Ctít Boha dobrým chováním ve službě
1 Apoštol Pavel napsal Korinťanům: „Nijak nezavdáváme důvod ke klopýtání, aby na naší službě nebyl nalezen nedostatek.“ (2. Kor. 6:3) Proto doporučoval Filipanům, aby se ‚chovali způsobem hodným dobrého poselství‘. (Fil. 1:27) Z této inspirované rady jasně vyplývá, jak je důležité křesťanské chování. Ctíš Boha svým jednáním v kazatelské službě?
2 Co chápeme pod pojmem chování? Kromě chování tento pojem zahrnuje: „Počínání, společenské způsoby ke druhým. Projevy, které jsou spojeny s dobrým chováním, jsou zdvořilost, ohleduplnost, laskavost a takt. Pro některé lidi nemá dobré chování zdánlivě žádný význam, pro křesťany však velký. Jsme si vědomi, že mnohé, co konáme jako křesťané, můžeme špatným chováním zmařit.
3 Chováš se ve službě tak, jak se to očekává od Božího služebníka? Souhlasí tvůj vnější vzhled a jednání s důležitostí dobrého poselství, které předkládáš? Přirozeně chceme, aby s námi naše děti chodily do služby. Jsou však tak vychované, aby doporučovaly pravdu? Jsou pozorné a klidně stojí, když zvěstovatel s někým hovoří? Jestliže jsou děti nepozorné nebo svým jednáním rozptylují, nemůže mít oslovený plný užitek ze zvěstovatelových slov. Dobře vychované děti prokazují čest Bohu, svým rodičům i sboru. Jedna dáma řekla o dvou mladých bratrech, kteří s ní hovořili o dobrém poselství: Udělalo mi opravdovou radost, že jsem mohla hovořit s těmito dobře oblečenými mladými lidmi. Přála bych si, aby více mladých napodobovali jejich příklad.“ Zřejmě na ní zapůsobil jejich vnější vhled i dobré chování.
4 Jak můžeme při své řeči dávat najevo dobré chování? Apoštol Petr řekl, že by nás měla vést ‚mírnost a hluboká úcta‘. (1. Petra 3:15) To je velmi důležité, zvláště když mluvíme se svárlivým člověkem. (2. Tim. 2:14, 23) Bylo by možné říci, že naše jednání ctí Boha, kdybychom jednali dogmaticky, příkře nebo arogantně? Dobré chování vyžaduje takt a laskavost. Také bychom neměli trvat na tom, aby někdo přijal literaturu nebo naslouchal poselství, když si to nepřeje. Záleží na tom, zda jsme dobrými posluchači, protože i to patří ke křesťanskému chování. Měli bychom naslouchat, když oslovená osoba mluví. Tím ukazujeme, že jí věnujeme pozornost. Potom víme, o čem přemýšlí, a jsme schopnější jí pomoci. — Přísl. 18:13.
5 Při práci v obvodu vyžaduje dobré chování, abychom se neshlukovali na chodnících nebo před budovami. Neměli bychom nutit kolemjdoucí, aby se nám vyhýbali.
PŘI DODATEČNÝCH NÁVŠTĚVÁCH A BIBLICKÝCH STUDIÍCH
6 V bytě, který patří někomu jinému, vyžaduje křesťanské chování, abychom se chovali jako hosté a projevovali vděčnost za nabízenou pohostinnost. Jsme-li na studiu nebo na dodatečné návštěvě, měli bychom dbát na čas, který si majitel bytu vyhradil pro naši návštěvu. Měli bychom být přesní. Doprovázejí-li nás děti, měly by projevovat úctu k majiteli bytu i k jeho vlastnictví. V ničem bychom neměli zavdávat příčinu ke klopýtání ani podnět ke kritice. — 2. Kor. 6:3.
7 Dobré chování v kazatelské službě bezpochyby ctí Jehovu Boha. „Jen se chovejte způsobem hodným dobrého chování.“ — Fil. 1:27.