2. Mojžíšova
13 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Posvěť mi každého prvorozeného mužského [rodu], který otvírá každé lůno mezi izraelskými syny, mezi lidmi a zvířaty. Je můj.“+
3 A Mojžíš přikročil k tomu, aby řekl lidu: „Ať se vzpomíná* na tento den, ve kterém jste vyšli z Egypta,+ z domu otroků, protože vás Jehova* odtud vyvedl silou ruky.+ Proto se nesmí jíst nic kvašeného.+ 4 Dnes vycházíte v měsíci abibu.*+ 5 A až tě Jehova přivede do země Kananejců a Chetitů a Amorejců a Chivijců a Jebusejců,+ o níž přísahal tvým praotcům, že ti [ji] dá,+ zemi, která oplývá mlékem a medem,+ stane se, že pak budeš v tomto měsíci prokazovat tuto službu.* 6 Sedm dnů máš jíst nekvašené chleby,+ a sedmého dne je svátek Jehovovi.+ 7 Nekvašené chleby se mají jíst po sedm dnů;+ a nemá být u tebe vidět nic kvašeného,+ a žádný kvásek nemá být vidět uvnitř všech tvých hranic.+ 8 A svému synovi toho dne povíš a řekneš: ‚Je to kvůli tomu, co mi Jehova udělal, když jsem vyšel z Egypta.‘+ 9 A bude ti to sloužit jako znamení na tvé ruce a jako památka mezi tvýma očima,+ aby se Jehovův zákon prokázal být ve tvých ústech,+ protože silnou rukou tě Jehova vyvedl z Egypta.+ 10 A budeš dodržovat toto ustanovení v jeho ustanoveném čase rok co rok.*+
11 A až tě Jehova přivede do země Kananejců,+ právě jak přísahal tobě a tvým praotcům,+ a až ti ji opravdu dá, stane se, že 12 potom Jehovovi* zasvětíš každého, kdo otevírá lůno,+ a každou prvotinu, mládě zvířete,+ které bude tvoje. Samci patří Jehovovi.+ 13 A každou prvotinu z osla máš vyplatit ovcí, a jestliže ho nevyplatíš, pak mu zlomíš vaz.+ A každého prvorozeného z člověka mezi svými syny máš vyplatit.+
14 A v případě, že by se tě tvůj syn později dotazoval+ a řekl: ‚Co to znamená?‘, stane se, že mu pak řekneš: ‚Silou ruky nás Jehova vyvedl z Egypta,+ z domu otroků.+ 15 A stalo se, že faraón projevil zatvrzelost vůči tomu, aby nás poslal pryč,+ a Jehova* přistoupil k tomu, aby zabil každého prvorozeného v egyptské zemi,+ od prvorozeného z člověka až po prvorozeného ze zvířete.+ Proto obětuji Jehovovi všechny samce, kteří otvírají lůno,+ a každého prvorozeného ze svých synů vyplácím.‘+ 16 A to bude sloužit jako znamení na tvé ruce a jako náčelní páska mezi tvýma očima,+ protože silou ruky nás Jehova vyvedl z Egypta.“+
17 A v čase, kdy faraón posílal lid pryč, se stalo, že je Bůh nevedl cestou země Filištínů jen proto, že byla blízko, neboť Bůh řekl: „Mohlo by se stát, že lid pocítí lítost, když uvidí válku, a jistě se vrátí do Egypta.“+ 18 Bůh tudíž přiměl lid, aby šel oklikou, cestou pustiny Rudého moře.+ Avšak izraelští synové vyšli z egyptské země v bitevním šiku.*+ 19 A Mojžíš vzal s sebou Josefovy kosti, protože ten [kdysi] přiměl izraelské syny, aby slavnostně přísahali, když řekl: „Bůh k vám zcela jistě obrátí svou pozornost,+ a mé kosti vezmete odtud s sebou.“+ 20 A přistoupili k tomu, aby se vzdálili ze Sukkotu a aby se utábořili u Ethamu na okraji pustiny.+
21 A Jehova šel před nimi v oblačném sloupu za dne, aby je vedl cestou,+ a v ohnivém sloupu za noci, aby jim dával světlo k chůzi za dne a za noci.+ 22 Oblačný sloup neodstupoval od lidu za dne ani ohnivý sloup za noci.+