Takoví lidé snadno vyhledávají více příležitostí, jak by mohli sloužit Jehovovi. S pomocí druhých by to snad bylo možné a všem by to mohlo způsobit větší radost. Nevyjadřovali bychom láskyplný zájem tím, kdybychom takové osoby brali v úvahu ve svých plánech pro službu a kdybychom hledali příležitosti, jak je brát s sebou nebo jak jim pomáhat, aby se účastnily služby? To je v souladu s cílem, který jsme si stanovili, totiž POMÁHAT JEDEN DRUHÉMU.
CO MŮŽEME DĚLAT
3 Tato starostlivost je jistě v souladu s působením Jehovova ducha, jímž je naplněn křesťanský sbor. Pavel řekl, že je „mnoho údů, ale jen jedno tělo“, a pozoroval, že „jsou údy, které se zdají slabší“, kvůli tělesným překážkám. K čemu to vede? „Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny ostatní údy.“ Úsilí pomáhat takovým lidem „pomocnými službami“ sbližuje ve sboru členy v lásce a zesiluje zvěstování poselství o království. — 1. Kor. 12:19–31.
4 Umíš si představit některé možnosti, jak poskytovat pomoc? V jednom sboru byl slepý bratr, který nebyl zcela spokojený s tím, co dělá v Jehovově službě. Chtěl dělat víc. Druhý bratr, který to zpozoroval, se ho zeptal, zda by nějak mohl pomoci. Během času vedl slepý bratr pravidelné biblické studium. Jak se to stalo? Druhý bratr si udělal každý týden čas, aby mu celou látku hlasitě přečetl. Doprovázel slepého na biblické studium a četl otázky. Protože se slepý bratr seznámil s celou látkou, mohl dobře vést biblické studium a měl z něho radost.
5 V jiném sboru bylo několik hluchých. Nebyl tam však nikdo, kdo by jim mohl překládat, a tak se několik mladých bratrů a sester, kteří byli vnímaví k této potřebě, naučilo posuňkovou řeč. Vynikajícím způsobem vyjádřili svou bratrskou lásku, když těmto lidem pomohli, aby měli užitek ze shromáždění. Kromě toho brali tyto hluché bratry s sebou do služby a při různých návštěvách jim vytvořili příležitosti, aby mohli mluvit s druhými o své naději. Dá se říci, že bylo dosaženo vzájemného povzbuzení všech účastníků.
6 Pro jednu chromou sestru bylo takřka nemožné, aby navštěvovala shromáždění nebo se účastnila služby. Kromě toho, že ji zvěstovatelé pravidelně navštěvovali, aby ji povzbudili, pomohli jí také podílet se na službě. Dali jí adresy osob, které měly zájem, jimž mohla psát a tak dokonce s některými z nich vést biblické studium. V podobném případě byl zájemce přiváděn k lůžku nemocného zvěstovatele a tak se mohlo konat pravidelné studium. Tato spolupráce vyžaduje sice poněkud více času a námahy, ale měli bychom také myslet na to, že je z ní dalekosáhlý užitek.
7 Pravděpodobně znáte ve svém sboru různé osoby, které potřebují zvláštní pomoc. Máte mezi sebou zvěstovatele, který mluví cizím jazykem a bojuje s jazykovými potížemi? Potřebují starší bratři nebo starší sestry někoho, kdo by jim trochu pomohl? A co s těmi, kteří mají trvalé bolesti a mohou se účastnit služby jen za zvláštních podmínek? Budete-li o tom trochu přemýšlet, můžete poskytnout takovému bratrovi pomoc, která udělá radost nejen jemu, ale i vám.
8 Budeme-li plánovat svou činnost vzhledem ke spolupráci s těmi, kteří mají překážky, můžeme je přesvědčit o tom, že „kdyby snad jeden upadl, druhý může svého společníka pozvednout“. Potom i jedno přísloví dostane svůj skutečný význam: „Pravý druh miluje stále a je bratrem, který se narodil pro čas tísně.“ — Kaz. 4:10; Přísl. 17:17.