Kázáním projevujeme pravou lásku
1 Svou kazatelskou službou dáváme najevo, že se řídíme dvěma největšími přikázáními. (Mat. 22:37–39) Láska k Jehovovi nás podněcuje, abychom o něm pěkně mluvili. Láska k bližním nás vede k tomu, že je povzbuzujeme, aby poznali Boží vůli a záměry, a mohli si tak stejně jako my zamilovat Jehovu a získat cenu věčného života. Svou službou tedy přinášíme čest Jehovovu jménu a své bližní seznamujeme s neocenitelnou nadějí na Království. Službou opravdu projevujeme pravou lásku k Bohu a lidem.
2 Láska nás pohání, abychom mluvili s lidmi všeho druhu a při všech příležitostech. (1. Kor. 9:21–23) Jeden příklad: Křesťanský starší cestoval letadlem a seděl vedle římskokatolického kněze. Starší se na kněze obrátil s několika taktními otázkami a pak převedl řeč na Království. Než kněz vystoupil z letadla, přijal dvě naše knihy. Starší projevil pravou lásku k bližnímu a přineslo to znamenitý výsledek.
3 Pravá láska nás podněcuje ke kázání: Pomocní a pravidelní průkopníci jistě projevují pravou lásku k Bohu a bližnímu. Průkopníci ve velké míře věnují svůj čas a energii, aby lidem duchovně pomohli. Co je k tomu podněcuje? Jedna průkopnice řekla: „Vím, že láska je ovocem Božího ducha. Bez ní bych tedy nebyla v pravdě — nemluvě o tom, že bych neuspěla jako průkopnice. Láska mi pomáhá přemýšlet o lidech, rozpoznávat, co potřebují, a díky ní také vím, že lidé na projevenou lásku reagují.“ Takovou lásku k lidem projevoval Ježíš. Když byl jednou se svými unavenými učedníky na cestě někam, kde si měli ‚trochu odpočinout‘, zástupy se tam dostaly dříve. Co Ježíš udělal? „Byl pohnut lítostí nad nimi“, své osobní potřeby dal stranou a „začal je vyučovat mnoha věcem“. (Marek 6:30–34)
4 I když lidé odmítají dobrou zprávu, kterou jim nabízíme, cítíme vnitřní radost, protože víme, že jsme z lásky udělali pro jejich záchranu, co jsme mohli. Až budeme všichni nakonec souzeni Kristem, budeme velmi šťastni, že jsme projevovali pravou lásku a ‚plně dovršili svou službu‘. (2. Tim. 4:5)