‚Nebojácně mluvme Boží slovo‘
1 Máte někdy strach mluvit o své víře, když se vám taková možnost naskytne ve škole nebo v práci? Je pro vás obtížné vydávat neformální svědectví příbuzným či sousedům nebo i lidem, které neznáte? Co nám pomůže, abychom dokázali využít vhodné příležitosti a ‚nebojácně mluvili Boží slovo‘? (Fil. 1:14)
2 Zastávejme se Jehovy: Zastali byste se blízkého přítele nebo příbuzného, kdyby byl falešně obviněn? Jehova, náš nejlepší Přítel, je haněn již po celá staletí. Máme jedinečnou možnost vydávat svědectví ve prospěch našeho vznešeného Boha. (Iz. 43:10–12) K tomu, abychom překonali tíseň a strach a směle vydávali svědectví o pravdě, nám může pomoci hluboká láska k Jehovovi. (Sk. 4:26, 29, 31)
3 Pamatujme na to, že s lidmi mluvíme o dobré zprávě. Když na ni totiž budou příznivě reagovat, přinese jim to trvalý užitek. Místo abychom se zaměřovali na sebe nebo na naše odpůrce, soustřeďme se na to, jakou hodnotu má naše kazatelské dílo. Díky tomu budeme kázat směle.
4 Příklady druhých: Sílu můžeme také čerpat z příkladu nebojácných Jehovových služebníků. Vzorem nám může být Enoch, který odvážně ohlašoval Jehovovy soudy nad bezbožnými hříšníky. (Juda 14, 15) Také Noe věrně kázal lidem, které to nezajímalo. (Mat. 24:37–39) Někteří křesťané v prvním století byli „nevzdělaní a obyčejní“, ale přesto dál kázali navzdory tvrdému odporu. (Sk. 4:13, 18–20) Ve Strážné věži a Probuďte se! můžeme číst životní příběhy dnešních Božích služebníků, kteří projevovali víru v Jehovu a díky tomu překonali strach z lidí a stali se horlivými kazateli dobré zprávy.
5 Když přemýšlíme o životě věrných služebníků ze staré doby, kteří se dostávali do obtížných situací, může nám to dodávat odvahu. (1. Král. 19:2, 3; Mar. 14:66–71) Dokázali totiž ‚sebrat prostřednictvím našeho Boha smělost‘ a nebojácně mluvit. Totéž se může podařit i nám. (1. Tes. 2:2)