Co Bible říká o kremaci?
Co říká Bible
V souvislosti s kremací Bible neuvádí žádné konkrétní pokyny. Nenajdeme v ní žádný příkaz ohledně toho, jestli mají být mrtví pohřbeni do země nebo zpopelněni.
Bible se zmiňuje o tom, že někteří věrní Boží služebníci ukládali mrtvé do hrobu. Například Abraham vyvinul velké úsilí, aby opatřil pohřební místo pro svou manželku Sáru. (1. Mojžíšova 23:2–20; 49:29–32)
V Bibli se také dočteme o Božích služebnících, kteří ostatky mrtvých spálili. Například když izraelský král Saul a tři jeho synové zemřeli v bitvě, jejich těla zůstala na území nepřátel, kteří s nimi zacházeli nedůstojně. Jakmile se o tom dozvěděli izraelští válečníci, získali těla zmíněných mužů zpátky, spálili je a kosti pohřbili. (1. Samuelova 31:8–13) Z Bible vyplývá, že to byl přijatelný způsob, jak s jejich ostatky naložit. (2. Samuelova 2:4–6)
Rozšířené mýty o kremaci
Mýtus: Kremace je zneuctěním těla mrtvého.
Fakt: Bible říká, že ti, kdo zemřeli, se vrací do prachu, což se s tělem přirozeně děje, když se rozkládá. (1. Mojžíšova 3:19) Kremace tento proces urychlí, protože se tělo hned přemění na popel neboli prach.
Mýtus: V biblických dobách byli po smrti spáleni jenom ti, kdo neměli Boží přízeň.
Fakt: Mrtvá těla některých nevěrných Božích služebníků, jako byl Achan a jeho rodina, byla spálena. (Jozue 7:25) Šlo ale spíš o výjimku než pravidlo. (5. Mojžíšova 21:22, 23) Jak už bylo uvedeno dříve, spálena byla i těla některých věrných Božích služebníků, jako byl syn krále Saula Jonatan.
Mýtus: Zpopelněného člověka Bůh nemůže vzkřísit.
Fakt: Pokud chce Bůh někoho vzkřísit, nezáleží na tom, jestli bylo tělo zemřelého pohřbeno do země, zpopelněno, zaniklo v moři nebo ho sežrala divoká zvířata. (Zjevení 20:13) Všemohoucí Bůh dokáže tomu člověku snadno vytvořit nové tělo. (1. Korinťanům 15:35, 38)