Shromáždění nás podněcují k lásce a dobrým skutkům

V PRŮBĚHU dějin se Boží lid vždy scházel organizovaným způsobem. Ve starověkém Izraeli všichni muži každý rok cestovali na tři velké svátky do Jeruzaléma. (5. Mojž. 16:16) Křesťané v prvním století tvořili sbory a pravidelně se scházeli, zpravidla u někoho doma. (Filem. 1, 2) A dnes chodíme na shromáždění a na sjezdy. Proč se Boží služebníci vlastně schází? Především z toho důvodu, že to je důležitá součást uctívání Jehovy. (Žalm 95:6; Kol. 3:16)

² Shromáždění Božího lidu také vždy přinášela užitek těm, kdo se jich zúčastnili. Ohledně každého sedmého Svátku chýší dostali Izraelité nařízení: „Shromážděte lid, muže, ženy, děti a cizince, kteří žijí ve vašich městech, aby naslouchali, učili se, báli se Jehovy, vašeho Boha, a pečlivě se řídili všemi slovy tohoto zákona.“ (5. Mojž. 31:12) Je vidět, že důležitým účelem shromáždění je být „vyučováni Jehovou“. (Iz. 54:13) Na shromážděních se také můžeme dobře poznat s bratry a sestrami a vzájemně se povzbudit a posílit.

SBOROVÁ SHROMÁŽDĚNÍ

³ Když se učedníci shromáždili po Letnicích roku 33 n. l., věnovali se učení od apoštolů a „každý den se jednotně scházeli v chrámu“. (Sk. 2:42, 46) A když se v pozdější době křesťané scházeli k uctívání Jehovy, četli si inspirované spisy a také dopisy, které napsali apoštolové a jiní křesťanští učedníci. (1. Kor. 1:1, 2; Kol. 4:16; 1. Tes. 1:1; Jak. 1:1) Bylo také zvykem pronášet za sbor veřejnou modlitbu. (Sk. 4:24–29; 20:36) Občas se vyprávěly zážitky z misionářské služby. (Sk. 11:5–18; 14:27, 28) První křesťané na svých shromážděních rozebírali biblické nauky a uvažovali o splňování inspirovaných proroctví. Naslouchali pokynům, které se týkaly vhodného křesťanského chování a oddanosti Bohu. Všichni byli vybízeni, aby horlivě oznamovali dobrou zprávu. (Řím. 10:9, 10; 1. Kor. 11:23–26; 15:58; Ef. 5:1–33)

⁴ Naše shromáždění se dnes podobají vzoru z doby apoštolů. Jednáme tedy v souladu s inspirovanou vybídkou v Hebrejcům 10:24, 25: „Zajímejme se jedni o druhé ... a nezanedbávejme naše shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale navzájem se povzbuzujme, a to tím víc, když vidíte, jak se ten den blíží.“ Během těchto náročných posledních dnů se potřebujeme pravidelně scházet, abychom se povzbudili a posílili svou duchovní obranyschopnost. (Řím. 1:11, 12) Zavrhli jsme „bezbožnost a světské touhy“, ale stále žijeme „uprostřed pokřivené a zvrácené generace“. (Tit. 2:12–14; Filip. 2:15, 16) Kde jinde bychom tedy chtěli být než ve společnosti ostatních Jehovových služebníků? (Žalm 84:10) A co může být užitečnějšího než studium a rozebírání Božího Slova? Podívejme se teď na to, jakým přínosem pro nás můžou být jednotlivá shromáždění.

SHROMÁŽDĚNÍ O VÍKENDU

⁵ První částí shromáždění o víkendu je biblický proslov ušitý na míru posluchačům z řad široké veřejnosti, z nichž někteří jsou možná na shromáždění poprvé. Přednáška pro veřejnost hraje důležitou roli v uspokojování duchovních potřeb zájemců i zvěstovatelů ve sboru. (Sk. 18:4; 19:9, 10)

⁶ Ježíš, jeho apoštolové a další učedníci pořádali veřejná shromáždění, která se podobala těm dnešním, jež pořádají sbory svědků Jehovových. Ježíš byl nepochybně ten nejlepší řečník, jaký kdy chodil po zemi. Lidé o něm řekli: „Tak nikdy nikdo nemluvil.“ (Jan 7:46) Vyučoval s autoritou a jeho posluchači při tom žasli. (Mat. 7:28, 29) Ti, kdo si vzali jeho slova k srdci, z toho měli nemalý prospěch. (Mat. 13:16, 17) Apoštolové Ježíšův příklad napodobovali. Ve Skutcích 2:14–36 je zaznamenaný působivý proslov, který Petr přednesl o Letnicích roku 33 n. l. Mnozí lidé se na základě toho, co slyšeli, rozhodli jednat. Později se stali věřícími někteří z těch, kdo slyšeli Pavlův proslov v Aténách. (Sk. 17:22–34)

⁷ Podobně i dnes mají miliony lidí užitek z každotýdenních přednášek pro veřejnost a také z přednášek na krajských a regionálních sjezdech. Nám tyto přednášky pomáhají dobře rozumět biblickým naukám a být vytrvalí v křesťanské službě. A zájemci a široká veřejnost se zase díky nim můžou seznámit se základními stránkami biblického poselství.

⁸ Přednášky pro veřejnost mají nejrůznější náměty. Týkají se například biblických nauk a proroctví, biblických zásad a rad pro rodinný život, manželských záležitostí, křesťanské morálky a situací, se kterými se se setkávají mladí lidé. Některé přednášky se zaměřují na Jehovova podivuhodná stvořitelská díla. Jiné vyzdvihují příkladnou víru, odvahu a ryzost různých biblických postav a ukazují nám, co se z jejich jednání můžeme naučit.

⁹ Pokud si chceme z přednášky něco odnést, je důležité, abychom při ní dávali dobrý pozor, vyhledávali si biblické verše, o nichž řečník mluví, a sledovali je ve své Bibli, když je čte a vysvětluje. (Luk. 8:18) O tom, co se probírá, se tak přesvědčíme a díky tomu budeme pevně rozhodnutí držet se toho, co jsme se naučili, a uplatňovat to. (1. Tes. 5:21)

¹⁰ Pokud je k dispozici dostatek řečníků, sbor bude mít přednášku každý týden. Často lze zařídit, aby s přednáškou přijeli řečníci z okolních sborů. Když je v dané oblasti řečníků nedostatek, přednášky probíhají tak často, jak je to možné.

¹¹ Druhou částí shromáždění o víkendu je studium Strážné věže. To probíhá formou otázek a odpovědí k článkům ve studijním vydání časopisu Strážná věž. Prostřednictvím tohoto časopisu dostáváme od Jehovy aktuální duchovní potravu.

¹² Studijní články často pojednávají o tom, jak uplatňovat biblické zásady v každodenním životě. Dávají křesťanům sílu k tomu, aby odolávali duchu světa a zůstali morálně čistí. (1. Kor. 2:12) Na stránkách Strážné věže se objasňují biblické nauky a proroctví. Díky tomu můžou všichni držet krok s aktuálním porozuměním a zůstávat na stezce dobrých lidí. (Žalm 97:11; Přísl. 4:18) Když se studia Strážné věže pravidelně účastníme a dáváme při něm komentáře, pomáhá nám to, aby naše naděje na nový svět zůstala živá. (Řím. 12:12; 2. Petra 3:13) Když se scházíme s ostatními křesťany, pomáhá nám to pracovat na vlastnostech, které patří k ovoci ducha, a posiluje to naši touhu sloužit Jehovovi naplno. (Gal. 5:22, 23) Je pro nás také snazší zůstat věrní navzdory zkouškám a pokládáme „dobrý základ pro budoucnost“, abychom se pevně chopili skutečného života. (1. Tim. 6:19; 1. Petra 1:6, 7)

¹³ Jak můžeme tento zdroj duchovní potravy co nejlépe využít? Látku bychom si měli každý týden předem připravit (buď každý sám, nebo jako rodina), vyhledat si nevypsané biblické verše a na shromáždění pak vlastními slovy podávat komentáře. Díky tomu nám pravda pronikne do srdce a druhé povzbudí to, jak mluvíme o své víře. A obohatí nás i to, když my zase budeme pozorně naslouchat komentářům druhých.

SHROMÁŽDĚNÍ V TÝDNU

¹⁴ Sbor se každý týden schází v sále Království na shromáždění nazvaném Náš křesťanský život a služba. Toto shromáždění má tři části, které nám pomáhají, abychom byli způsobilí sloužit Bohu. (2. Kor. 3:5, 6) Rozvrh tohoto shromáždění a podklady pro něj jsou obsaženy v publikaci, která vychází jednou měsíčně a má název Náš křesťanský život a služba – pracovní sešit. V Pracovním sešitě jsou také návrhy, jak ve službě vést rozhovory.

¹⁵ První část tohoto shromáždění se jmenuje Poklady z Božího Slova. Jejím cílem je seznámit nás s kontextem a historickým pozadím biblických zpráv a vyzdvihnout, jak můžeme poučení z nich uplatnit v praxi. Tato část zahrnuje proslov, čtení z Bible a společný rozbor týdenního čtení Bible. Obrázky a schémata a také otázky, které Pracovní sešit obsahuje, nám pomáhají probíranému úseku Bible lépe porozumět. Toto hluboké zkoumání Bible obohacuje náš život a pomáhá nám být lepšími učiteli. Každý z nás tak může být „zcela způsobilý, úplně vyzbrojený pro každé dobré dílo“. (2. Tim. 3:16, 17)

¹⁶ Druhá část se jmenuje Kazatelská služba. Je sestavená tak, abychom měli příležitost procvičit si, co můžeme říct ve službě, a zlepšovali se v kázání a vyučování. Kromě cvičných úkolů jsou v této části i videa s tipy na rozhovory. Tato část nám pomáhá získat „jazyk poučených“, abychom uměli „unavenému říct ta správná slova“. (Iz. 50:4)

¹⁷ Třetí část má název Život křesťana. Jejím účelem je ukázat, jak můžeme biblické zásady uplatnit v každodenním životě. (Žalm 119:105) Hlavním bodem této části je sborové studium Bible, které probíhá formou otázek a odpovědí, stejně jako studium Strážné věže.

¹⁸ Koordinátor rady starších nebo starší, který mu pomáhá, si každý měsíc pečlivě prostuduje obsah nového Pracovního sešitu a přidělí jednotlivé body programu konkrétním bratrům. Každý týden některý starší, který je dobrý učitel a kterého k tomu schválila rada starších, slouží v úloze předsedajícího tohoto shromáždění. Mezi povinnosti předsedajícího shromáždění Život a služba patří dohlédnout na to, aby shromáždění začalo a skončilo včas, a dávat užitečné rady i pochvalu těm, kdo mají cvičné úkoly.

¹⁹ Je důležité, abychom se na toto shromáždění dobře připravovali, pravidelně na něj chodili a aktivně se ho účastnili. Díky tomu dobře porozumíme Bibli a Božím zásadám. Získáme také větší odvahu jít do služby a naučíme se lépe vydávat svědectví a vést biblická studia. Na tomto shromáždění jsou vřele vítáni i ti, kdo ještě nejsou pokřtění svědkové Jehovovi. Při přípravě na toto i další shromáždění můžeme využít Watchtower Library, JW Library^®, ONLINE KNIHOVNU Strážné věže^™, Průvodce publikacemi svědků Jehovových a knihovnu v sále Království. V knihovně v sále Království je možné najít dostupné publikace svědků Jehovových, Index publikací Watch Tower Society a také různé překlady Bible, konkordanci, slovník a další užitečné publikace. Knihovnu může kdokoli před shromážděním a po něm volně využívat.

SCHŮZKY PŘED SLUŽBOU

²⁰ Zvěstovatelé se v různých časech během týdne a o víkendu krátce scházejí na schůzkách před službou. Tyto schůzky většinou probíhají v domácnostech nebo na jiném vhodném místě. Můžou se konat i v sále Království. Když se zvěstovatelé scházejí v menších skupinách na několika místech obvodu, je pro ně snazší se na schůzky dostavit a po jejich skončení to mají do obvodu blíž. Zvěstovatele je také jednodušší rozdělit a ti tak můžou dřív odejít do obvodu. A když má dozorce skupiny na starosti menší počet zvěstovatelů, může s nimi díky tomu lépe spolupracovat a pečovat o ně. Někdy ale bývá zapotřebí, aby se několik skupin sešlo dohromady. Například pokud v týdnu chodí do služby méně zvěstovatelů, může být výhodné, když má společnou schůzku před službou několik skupin nebo i všechny skupiny. Díky tomu zvěstovatelé snadněji najdou spolupracovníka do služby. Sbor se také může rozhodnout, že v sále Království uspořádá schůzku před službou ve státní svátek. V některých sborech mívá více skupin společnou schůzku před službou po skončení studia Strážné věže.

²¹ Schůzky před službou každé služební skupiny obvykle vede její dozorce. Ten také může vedením schůzky pověřit svého zástupce nebo jiného způsobilého bratra. Ten, kdo schůzku vede, by si měl připravit praktickou myšlenku, kterou budou zvěstovatelé moct zužitkovat ve službě. Pak se služba zorganizuje a jeden z přítomných se pomodlí. Potom zvěstovatelé hned vyrazí do obvodu. Schůzky před službou by měly trvat 5 až 7 minut. Pokud se ale konají po skončení sborového shromáždění, měly by být ještě kratší. Cílem toho, kdo schůzku vede, by mělo být zvěstovatele povzbudit a dát jim pro službu praktické pokyny. Může být dobré, když noví zvěstovatelé nebo ti, kdo ve službě potřebují pomoct, vyrazí do služby s někým zkušenějším, aby se od něj mohli učit.

SHROMÁŽDĚNÍ V NOVÝCH NEBO MALÝCH SBORECH

²² S tím, jak přibývá učedníků, narůstá i počet sborů. Žádost o založení nového sboru většinou zasílá pobočce krajský dozorce. V některých případech však může být výhodnější nový sbor nezakládat – pro malou skupinu zvěstovatelů může být lepší, když zůstane spojená s nejbližším sborem.

²³ Malé sbory se někdy můžou skládat výhradně ze sester. Pokud k tomu dojde, měla by každá sestra, která se ve sboru modlí nebo vede určitou část shromáždění, mít pokrývku hlavy. To je v souladu s požadavky stanovenými v Bibli. (1. Kor. 11:3–16) V takových situacích většinou zůstane sedět a je obrácená čelem ke skupině. Žádná sestra na shromážděních nepřednáší proslovy. Pouze čte a komentuje zadanou látku. Někdy může pro zpestření probrat látku formou rozhovoru nebo scénky. Pobočka pověří jednu ze sester, aby měla na starosti korespondenci s ní a také zajištění chodu shromáždění. Jakmile budou k dispozici způsobilí bratři, převezmou tyto úkoly oni.

KRAJSKÉ SJEZDY

²⁴ Každý rok se sbory v jednotlivých krajích scházejí na dvou jednodenních krajských sjezdech. Při těchto radostných událostech mají všichni přítomní skvělou příležitost prohloubit vztahy se spolukřesťany a také navázat nová přátelství. (2. Kor. 6:11–13) Při přípravě biblických námětů a různých částí sjezdových programů má Jehovova organizace na mysli konkrétní potřeby zvěstovatelů. Poučení se předkládá formou proslovů, scének, monologů a interview. Takové praktické vyučování je přínosem pro všechny posluchače. Na krajských sjezdech mají noví učedníci příležitost dát svým křtem veřejně najevo, že se zasvětili Jehovovi.

REGIONÁLNÍ SJEZDY

²⁵ Jednou za rok se konají větší shromáždění. Obvykle jsou to třídenní regionální sjezdy, na nichž se sejdou sbory z několika krajů. V zemích s menším počtem sborů může být praktičtější, aby se na jednom místě shromáždily všechny sbory, které pod vedením příslušné pobočky slouží. Organizační uspořádání těchto sjezdů se může v některých zemích lišit, a to v závislosti na místních podmínkách nebo na pokynech od organizace. Periodicky se v některých zemích konají také mezinárodní nebo mimořádné sjezdy, kterých se někdy účastní i desetitisíce svědků z mnoha různých zemí. V průběhu let se již mnoho lidí dozvědělo dobrou zprávu o Království díky tomu, že se těmto velkým shromážděním svědků Jehovových dostalo značné publicity.

²⁶ Regionální a mezinárodní sjezdy jsou pro Jehovovy služebníky radostnými událostmi, při nichž v jednotě uctívají svého Boha. Na takových sjezdech bývá často objasněno nové porozumění určitým biblickým pravdám. Bývají na nich uveřejněny nové publikace, určené k osobnímu či sborovému studiu nebo do kazatelské služby. K těmto sjezdům neodmyslitelně patří křty nových učedníků. Sjezdy také významně přispívají k duchovnímu růstu posluchačů. Jsou dokladem toho, že Jehovovi ctitelé skutečně tvoří mezinárodní společenství Bohu zasvěcených křesťanů – společenství, které se vyznačuje rozpoznávacím rysem učedníků Ježíše Krista. (Jan 13:35)

²⁷ Když se účastníme sborových shromáždění i krajských a regionálních sjezdů, posiluje nás to, abychom dokázali jednat podle Jehovovy vůle. Také nás to chrání před světskými vlivy, které by mohly podkopat naši víru. Tato shromáždění navíc přinášejí slávu a chválu Jehovovi. (Žalm 35:18; Přísl. 14:28) Můžeme být vděční za to, že Jehova pro své služebníky v čase konce zajistil takové příležitosti k duchovnímu osvěžení.

PÁNOVA VEČEŘE

²⁸ Jednou za rok v den výročí Ježíšovy smrti se sbory svědků Jehovových po celém světě scházejí ke Slavnosti na památku Kristovy smrti neboli k Pánově večeři. (1. Kor. 11:20, 23, 24) Pro Jehovovy služebníky to je nejdůležitější shromáždění v roce. V Bibli je výslovně řečeno, že se má Památná slavnost konat. (Luk. 22:19)

²⁹ Datum Památné slavnosti se shoduje s datem Pesachu, které je v Bibli uvedeno. (2. Mojž. 12:2, 6; Mat. 26:17, 20, 26) Pesach byl výroční připomínkou vyjití Izraelitů z Egypta v roce 1513 př. n. l. Tehdy Jehova označil 14. den prvního lunárního měsíce hebrejského kalendáře jako den, kdy mají jíst pesachového beránka a vyjít z egyptského otroctví. (2. Mojž. 12:1–51) Datum Památné slavnosti se vypočítá tak, že se připočte 13 dní k datu, kdy se nejblíže jarní rovnodennosti objeví nad Jeruzalémem srpek nového měsíce. Toto datum tedy obvykle připadne na den úplňku, který následuje po jarní rovnodennosti.

³⁰ U Matouše 26:26–28 je zaznamenaný Ježíšův popis toho, jak má Památná slavnost probíhat. Nejedná se o nějaký rituál s mystickým podtónem. Jde o jídlo se symbolickým významem, které jedí ti, kdo byli povoláni, aby se stali spoludědici s Kristem v jeho nebeském království. (Luk. 22:28–30) Všichni ostatní Bohu zasvěcení křesťané a zájemci by se rozhodně měli Pánovy večeře zúčastnit také, ale pouze jako pozorovatelé. Dají tak najevo, že si váží toho, co Jehova prostřednictvím svého Syna udělal pro celé lidstvo. Před Památnou slavností svědkové Jehovovi ve svých sborech pořádají mimořádnou přednášku pro veřejnost, která je připravena tak, aby posluchače motivovala k návštěvě slavnosti a vzbudila v nich zájem studovat Bibli.

³¹ Svědkové Jehovovi se na svá společná setkání vždycky těší. Zajímají se na nich jedni o druhé a podněcují se k lásce a dobrým skutkům. (Hebr. 10:24) Věrný a rozvážný otrok se stará o to, aby tato shromáždění uspokojovala naše duchovní potřeby. Všichni Jehovovi služebníci a také zájemci by měli pravidelných společných shromáždění rozhodně využívat v plné míře. Boží služebníci dávají najevo, že si ze srdce váží všeho, co pro ně Jehova prostřednictvím své organizace zajišťuje, a radují se z jednoty. Na shromážděních ale především přinášíme chválu Jehovovi. (Žalm 111:1)