Můžeme se ‚radovat po všechny své dny‘

„Nasyť nás ráno svou milující laskavostí, abychom radostně volali a radovali se po všechny své dny.“ — ŽALM 90:14.

1. Jak ukazuje Jehova, že si přeje, aby byl jeho lid šťastný?

JEHOVA BŮH chce, aby jeho lid byl šťastný. Ví, že radost v srdci je životně důležitá ke spokojenému, zdravému životu. (Přísl. 17:22) Jako Bůh milující laskavosti opatřuje tedy Jehova vedení, které — jestliže je v životě uplatníme — v nás bude živit pocity radosti.

2. Proč se mohou opravdoví křesťané s důvěrou modlit o radost?

² Tváří v tvář stresům života v bezbožném systému věcí se svědkové Jehovovi jako opravdoví křesťané mohou modlit o radost. Je ovocem Božího svatého ducha a On tohoto ducha udílí svým věrným a oddaným, kteří o něj žádají. (Luk. 11:13; Gal. 5:22, 23) Mohou také vyjadřovat pocity podobné těm, které v modlitbě vyřkl Boží prorok Mojžíš: „Nasyť nás ráno svou milující laskavostí, abychom radostně volali a radovali se po všechny své dny.“ (Žalm 90:14) Ti, kteří důvěřují v Jehovu, se mohou spolehnout, že takové vážné prosebné žádosti vyslyší. — 1. Jana 5:13–15.

3. Máme-li se ‚radovat po všechny své dny‘, na jaké dva základní činitele musíme dbát?

³ Máme-li se ‚radovat po všechny své dny‘, musíme kromě modlitby pamatovat ještě na dva základní činitele. Ty byly osvětleny, když bylo starověkému Božímu lidu řečeno, že na něj přijde zlořečení, kdyby „nenaslouchal hlasu svého Boha Jehovy“ tím, že by „nedodržoval jeho přikázání“, a kdyby „nesloužil Jehovovi. . . s radostným srdcem“. (5. Mojž. 28:45–47) Tedy: máme-li být celý život šťastní, musíme 1. poslouchat Jehovu a 2. radostně mu sloužit.

4. a) Co opatřuje Jehova, aby mu jeho lid mohl sloužit s radostným srdcem? b) Jaké moudré výroky můžeme zkoumat a k čemu nás mohou vést?

⁴ Jehova opatřuje podněty i pomoc, které jeho lid potřebuje, aby mu sloužil s radostným srdcem. Navíc milostivě opatřuje spolehlivá vodítka, která podporují radost. Všimněme si například, jak mohou vyvolat hlubokou radost moudré výroky, které jsou obsaženy v určitých částech biblické knihy Přísloví. Skutečně, uplatníme-li takové rady ve svém životě, můžeme se ‚radovat po všechny své dny‘.

RADOST V RODINĚ

5. a) Co očekává Jehova od rodičů? b) Jaký vliv může mít poslušnost dětí na rodinu?

⁵ Aby se v rodině dosáhlo a udrželo štěstí, je nutné poslouchat Boha, být vnímavý k radám, jež jsou v jeho Slově. Tak například Jehova očekává, že rodiče budou své děti vychovávat, jak nejlépe mohou. Vedení se má ujmout otec, ale matka by se na tom měla také podílet. (Přísl. 22:6; 31:1) A co děti? Ano, dítě „které se posmívá otci a pohrdá poslušností vůči matce“, rozhodně nedojde k dobrému, ale přinese svým rodičům zármutek, a ne radost. (Přísl. 30:17; 17:21) Avšak moudří synové a moudré dcery, kteří poslušně přijímají bázeň zbožných rodičů a žijí v souladu s biblickými zásadami, přinášejí rodině radost a čest. — Přísl. 10:1; 15:20; 23:15, 16.

6, 7. a) Jaká rada je dána v Přísloví 23:22–25 a k čemu to vede, je-li uposlechnuta? b) Co znamená rada ‚kupovat pravdu a neprodávat ji‘?

⁶ Zbožní rodiče, kteří vychovají děti tak, aby se daly spravedlivou cestou, mají skutečně důvod k radosti. O tom nám říká Písmo: „Naslouchej svému otci, který přivodil tvé narození, a nepohrdej svou matkou, protože zestárla. Kup si samotnou pravdu a neprodávej ji — moudrost a kázeň a porozumění. Otec spravedlivého bude mít zcela jistě radost; kdo se stává otcem moudrého, bude se z něho také radovat. Tvůj otec a tvá matka se budou radovat a ta, která tě zrodila, bude mít radost.“ — Přísl. 23:22–25.

⁷ Moudré dítě bude dbát na duchovní poučování svého křesťanského otce a nebude přehlížet, co říká jeho zbožná matka, třebaže snad zestárla. Dospělý se vždycky může ještě něčemu naučit od svých starších rodičů. Rada ‚kupovat pravdu a neprodávat ji‘ jasně znamená lpět na pravých zásadách jako na vodítku v životě. Spravedlivě zaměřené dítě se nevzdá pravdy pro rozkoše, bohatství nebo pocty. A rodina, ve které všichni členové lnou k Jehovovi, jistě bude mít trvalou radost. — 5. Mojž. 10:20, 21.

UDRŽOVAT SI RADOST NAVZDORY TĚM, KTEŘÍ ČINÍ ZLO

8, 9. Jak nás uplatňování zbožné moudrosti může podle Přísloví 2:10–14 chránit před těmi, kteří činí zlo?

⁸ Poslušnost Jehovovy rady nám pomáhá, abychom si udrželi radost za rozlišných okolností. Budeme-li například používat zbožné moudrosti, můžeme nalézt ochranu před těmi, kteří činí zlo. Písmo prohlašuje: „Když ti do srdce vstoupí moudrost a poznání začne být příjemné samotné tvé duši, schopnost přemýšlet nad tebou bude držet stráž, rozlišovací schopnost tě bude bedlivě střežit, aby tě osvobodily od špatné cesty, od člověka mluvícího zvrácenosti, od těch, kteří opouštějí stezky přímosti, aby chodili po cestách tmy, od těch, kteří se radují, když činí špatné, kteří mají radost ze zvráceností špatnosti.“ — Přísl. 2:10–14.

⁹ Jehovovo schválení spočívá na těch, kteří chovají v úctě pravou moudrost a dovolují, aby ovlivňovala jejich srdce. Moudře se vyhýbají společenství s kýmkoli, kdo ‚mluví zvrácenosti‘, to jest věci odporující tomu, co je pravdivé a správné. Správná schopnost přemýšlet a opravdová rozlišovací schopnost poskytují ochranu proti těm, kteří zavrhují zbožnou moudrost, nacházejí rozkoš ve zlých skutcích a snaží se kazit jiné. — Srovnej Přísl. 4:16.

10. Jak klade přestupek léčku špatnému člověku?

¹⁰ Snad se ten, kdo činí zlo, „raduje, když činí špatné“, ale kdo vlastní skutečnou radost? Jiné přísloví odpovídá: „V přestupku špatného muže je léčka, ale ten, kdo je spravedlivý, radostně volá a je rád.“ (Přísl. 29:6) Ano, přestupek chytá špatného člověka do léčky. Jeden hřích může vést k druhému a nečekaně mohou přijít na člověka nesnáze. Může například plánovat zničení druhého, ale jeho úklad se může vrátit jako bumerang. Ve starověkém Izraeli mohl falešný svědek usmrtit nevinného tím, že proti němu falešně svědčil. Jestliže však byl jeho úklad odhalen, byl zákeřník sám usmrcen. — 5. Mojž. 19:16–21.

11. Proč může člověk se spravedlivými sklony ‚radostně volat‘?

¹¹ Oč lepší je úděl spravedlivého! Nedělá úklady proti svému bližnímu ani nehřeší. Proto se vyhýbá léčce přestupku a netrpí nepříjemnostmi, které jdou ruku v ruce se špatným jednáním, ani netrpí potrestáním, které přichází, je-li někdo odhalen jako zákeřný zlý člověk. Proto člověk se spravedlivými sklony „radostně volá a je rád“. Není pronásledován svým špatným svědomím a kromě toho se těší z Boží přízně, neboť „kdo se odchyluje, je. . . Jehovovi něčím odporným, ale On se důvěrně stýká s přímými“. — Přísl. 3:32.

MÁME SE RADOVAT, KDYŽ SE NEPŘÍTELI VEDE ŠPATNĚ?

12. Jak by měl křesťan reagovat, když se nepříteli vede špatně? Proč?

¹² Jak by měl ale křesťan reagovat, když se nepříteli přihodí něco špatného? „Když tvůj nepřítel padne,“ říká jiné přísloví, „neraduj se; a když je přiveden ke klopýtání, ať tvé srdce nemá radost.“ Proč? „Aby to Jehova neviděl a nebylo to špatné v jeho očích a jistě neodvrátil od něho svůj hněv.“ (Přísl. 24:17, 18) Tím je vyloučeno to, co by se dalo označit jako zlomyslná radost, když nepřítele potká nějaké neštěstí. Bylo by nesprávné přát nepříteli neštěstí pro pouhé osobní uspokojení. Jednotlivec, který by se takto radoval, by se musel za svůj hřích zodpovídat Jehovovi. Bůh přece umí číst v srdci a ví, zda se tajně radujeme z neštěstí jiné osoby. Před druhými lidmi je sice tento nedobrý duch skryt, ale je zjevný Jehovovi, který říká: „Pomsta je má, i odplata.“ (5. Mojž. 32:35; Žid. 10:30) Toho, kdo se škodolibě raduje, může tedy Bůh nějak potrestat. — Srovnej Přísloví 17:5.

13. Co znamenají slova z Přísloví 11:10?

¹³ Na druhé straně je nám řečeno: „Pro dobrotu spravedlivých je město povzneseno, ale když pomíjejí ničemní, radostně volá.“ (Přísl. 11:10) Jak tomu máme rozumět? Nuže, spravedliví lidé jsou všeobecně milováni a přispívají svým bližním ke štěstí. Ale „ničemné“ nemá nikdo rád. Krutá osoba si přivodí veřejné odsouzení. (Přísl. 11:17) Navíc, když ničemní zemřou, lidé pro ně většinou netruchlí. Nikdo rozhodně nebude naříkat, až Jehova zničí ty, kteří činí zlo. Bude to spíše radost, protože byli odstraněni ze scény. Chováme se tak, abychom přispívali k radosti neboli ‚povznesení‘ druhých?

RADOSTNÉ SRDCE JE POŽEHNÁNÍM

14. Jak nám tedy poslušnost Jehovy umožňuje, abychom se „radovali po všechny své dny“?

¹⁴ Posloucháme-li Jehovu, můžeme se ‚radovat po všechny své dny‘. Jak bylo již uvedeno, je vztah mezi rodiči a dětmi šťastný, když v životě uplatňují božské rady. Přijímáme-li Boží vedení, chrání nás to před špatným vlivem těch, kteří činí zlo, a dává nám to radost. Držíme-li se Božích rad, pomáhá nám to také, abychom si nevypěstovali nesprávný postoj k jakémukoli neštěstí ničemných, a tak si můžeme zachovat radost. Ano, posloucháme-li Jehovu Boha, budeme mít radostné srdce. To je samo o sobě požehnáním.

15. Co máme dělat, místo abychom dovolovali „úzkostlivé péči“ „ohýbat“ naše srdce? A proč to máme dělat?

¹⁵ Moudrý král Šalomoun řekl: „Radostné srdce dobře působí na vzezření, ale pro bolest srdce je zkroušený duch.“ (Přísl. 15:13) Ano, na tváři člověka se zrcadlí pocity radosti i žalu. V životě je samozřejmě mnoho úzkostlivých starostí a ty nás mohou velmi zarmucovat „Úzkostlivá péče v mužově srdci je to, co je ohýbá,“ říká jiné přísloví, „ale dobré slovo je rozradostňuje.“ (Přísl. 12:25) Neměli bychom tedy dovolovat „úzkostlivé péči“, aby „ohýbala“ naše srdce zármutkem. Oč moudřejší bude přiblížit se k Jehovovi přemýšlením o zásobárně všeho dobrého — o jeho inspirovaném Slově! Smutnému, ale spravedlivému srdci to jistě vrátí radost.

16. a) Jak ‚ztučňuje kosti‘ dobrá zpráva? b) Jak bychom měli pohlížet na stálé veselí, i když ‚radostné srdce je dobrým lékem‘?

¹⁶ Šalomoun také řekl: „Jas očí rozradostňuje srdce; zprávou, která je dobrá, ztučňují kosti.“ (Přísl. 15:30) Dobrým poselstvím „ztučňují kosti“, totiž plní se morkem. Tak je celé tělo posíleno a v jasně zářících očích se zrcadlí srdce plné radosti. Zatímco duševní skleslost neboli ‚zkroušený duch‘ má tělesně špatný účinek, ‚radostné srdce je dobrým lékem‘. (Přísl. 17:22) Srdce by se samozřejmé nemělo stále oddávat nějakému nesmyslnému veselí, protože Šalomoun „smíchu. . . řekl: ‚Pomatenost!‘ A veselí: ‚Co to dělá?‘ “ (Kaz. 2:2) Člověku však jistě prospívá takové srdce, které se raduje z činění Boží vůle.

17, 18. a) Proč lze věrného přítele přirovnat k ‚oleji a kadidlu, které rozradostňují srdce‘? b) Jak je Ježíš Kristus nebeským přítelem, který mluví otevřeně? c) Jaká osobní otázka vyvstává?

¹⁷ Další přísloví poukazuje na něco jiného, co vede k radosti: „Olej a kadidlo, ty rozradostňují srdce, a také sladkost něčího druha díky radě duše.“ (Přísl. 27:9) Tak jako olej konejší a kadidlo poskytuje potěšení svou sladkou vůní, věrně oddaný přítel, který radí se záměrem pomoci, rozradostňuje srdce toho, který radu přijímá. V takovém přátelství je sladkost, vždyť ti, kteří rozmlouvají otevřeně, mohou si navzájem pomoci, aby se zlepšili, napravili a posílili v těch oblastech života, kde jsou slabí. Opravdu, mít dobrého přítele, který myslí a mluví otevřeně, může být důvodem k radosti.

¹⁸ Oslavený Ježíš Kristus je nebeský přítel, který mluví otevřeně. Obrátil se s poselstvím k sedmi sborům, o nichž se mluví ve druhé a třetí kapitole Zjevení. Když to bylo vhodné, udělil jim pochvalu, ale také napomenutí. Například sbor v Efezu již neměl ten zápal křesťanské lásky k Jehovovi, který měl zpočátku. Ježíš se však snažil tuto lásku znovu roznítit. (Zjev. 2:1–7) Každý efezský křesťan, který s modlitbou přemýšlel o radě tohoto nebeského přítele a učinil opatření k nápravě, mohl dále sloužit Jehovovi s radostným srdcem. Vidíš, kde bys ty sám měl učinit nějaké nápravné kroky, abys dokazoval svou lásku k Bohu lepší službou?

RADOVAT SE VE „SVATÉM DÍLE“

19. Proč by se měl každý, kdo se oddal Jehovovi, pravidelně dělit o „dobré poselství“ s druhými?

¹⁹ A ještě jedna otázka: Věnuješ se z celého srdce, pravidelně a radostně „svatému dílu Božího dobrého poselství“? (Řím. 15:16) Žádná jiná dnešní činnost na zemi se mu nevyrovná. Vždyť je to hlavní důvod samotné existence křesťanského sboru. (Mat. 24:14; 28:19, 20) Každá osoba zasvěcená Jehovovi by se tedy pravidelně měla dělit o „dobré poselství“ s druhými. Činní zvěstovatelé království mají často tak hodnotné zážitky a požehnání v Jehovově službě, že je to přivádí k ‚radostnému volání‘. — Žalm 90:14; Mal. 3:10.

20. Jak zvětšili horliví zvěstovatelé, kteří mají důležité biblické odpovědnosti, často svou radost?

²⁰ Horliví zvěstovatelé ve sborech, kteří mají důležité biblické odpovědnosti, často zvětšují svou radost tím, že zlepšují kvalitu své služby Jehovovi. Dokonce některé křesťanské rodiny našly skutečné uspokojení v tom, že slouží tam, kde je větší potřeba zvěstovatelů království. Další se v některých měsících v roce těší ze služby plným časem, zatímco jiní se mohou na službě plným časem podílet pravidelně. Takové upřímné úsilí z celého srdce se Jehovovi velmi líbí! — Mat. 12:29, 30.

21. Jaký důvod k radosti mají absolventi Biblické školy Strážné věže galád?

²¹ Mnoho křesťanských mužů a žen absolvovalo Biblickou školu Strážné věže Galád a radostně vynakládá svou energii, když slouží Jehovovi v různých částech země. Těší je, že jsou služebníky plným časem, kteří mohou mnohým pomoci, aby se poučili o Jehovovi Bohu a jeho podivuhodných předsevzetích. Například jeden z nich napsal po více než dvaceti letech misionářské služby v západní Africe: „Je snad na čase přestat a přenechat práci mladším? Ó nikoli! Když vidím požehnání a růst Jehovovy organizace, cítím se jako Kálef, který byl zachován po více než pětačtyřicet let pobytu v pustině pro Zaslíbenou zemi. Řekl: ‚Přesto jsem dnes tak silný jako v den, kdy mě Mojžíš vyslal. Jako byla má síla tehdy, taková je má síla dnes.‘ (Jozue 14:11) Navzdory nepohodlí a těžkostem byly uplynulé roky vynikajícím výcvikem a přípravou pro budoucnost.“

22. Co je služba v bételu? Jak se vyjádřila jedna žena, která se těšila z této přednosti?

²² Jinou radostnou předností otevřenou těm, kteří jsou způsobilí, je služba v bételu. To zahrnuje práci přímo spojenou s vydáváním biblické literatury a rozšiřováním zájmů království. Ti, kteří mají tuto přednost, slouží buď jako členové bételu Společnosti Strážná věž ve státě New York nebo v podobných rodinách při kancelářích odboček na celém světě. Jedna žena, která zahájila svou službu plným časem ve Švýcarsku v lednu 1924 a nyní slouží jako členka rodiny bétel v Německé spolkové republice, napsala: „Ráda bych poděkovala Jehovovi za všechnu jeho dobrotu, za to, že mi dopřál šťastný a bohatý život plný podivuhodných příležitostí v jeho službě.“ Ano, raduje se v Jehovově službě.

23. Jak můžeš biblicky dokázat, že ti, kteří dávají službu Bohu na první místo, mají důvod k radosti?

²³ A tak ti, kteří dali službu Bohu na první místo ve svém životě, měli vždy důvod k radosti. Jejich život sice nebyl zcela osvobozen od problémů, které jsou lidem společné, ale Jehova je v jejich zkouškách podporoval. (1. Kor. 10:13; 2. Kor. 4:8, 9) Dařilo se jim dobře, protože ‚Jehovova radost je jejich pevností‘. (Neh. 8:10) Uvažuj. Mojžíš si ‚zvolil, aby s ním bylo špatně zacházeno spolu s Božím lidem,‘ a obdržel požehnání v podobě velkých předností. (Žid. 11:23–29) Moabitka Rút opustila svůj lid a své bohy, zvolila si sloužit Jehovovi, a byla odměněna tím, že se stala jedním z předků Ježíše Krista. (Rút 1:14–17; 4:13–17; Mat. 1:1, 5) Vážený starý muž Simeon i věrná letitá Anna projevovali zájem o pravé uctívání a pravidelně chodili do chrámu. Proto mohli oba zažít radost, že tam spatřili děťátko Ježíše. — Luk. 2:25–38.

24. Na jakém základě se můžeme ‚radovat po všechny své dny‘?

²⁴ Jestliže tedy postavíme Jehovovo uctívání a službu na první místo ve svém životě, můžeme mít pevnou důvěru, že naším údělem budou velkolepé přednosti a požehnání. (Mat. 6:33) A dokonce i když se přitom setkáme s těžkostmi, víme, že Jehova „nechává všechna svá díla spolupůsobit k dobru těch, kteří milují Boha“. (Řím. 8:28) Buďme tedy odhodláni poslouchat našeho nebeského Otce a sloužit mu s radostným srdcem. Máme-li úplnou lásku k Jehovovi, jistě máme dobré důvody ‚radostně volat a radovat se po všechny své dny‘. — Žalm 90:14.

Pamatuješ si?

◆ Na jaké dva základní činitele musíme pamatovat, máme-li se ‚radovat po všechny své dny‘?

◆ Co musejí dělat rodiče a děti, má-li být v rodině radost?

◆ Jak si mohou křesťané zachovat radost navzdory zlému jednání nepřátel?

◆ Jak je radostné srdce požehnáním?

◆ Jmenuj některé radostné přednosti v Jehovově službě. Co bychom tedy měli odhodlaně dělat?