Pondělí 27. října
Manželé [by měli] milovat své manželky jako své vlastní tělo. (Ef. 5:28)
Jehova od manžela očekává, že bude milovat svoji manželku a že se bude starat o její fyzické, citové a duchovní potřeby. K tomu, abys byl dobrým manželem, ti pomůžou vlastnosti a dovednosti, jako je schopnost přemýšlet, úcta k ženám a spolehlivost. Potom co se oženíš, se možná staneš tátou. Co se můžeš o téhle roli naučit od Jehovy? (Ef. 6:4) Jehova třeba svému synu Ježíšovi otevřeně řekl, že ho miluje a že má jeho schválení. (Mat. 3:17) Jestli budeš mít děti, často je ujišťuj o tom, že je máš rád. Nešetři chválou za dobré věci, které dělají. Tátové, kteří se řídí Jehovovým příkladem, pomáhají svým dětem, aby se z nich stali duchovně dospělí muži a ženy. Jak se na tuhle roli můžeš připravit už teď? S láskou se starej o druhé v rodině a ve sboru a uč se jim říkat, že je máš rád a že si jich vážíš. (Jan 15:9) w23.12 28, 29 ¶17, 18
Úterý 28. října
[Jehova] je jistotou tvého života. (Iz. 33:6)
I když Jehovovi věrně sloužíme, nevyhýbají se nám problémy a nemoci, které běžně potkávají všechny lidi. Kromě toho se musíme vyrovnávat s odporem a pronásledováním ze strany těch, kdo nás nenávidí. Jehova nás sice před ničím z toho zázračně nechrání, ale slibuje, že nám bude pomáhat. (Iz. 41:10) Díky tomu si můžeme udržet radost, dobře se rozhodovat a zůstat mu věrní i v těch nejtěžších chvílích. Jehova slibuje, že nám dá svůj pokoj. (Filip. 4:6, 7) Když máme „Boží pokoj“, znamená to, že máme klid mysli a srdce, který je výsledkem blízkého vztahu s Jehovou. Tenhle pokoj „přesahuje veškeré chápání“ – je úžasnější, než si dokážeme představit. Už ses někdy úpěnlivě modlil a pak jsi byl překvapený, jaký klid tě zaplavil? Právě to byl „Boží pokoj“. w24.01 20 ¶2; 21 ¶4
Středa 29. října
Chci chválit Jehovu, ať celé mé nitro chválí jeho svaté jméno. (Žalm 103:1)
Ti, kdo milují Jehovu, chtějí jeho jméno chválit z celého srdce. Král David to vnímal tak, že chválit Jehovovo jméno znamená chválit samotného Jehovu. Když slyšíme Jehovovo jméno, myslíme na to, jaký je, a na všechny jeho krásné vlastnosti a úžasné skutky. Pro Davida bylo to jméno svaté a chtěl ho chválit. Chtěl, ať ho chválí celé jeho „nitro“ neboli celé jeho srdce. Podobně to dělali i Levité. Pokorně uznávali, že jejich slova nikdy nemůžou plně vystihnout chválu, jakou si jeho svaté jméno zaslouží. (Neh. 9:5) Taková pokorná, upřímná chvála musela Jehovu určitě potěšit. w24.02 9 ¶6