Schránka otázek

◼ Čeho bychom se měli vyvarovat při vydávání svědectví vězňům?

Na celém světě je ve věznicích nejméně osm milionů lidí a někteří z nich projevují zájem o dobrou zprávu. (1. Tim. 2:4) Například do jedné odbočky přijde od vězňů nebo jejich příbuzných každý měsíc asi 1 400 dopisů s žádostí o literaturu nebo osobní návštěvu. Často je zájem vězňů upřímný, ale ze zkušeností vyplývá, že někteří z nich zájem pouze předstírají — s úmyslem sobecky využít Boží ctitele. Proto by všichni měli vědět, čeho je nutné se při vydávání svědectví vězňům vyvarovat.

V mnoha případech je vězňům vydáno svědectví dopisem. Je důrazně doporučeno, aby dopisy vězněným mužům nepsaly sestry, třebaže by měly úmysl poskytnout jim duchovní pomoc. Tuto odpovědnost by měli nést pouze způsobilí bratři. Způsobilé sestry mohou být pověřeny korespondencí s vězněnými ženami, které projeví upřímný zájem o biblickou pravdu. Vězňům by neměly být posílány peníze nebo soukromé dary, ani kdyby o to výslovně žádali.

Pokud nějaký vězeň projeví zájem, mělo by být jeho jméno spolu s adresou předáno sboru, jehož zvěstovatelé jsou službou v příslušné věznici pověřeni. Tito způsobilí zvěstovatelé budou už většinou vědět, jak řešit situace, které mohou vyvstat. Pokud nevíte, který sbor má v konkrétní věznici službu na starosti, měla by být informace zaslána odbočce.

Vykonávání kazatelské služby ve věznicích je jedním ze zvláštních práv, které je svědkům Jehovovým v naší zemi přiznáno na základě zákona o církvích a příslušného rozhodnutí pověřeného orgánu státní správy, kterým je Ministerstvo kultury ČR. Naši práci ve věznicích metodicky řídí Koordinační skupina pro duchovní péči ve vězeňských zařízeních, kterou po dohodě s Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR zřídila Náboženská společnost Svědkové Jehovovi v roce 1994. Tato skupina jedná v případě potřeby s vedením jednotlivých věznic o podmínkách pro naši službu. V souladu s místními předpisy potom pověření bratři vedou biblická studia s jednotlivci, slouží ‚celu od cely‘, organizují setkání, při kterých je najednou vedeno studium s více vězni, a pořádají veřejné přednášky a promítání videonahrávek.

I když usilujeme o to, abychom i lidem ve vězení poskytli útěchu dobrou zprávou o Království, uvědomujeme si, že v takovém prostředí je velice vhodné být „obezřetní jako hadi, a přece nevinní jako holubice“. (Mat. 10:16)