Otázky zvěstovatelů

◼ Jaké biblické zásady můžeme uplatnit na používání mobilních telefonů na shromážděních a ve službě?

„Pro všechno je ustanovený čas.“ (Kaz. 3:1): Mobilní telefony lidem umožňují komunikovat s druhými v podstatě kdykoli. Jsou však situace, ve kterých se křesťané nechtějí telefonem rozptylovat. Příkladem jsou naše shromáždění. Při nich totiž uctíváme Jehovu, nasloucháme duchovnímu poučování a vzájemně se povzbuzujeme. (5. Mojž. 31:12; Žalm 22:22; Řím. 1:11, 12) Mohli bychom si tedy před shromážděním svůj telefon vypnout a případné zprávy si přečíst až po odchodu ze sálu? Pokud čekáme naléhavý hovor, kvůli kterému mobil vypnout nemůžeme, měli bychom ho nastavit do takového režimu, aby nerušil ostatní.

„Všechno činím kvůli dobré zprávě.“ (1. Kor. 9:23): V kazatelské službě jsou mobilní telefony občas užitečné. Například bratr, který službu organizuje, může díky němu zjistit, jak jsou na tom zvěstovatelé v jiné části obvodu. Zvěstovatelé, kteří se chystají navštívit nějakého zájemce, mu mohou předem zavolat, a to zejména pokud bydlí daleko. V každém případě bychom však měli dbát na to, aby nás telefon nerušil při vydávání svědectví. (2. Kor. 6:3) A pokud čekáme na ostatní zvěstovatele, nebylo by lepší soustředit se na službu a na svého spolupracovníka, než si telefonovat s přáteli nebo jim psát esemesky?

Berme ohled na druhé. (1. Kor. 10:24; Fil. 2:4): Neměli bychom mít sklon si říkat, že je jedno, zda dorazíme na schůzku před službou, a spoléhat na to, že vždycky můžeme někomu zavolat nebo napsat esemesku, a zjistit, kde skupina slouží. Na schůzky bychom také měli chodit včas. Pokud totiž přijdeme pozdě, často se musí udělat nějaké změny v tom, kdo s kým bude sloužit. Je pravda, že kvůli nepředvídaným okolnostem se nám to občas stát může. Jestliže však máme ve zvyku chodit na schůzky včas, dáváme tím najevo ocenění pro Jehovovo organizační uspořádání, pro bratra, který schůzku vede, i pro ostatní zvěstovatele.