Předkládat dobré poselství — Vytvářením příležitostí pro vydání svědectví
1 Ježíš poučoval své učedníky, aby nechali zářit své světlo. (Matouš 5:14–16) Chtěl, aby vyprávěli druhým dobrou zprávu o Božím království při každé vhodné příležitosti. Ježíš dal v tomto ohledu vzor. Jedním příkladem byla příležitost mluvit o pravdě se Samaritánkou u studny v Sychar. (Jan 4:5–30) A co my? Vytváříme si takové příležitosti pro vydávání svědectví?
2 Každý z nás se nemůže zapojit do kazatelské služby každý den. Ovšem snad máme téměř každý den příležitost vydat jedno svědectví. Jak? Příležitostně. Tisíce lidí se seznámily s pravdou tímto způsobem. Jestliže si dáváme pozor, abychom rozeznali vhodnou příležitost a pak vyvineme úsilí, můžeme se dostat k mnoha lidem.
KOMU MŮŽEME KÁZAT?
3 Kromě vydávání svědectví dům od domu, dodatečných návštěv a biblických studií můžeme vydat svědectví svým spolupracovníkům, spolužákům, obchodním společníkům, příbuzným nebo jiným známým při vhodné příležitosti. Můžeme zavádět rozhovory při cestě autobusem, vlakem nebo letadlem se svými spolucestujícími. Na dovolené se můžeme podělit o dobrou zprávu se zaměstnanci hotelu či motelu, pracovníky v restauracích a s taxikáři. Mohli bychom hovořit s druhými v čekárně u lékaře nebo ve veřejné prádelně. Doma snad můžeme vydat svědectví sousedům, prodavačům nebo dodavatelům. I když jsme v nemocnici, můžeme vydat svědectví lékařům, ošetřovatelkám a jiným pacientům.
JAK ZAČÍT
4 Jestliže máme nějakou schůzku a víme, že budeme muset strávit nějaký čas čekáním, mohli bychom si vzít s sebou nejnovější časopisy a připravit se na rozhovor o zajímavém článku s někým, koho potkáme. Nebo bychom jako základ pro zahájení rozhovoru mohli použít některý traktát či brožuru. V takové situaci mnozí zjistili, že je účinné zavést rozhovor zajímavým výrokem k běžné události a pak se zeptat druhého na jeho názor. Jiní zjistili, že k vydání výborného svědectví vedla otázka k zamyšlení. Ve všech případech je nezbytná iniciativa.
VYDÁVÁNÍ SVĚDECTVÍ V PRÁCI
5 Ti, kteří mají světské zaměstnání, si mohou vytvářet příležitosti pro vydání svědectví u svých spolupracovníků. Dvě sestry z Georgie si udělaly seznam spolupracovníků, kteří by snad mohli mít zájem o pravdu. Podle tohoto seznamu hovořili s nimi a ještě s několika dalšími, a tak mohli předat 65 výtisků knihy Zjevení vrcholí a rozvíjet další zájem.
6 V jiném případě se bratr rozhodl, že by mohl vydat svědectví prvnímu člověku, který se vedle něho posadí při patnáctiminutové přestávce v práci. Muž, s nímž hovořil, věděl o pravdě, ale řekl, že se o ni nezajímá. Přesto náš bratr zanechal literaturu položenou tam, kde si ji ten muž mohl snadno vzít. Za šest měsíců byl on i jeho rodina pokřtěni.
7 Ježíš jako „světlo světa“ si vytvářel příležitosti k vydávání příležitostných svědectví. (Jan 8:12) Jestliže na to dáváme pozor a jsme ochotni podělit se o naději založenou na Bibli, ani my neopomineme příležitosti k vydání svědectví. Jako Ježíšovi učedníci tedy ‚budeme zářit jako ti, kteří poskytují světlo ve světě‘. — Filipanům 2:15, 16.