budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘. . . Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Neustále tedy hledejte nejdříve království a jeho spravedlnost a všechny tyto ostatní věci vám budou přidány.“ — Mat. 6:31–33.

17. Jakou hmatatelnou podobu může získat vyjádření Jehovových úst, jde-li o zachování života jeho služebníků?

¹⁷ Proto všichni, kteří hledají na prvním místě Boží království a jeho spravedlnost, pocítí v životě jeho milující péči. I když snad budou ve zdánlivě beznadějné situaci, podpoří je vyjádření Jehovových úst. Jako manna byla hmatatelným vyjádřením Jehovových úst a zachovala Izraelity naživu v pustině, tak i dnes se Jehovův slib, že bude podporovat své služebníky, projeví hmatatelně. Jehova například někdy přiměl spoluvěřící, a dokonce i nevěřící, aby přišli na pomoc jeho služebníkům, kteří byli v nouzi. Nepřiměřená starost o naše každodenní životní potřeby může ničit náš duchovní rozhled, a proto je dobré, budeme-li si zachovávat silnou víru, že Jehova je schopen se o nás postarat. — Žid. 13:5, 6.

18. a) Proč bychom měli mít vážný zájem o to, zda si ukládáme poklady v nebi? b) Jaké otázky bychom si měli klást, abychom poznali, kde je náš skutečný poklad?

¹⁸ To, že si máme ukládat poklady v nebi, bychom neměli brát na lehkou váhu. Závisí na tom všechno budoucí požehnání a vyhlídky na život. (Srovnej Lukáše 12:45–48.) Proto je dobré, aby každý prozkoumal sám sebe a položil si otázku: Stavím skutečně na první místo ve svém životě zájmy království? Používám svého času, energie pro lidi v mém okolí? Chápu, že hmotné věci nejsou v mém životě důležité, ale že mám největší radost ze služby Jehovovi Bohu? Kladnou odpověd na tyto otázky můžeme dát jedině tehdy, jestliže je náš skutečný poklad v nebesích.

Prokaž se věrným

„Co se. . . očekává od správců, je, aby člověk byl shledán věrným.“ — 1. Korintským 4:2.

1. Proč by se měli Boží služebníci usilovně snažit pomáhat lidem ve svém okolí?

VŠICHNI, kteří slouží Jehovovi Bohu jako věrně oddaní učedníci Ježíše Krista, mají cenný poklad. (Srovnej 2. Korintským 4:1–7.) Jejich majetkem je životně důležité poznání, jež může znamenat život pro ty, kteří začínají podle něho jednat. (Jan 17:3) Je logické, že by se pak měli usilovně snažit duchovně pomáhat ostatním lidem. Měli by být také ochotni hmotně pomáhat potřebným. Takové hmotné dávání jde ruku v ruce s dáváním duchovním. Je to proto, že jídlo, oblečení a přístřeší je pro život nezbytně nutné a bez života nemůže nikdo chválit Jehovu Boha. — Žalm 30:9; 30:10, „KB“; 88:10–12; 88:11–13, „KB“.

2. Co by měli Ježíšovi učedníci ochotně dělat podle jeho napomenutí u Lukáše 12:33, 34?

² Ježíš Kristus nabádal své učedníky: „Prodávejte věci, které vám patří, a dávejte dary milosrdenství. Dělejte si měšce, které se neobnosí, neselhávající poklad v nebi, kam se nepřibližuje zloděj a kde nestravuje mol. Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“ (Luk. 12:33, 34) A tak bychom měli být ochotni používat svého času i majetku k užitku jiných. Je zřejmé, že tím Ježíš nechtěl říci, aby se jeho učedníci dostali do chudoby a aby potom byli závislí na dobročinnosti jiných. Ale tito učedníci měli být ochotní dělit se o majetek a pomáhat lidem, kteří jsou ve skutečné tělesné nebo duchovní bídě.

3, 4. a) Jaké napomenutí měl dát Timoteus bohatým křesťanům? b) Jakého názoru se měli vyvarovat podle tohoto napomenutí?

³ Duch Ježíšovy rady je dobře znázorněn tím, co měl podle pokynů apoštola Pavla Timoteus říci bohatým křesťanům. Čteme: „Těm, kteří jsou bohatí v nynějším systému věcí, nařizuj, aby nebyli domýšliví a aby nevkládali svou naději v nejistá bohatství, ale v Boha, který nám bohatě opatřuje všechno k našemu spokojenému užívání; aby působili k dobru, byli bohatí ve znamenitých skutcích, štědří, ochotní dělit se, a jako poklad si bezpečně shromažďovali znamenitý základ pro budoucnost, a tak aby se pevně chopili skutečného života.“ (1. Tim. 6:17–19) Co znamená toto napomenutí?

⁴ Bohatí křesťané se neměli pro své bohatství považovat za nadřazené. Také neměli doufat v toto bohatství. Majetek může být ukraden, ztracen nebo zničen, a proto je velmi ubohým základem pro budování nadějí. Ale věčný Bůh, Jehova, si zasluhuje naši absolutní důvěru. Kdyby nebylo jeho štědrých opatření pro zachování života na zemi, nikdo by se nemohl udržet naživu. (Sk. 14:16, 17; 17:25) Jak by tedy bylo pošetilé přehlížet stvořitele a soustřeďovat svůj život kolem hmotných věcí!

5. Jak bychom měli používat svého majetku a proč? (Luk. 16:1–13)

⁵ Jako stvořitel je Jehova majitel všeho. Proto je jedině správné, abychom jej uctívali a všeho majetku, který snad máme, abychom užívali způsobem, který se mu líbí. (Žalm 95:3–6) To znamená, že tohoto majetku máme používat k duchovní a hmotné pomoci jiným. Bohatí křesťané byli nabádáni, aby jejich znamenité skutky, kterých si Bůh všimne, odpovídaly jejich majetku. Budou-li svého majetku používat k tomu, aby ulevili druhým v jejich tísni, budou si ukládat poklad v nebi. Všichni Bohu oddaní křesťané, kteří zůstávají činní a pomáhají lidem, kteří jsou v duchovní a tělesné nouzi, si ve skutečnosti ukládají v nebi poklad, jenž jim přinese bohatý podíl v podobě odměny od Jehovy Boha.

6. Proč bychom měli být opatrní, aby nám nic nepřekáželo, když si ukládáme poklad v nebi?

⁶ Na rozdíl od hmotného majetku, který může být ukraden, nebo oděvu, který mohou zničit moli, je záznam o znamenitých skutcích, který je u Boha, nezničitelný. Dokud jsme tedy naživu, měli bychom se ze všech sil chránit, aby nám hmotný majetek, každodenní starosti nebo zábavy nepřekážely, když si chceme vytvářet znamenitý záznam u Jehovy Boha. Trvání života je nejisté, a zvláště proto je nutné, abychom se nedali odvést od svého hlavního cíle — abychom totiž zůstali schválenými služebníky Jehovy Boha a věrně oddanými učedníky našeho Pána Ježíše Krista. Jak by to bylo smutné, kdyby byl někdo zasažen smrtí, aniž využil příležitosti uložit si poklad v nebi!

7. Co nám může pomoci, abychom se soustředili na ukládání pokladu v nebi?

⁷ Proto je velmi důležité s úsilím zaměřit své srdce na to, abychom svůj poklad v nebi zvětšovali. Jedna věc, která nám v tom pomůže, je uvažovat s oceněním o tom, co pro nás učinil Jehova Bůh a Ježíš Kristus. Jsme Jehovovi Bohu zavázáni za celý svůj život. (Zjev. 4:11) Ačkoli tolik lidí je nevděčných, Nejvyšší dále dovoluje všem, aby měli užitek z jeho štědrých opatření k udržení života.