Jeremjáš
34 Slovo, které přišlo k Jeremjášovi od Jehovy, když babylónský král Nebukadrecar+ a všechna jeho vojenská síla+ a všechna království země, panství pod jeho rukou,+ a všechny národy bojovali proti Jeruzalému a proti všem jeho městům,+ říkalo:
2 „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Jdi* a řekneš judskému králi Sedekjášovi,+ ano, řekneš mu: „Tak řekl Jehova: ‚Pohleď, vydávám toto město do ruky babylónského krále,+ a spálí je ohněm.+ 3 A sám z jeho ruky neunikneš, protože budeš zcela jistě chycen a budeš vydán do jeho ruky.+ A tvé vlastní oči uvidí dokonce oči babylónského krále+ a jeho vlastní ústa budou mluvit dokonce s tvými ústy, a přijdeš do Babylóna.‘ 4 Slyš však Jehovovo slovo, judský králi Sedekjáši:+ ‚Tak o tobě řekl Jehova: „Nezemřeš mečem. 5 Zemřeš v pokoji;+ a jako se pálilo za tvé otce, dřívější krále, kteří byli před tebou,+ tak budou pálit+ za tebe a v nářku+ nad tebou budou říkat ‚Běda, pane!‘,+ neboť ‚sám jsem mluvil právě to slovo‘, je Jehovův výrok.“‘“‘“
6 A prorok Jeremjáš přistoupil k tomu, aby mluvil v Jeruzalémě všechna ta slova+ k judskému králi Sedekjášovi, 7 když vojenské síly babylónského krále bojovaly proti Jeruzalému a proti všem judským městům, která zůstala,+ proti Lakiši+ a proti Azece;+ vždyť z judských měst zůstala+ právě ta opevněná města.+
8 Slovo, které přišlo k Jeremjášovi od Jehovy potom, co král Sedekjáš uzavřel smlouvu se vším lidem, který byl v Jeruzalémě, aby jim vyhlásil svobodu,*+ 9 aby každý nechal volně odejít svého sluhu a každý svou služku, Hebrejce+ a Hebrejku, aby je nepoužíval jako sluhy, totiž Žida, který je jeho bratr.+ 10 Poslechla tedy všechna knížata+ a všechen lid, který vstoupil do smlouvy, aby každý nechal volně odejít svého sluhu a každý svou služku, aby je už nepoužíval jako sluhy, a přistoupili k tomu, aby poslechli a aby [je] propustili.+ 11 Ale potom se obrátili+ a začali přivádět zpět sluhy a služky, které nechali volně odejít, a podřizovali si je jako sluhy a služky.+ 12 K Jeremjášovi tudíž od Jehovy přišlo Jehovovo slovo a říkalo:
13 „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Já jsem uzavřel smlouvu s vašimi praotci+ v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země,+ z domu sluhů,*+ a řekl jsem: 14 „Na konci sedmi* let byste měli každý propustit svého bratra,+ Hebrejce,+ který ti byl prodán+ a který ti šest let sloužil; a necháš ho od sebe volně odejít.“ Ale vaši praotcové mi nenaslouchali ani nenaklonili své ucho.+ 15 A sami se dnes otáčíte a činíte, co je v mých očích přímé, tím, že každý vyhlašujete svobodu svému druhovi, a uzavíráte přede mnou smlouvu+ v domě, nad nímž se vzývá mé jméno.+ 16 Potom se obracíte zpět+ a znesvěcujete mé jméno+ a přivádíte zpět každý svého sluhu a každý svou služku, které jste nechali volně odejít podle libosti jejich duše,* a podřizujete si je, aby se stali vašimi sluhy a služkami.‘+
17 Proto tak řekl Jehova: ‚Vy jste mě neposlechli, a dále nevyhlašujete svobodu+ každý svému bratrovi a každý svému druhovi. Hle, vyhlašuji vůči vám svobodu,‘+ je Jehovův výrok, ‚meči,+ moru+ a hladu,+ a jistě vás dám všem královstvím země k třesení.+ 18 A vydám muže,* kteří obešli mou smlouvu+ v tom, že neprovedli slova smlouvy, kterou přede mnou uzavřeli* [s] teletem, jež rozpůlili,+ aby prošli mezi jeho kusy,+ 19 [totiž] judská knížata a jeruzalémská knížata,+ dvorní úředníky a kněze a všechen lid země,* kteří procházeli mezi kusy telete — 20 ano, vydám je do ruky jejich nepřátel a do ruky těch, kteří usilují o jejich duši;+ a jejich mrtvá těla se stanou potravou pro nebeské létající tvory a pro zemská zvířata.+ 21 A judského krále Sedekjáše+ a jeho knížata vydám do ruky jejich nepřátel a do ruky těch, kteří usilují o jejich duši, a do ruky vojenských sil babylónského krále,+ které se od vás stahují.‘+
22 ‚Hle, velím,‘ je Jehovův výrok, ‚a jistě je přivedu zpět k tomuto městu,+ a budou proti němu bojovat a dobudou je a spálí je ohněm;+ a z judských měst udělám opuštěný úhor bez obyvatele.‘“+