Zaměř se na činění učedníků
1. Co je zapotřebí, aby mohli být lidé zachráněni?
1 Ze zprávy za služební rok 2014 je vidět, že Boží lid je rozhodnutý horlivě kázat dobrou zprávu o Království. (Mat. 24:14) Prostřednictvím služby dům od domu, kampaní, při kterých nabízíme letáky a pozvánky, a prostřednictvím vydávání svědectví na veřejnosti se dobrá zpráva dostává k víc lidem než kdy dřív. Ale pokud lidé mají být zachráněni, musíme jim pomoct stát se Ježíšovými učedníky, tedy studovat s nimi Bibli. (1. Tim. 2:4)
2. Které otázky ti pomohou mít stále za cíl nabízet biblické studium?
2 Nabízej biblické studium při každé příležitosti: Když někdo projeví zájem, řekneš si o kontakt a ozveš se mu pak brzy s cílem začít s ním studovat Bibli? Kdy naposledy jsi někomu zkusil předvést biblické studium při prvním rozhovoru? Kdy naposledy jsi ho nabídl někomu na trase s časopisy? Už jsi ukázal videa Proč studovat Bibli? a Jak vypadá studium Bible? kolegům, spolužákům, sousedům, příbuzným a známým? Když sloužíš s pojízdnými stojany nebo stolky, snažíš se informovat ty, kdo si vezmou studijní publikaci, že k ní nabízíme i biblické studium?
3. Co potřebujeme k tomu, abychom dobře vyučovali biblickou pravdu?
3 Jak nám pomáhají Jehova a Ježíš: Než dal Ježíš pokyn „čiňte učedníky“, řekl „jděte“. Tím naznačil, že musíme vyvíjet úsilí a být iniciativní. Nenechal nás ale bez pomoci. Slíbil, že bude s námi. (Mat. 28:19, 20) Kromě toho nám Jehova dává svého svatého ducha a také pomůcky a školení, které potřebujeme, abychom druhé vyučovali. (Zech. 4:6; 2. Kor. 4:7) Můžeme se také modlit, abychom měli touhu se této důležité činnosti věnovat a měli k tomu dost sil. (Fil. 2:13)
4. Proč bychom měli být zaměřeni na činění učedníků?
4 Kázání dobré zprávy nám přináší obrovskou radost. Ta ještě vzroste, když někoho budeme vyučovat a pomůžeme mu, aby s námi šel po „[cestě], jež vede do života“. (Mat. 7:14; 1. Tes. 2:19, 20) Mnohem důležitější však je, že tím chválíme Jehovu, který „netouží, aby byl někdo zahuben, ale touží, aby všichni dosáhli pokání“. (2. Petra 3:9)