Poznámka pod čarou

b Jak vyplývá z příruček, katolická církev si nakonec osobovala výlučné právo vydávat zákony o manželství, neboť určovala svá vlastní pravidla a omezení a tvrdila, že civilní úřady se před nimi musí sklonit. Protestantští reformátoři došli k jinému extrému a vložili uzavírání sňatku téměř výlučně do rukou civilních úřadů. V roce 1653 bylo v Anglii, Skotsku a Irsku zavedeno civilní uzavírání sňatku, aby církvi byly odňaty úkoly, které má stát. V roce 1792 byla ve Francii všem občanům uložena povinnost civilního sňatku na základě zásady, že „občan patří státu, bez ohledu na náboženství“. The New Schatt–Herzog Religious Encyclopedia, sv. , VII, str. 199, 200.