Kde prokazuje „velký zástup“ svatou službu?

„Proto jsou před Božím trůnem a prokazují mu božskou službu dnem i nocí v jeho svatyni.“ — Zjevení 7:15, Rotherhamova „The Emphasised Bible“.

1. Co lze říci o „zástupu“ všeobecně vzhledem k náboženství ve světě?

NÁBOŽENSTVÍ je v úpadku. Tím klesá také účast na „bohoslužbách“ v kostelech, katedrálách a chrámech. To je zvláště patrné v zemích, které tvoří takzvané křesťanstvo. Roste počet nevěřících, skeptiků, agnostiků, ateistů a lidí, kteří jsou proti náboženství. Žádná snaha o náboženské oživení jim nepomůže, aby se vzchopili. To je situace těch, kteří mohou být všeobecně označeni jako „zástup“.

2. O jaký „zástup“ se zajímáme? Co o něm předem viděl ve vidění jeden starý muž, jejž římská vláda poslala do vyhnanství na ostrov Patmos?

² My však máme zájem o zvláštní zástup, o „velký zástup“, jejž předem viděl jeden starý muž, kterého vláda římského impéria poslala do vyhnanství na ostrov Patmos. Nejprve viděl ve vidění 144 000 duchovních izraelitů a pak píše: „Potom jsem viděl, a hle, velký zástup, který nikdo nemohl spočítat, z každého národa a ze všech kmenů a lidí a jazyků, stojící před trůnem a v přítomnosti Beránkově, oděný bílými rouchy, s palmovými ratolestmi v rukou; a hlasitě volají: ‚Záchrana ať je přičtena našemu Bohu, který sedí na trůnu, a Beránkovi.‘ “ — Zjev. 7:9, 10, „The Emphatic Diaglott“ od Benjamina Wilsona.

3. Proč jsou členové „velkého zástupu“ viděni, jak stojí vhodně oblečeni? Proč se má všeobecně za to, že jsou v nebi?

³ Jaké čestné postavení podle popisu zaujímá tento „velký zástup“ a jak důstojné má vzezření! I v dnešní době je vhodné, jestliže někdo stojí v přítomnosti monarchy sedícího na trůnu. Ale tito členové „velkého zástupu“ jsou viděni, jak stojí před trůnem samotného Boha. Také odpovídá této příležitosti, že jsou oblečeni do neposkvrněných bílých oděvů. Je vidět, že by stáli na nějakém shromaždišti venku? Ne, protože ve Zjevení 7:15 („ED“) je řečeno, že „mu veřejně slouží dnem i nocí v jeho chrámu [v řeckém původním textu naos]“. Znamená to tedy, že ti, kteří tvoří tento „velký zástup“, půjdou nakonec do nebe, kde sídlí Bůh, jemuž přičítají svou „záchranu“? Všeobecně se odpovídá, že ano. Proč? Protože je řečeno, že mu prokazují veřejnou službu neboli „božskou službu“ v jeho „chrámu“ („ED“) neboli „v jeho svatyni“ („Rotherham“).

4. Kterého původního slova se týká tato otázka? V jaké spojitosti je to slovo použito u Jana 2:19–21?

⁴ Odpovídá však tento názor všem skutečnostem, které jsou podrobně vypsány v poslední biblické knize, ve Zjevení? A očekávají ti, kteří se dnes považují za členy „velkého zástupu“, jenž se nyní vytváří, že půjdou do nebe a stanou se duchovními tvory jako andělé? Chtějí vůbec přijít do nebe? Řeknou ti, že ne, a nedomnívají se, že byli zplozeni Božím duchem k takové nebeské naději. Tato otázka se soustřeďuje na původní řecké slovo, které se překládá různě jako „stan“, „chrám“ a „svatyně“. Například v biblické zprávě o tom, jak Ježíš Kristus vyhnal penězoměnce a kupce z Herodova chrámu, je původní použité řecké slovo naos. Čteme tam: „Ježíš odpověděl: ‚Zničte tuto svatyni [naos] a ve třech dnech ji postavím.‘ Židé odpověděli: ‚Trvalo čtyřicet šest let, než byla tato svatyně [naos] vybudována: ty ji postavíš ve třech dnech?‘ On však mluvil o svatyni [naos], kterou bylo jeho tělo.“ (Jan 2:19–21, „Jeruzalémská bible“) Co mínili tito Židé slovem „svatyně“?.

5. a) Jakou stavbu nemohli mít na mysli Židé, když řekli, že byla stavěna 46 let? b) Na co se musí vztahovat slovo naos u Izaiáše 66:6 v podání řecké „Septuaginty“?

⁵ Jistě ne vnitřní svatyni, v níž byla předsíň a oddíly Svatá a Nejsvětější. Měli na mysli chrámovou budovu jako celek, včetně nádvoří, na jednom z nichž obchodovali penězoměnci a kupci. Herodův chrám jako celek zničili Římané v roce 70 n. l. Na rozdíl od dřívějšího Šalomounova chrámu, který byl zničen v roce 607 př. n. l. , nebyl Herodův chrám nikdy obnoven. O jeruzalémském chrámu je u Izaiáše 66:6 prorocky řečeno: „Ta vřava z města, ten rozruch v chrámu [naos v řeckém překladu „Septuaginta“] je zvuk PÁNA, který udílí odplatu svým nepřátelům.“ („Nová anglická bible“) „Slyš! rozruch z města, slyš, vychází z chrámu [naos], slyš! PÁN udílí odplatu svým nepřátelům.“ („Americká židovská vydavatelská společnost“, angl.) Je zřejmé, že chrám, svatyně neboli naos neznamená jen vnitřní svatyni, ale celý chrámový areál se všemi jeho stavbami.

6. Jaké falešné svědectví vydali Židé v noci pasach roku 33 n. l. ohledně Ježíše a jeruzalémského naos?

⁶ V noci pasach 14. nisana roku 33 n. l. svědčili někteří Židé před předními kněžími a před sanhedrinem, ale pokud se tito svědci dožili roku 70 n. l., bylo jim dokázáno, že oné osudné noci svědčili proti Ježíši Kristu falešně. Dosvědčovali: „Slyšeli jsme, jak řekl: ‚Strhnu tento chrám, který byl udělaný rukama, a za tři dny postavím jiný, nikoli udělaný rukama.‘ “ (Mar. 14:58) Dali Ježíše zabít, ale to nezachránilo jejich chrám před úplnou zkázou v roce 70 n. l.

7. a) Jak se Židé posmívali Ježíši, který byl na Kalvárii přibit na kůl? b) Kam nakonec zrádce Jidáš hodil peníze, jež byly úplatkem?

⁷ Později téhož dne, když nepřátelští Židé viděli tohoto Ježíše přibitého na mučednický kůl za Jeruzalémem, měli možná pocit, že mu bylo zabráněno vykonat to, o čem se mylně domnívali, že řekl: „A tak o něm kolemjdoucí začali mluvit utrhačně, potřásali hlavami a říkali: ‚Ty, který jsi chtěl zbořit chrám [naos] a ve třech dnech jej postavit, zachraň se! Jsi-li Syn Boží, sestup s mučednického kůlu!‘ “ (Mat. 27:39, 40; Mar. 15:29, 30) Ale než byl Ježíš přibit na kůl, pokusil se učedník, který jej zradil jeho krvežíznivým nepřátelům za třicet kousků stříbra, získat rozhřešení. Byl to Jidáš Iškariotský, jeden z dvanácti apoštolů. Pokoušel se vrátit úplatek, ale úplatci jej nechtěli vzít zpět. Když se zrádce nemohl tímto způsobem očistit, co udělal? Matouš 27:5 podává zprávu: „Jidáš hodil peníze do svatyně [naos] a nechal je; pak odešel a oběsil se.“ („Bible dobrého poselství“; „Jeruzalémská bible“; Youngův „Doslovný překlad Svaté bible“, angl.) Proč jiné moderní biblické překlady překládají výraz naos jako „chrám“?

8. Proč zde zřejmě mnozí překladatelé Bible používali slovo „chrám“ místo „svatyně“?

⁸ Zřejmě proto, že překladatelé poznali, že řecké slovo zde neznamenalo vnitřní svatyni s jejím krytým vchodem, Svatou a Nejsvětější, kam velekněz přinášel krev obětí ve výročním Dnu smíření. Znamenalo chrám se všemi jeho nádvořími.

9. a) Musí tedy být „velký zástup“ v nebi, aby sloužil Bohu v jeho naos? b) Může mít naos podle Zjevení 3:12 omezený význam?

⁹ Je tedy možno říci, že „velký zástup“ je v Božím „chrámu“ neboli naos a že přece jeho členové nejsou v nebi jako duchovní tvorové společně se 144 000 duchovních izraelitů, kteří tvoří Boží „malé stádo“. (Zjev. 7:1–9, 15; Luk. 12:32) Výraz naos může mít také omezený význam. Ježíš Kristus oslovil maloasijský sbor ve Filadelfii v prvním století a řekl: „Pokud jde o toho, kdo zvítězí, učiním jej sloupem v chrámu [naos] svého Boha; bude v bezpečí a nikdy již nevyjde; a napíši na něj Jméno svého Boha, a bude občanem ve městě mého Boha — v Novém Jeruzalému, který sestupuje s nebe od mého Boha; a bude mít na sobě napsané mé nové Jméno.“ — Zjev. 3:12, „The Living Bible“.

10. Jak ukazuje Zjevení 7:9–17, že „velký zástup“ nepatří do sboru v tomto omezeném naos?

¹⁰ Ve Zjevení 7:9–17 není ani zmínka o takovém nápisu na členech „velkého zástupu“ a není o nich také řečeno, že by byli učiněni ‚sloupy‘ v Božím chrámu. Symbolickými ‚sloupy‘ je učiněno 144 000 duchovních izraelitů ze dvanácti kmenů.

11, 12. a) Jak se spočítaná skupina duchovních izraelitů liší od „velkého zástupu“, pokud jde o jména? b) Jak se podle Zjevení 14:1–5 jméno města, jež sestupuje od Boha, hodí na 144 000?

¹¹ Na rozdíl od nespočteného „velkého zástupu“ má tato spočítaná skupina duchovních izraelitů na sobě jméno Ježíšovo a jméno jeho Otce. Také je na nich napsáno jméno Božího města, Nového Jeruzaléma, který sestupuje s nebe od Boha. Jako byla se starověkým Jeruzalémem spojena hora Sión, tak je duchovní hora Sión spojena s tímto Novým Jeruzalémem, který je nebeský. V souladu s tím měl apoštol Jan druhé vidění 144 000 duchovních izraelitů a zaznamenal o tom:

¹² „Hle, Beránek [Ježíš Kristus] stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kteří mají na svých čelech napsané jeho jméno a jméno jeho Otce. . . A zpívají jakoby novou píseň před trůnem a před čtyřmi živými tvory a staršími osobami; a nikdo se nemohl naučit tu píseň, kromě těch sto čtyřiceti čtyř tisíc, kteří byli koupeni ze země. . . Ti byli koupeni z lidstva jako první ovoce Bohu a Beránkovi.“ — Zjev. 14:1–5.

13. a) Jsou členové „velkého zástupu“ na tom stejně jako 144 000, pokud jde o postavení na nebeské hoře Siónu? b) Jsou „koupeni z lidstva jako první ovoce Bohu a Beránkovi“?

¹³ Hodí se toto podrobné líčení také na mezinárodní „velký zástup“ ze Zjevení 7:9–17? Ne, protože nikde není řečeno, že stojí na nebeské hoře Siónu. (Žid. 12:22) Nepatří k původním zpěvákům „nové písně“. Není o nich řečeno, že „byli koupeni ze země“, „koupeni z lidstva jako první ovoce Bohu a Beránkovi“. Členové tohoto „velkého zástupu“ tedy očekávají, že zůstanou navždy na zemi a že se budou podílet na tom, aby země byla uvedena do rajského stavu. Nepatří ke společnosti 144 000 koupených, která se začala utvářet v den letnic roku 33 n. l. , v den, kdy židovský velekněz předkládal v jeruzalémském chrámu „prvotiny“ ze sklizně pšenice. V ten den větší velekněz, Ježíš Kristus, zaplatil v nebi Bohu cenu výkupného svou vylitou krví. Bůh jej použil jako sdělovacího prostředku a vylil skrze něj téhož dne svatého ducha na 120 čekajících učedníků a později asi na 3 000 Židů a židovských proselytů, kteří činili pokání a byli téhož dne pokřtěni. — Skutky, kapitola 2; Joel 2:28, 29; Žid. 4:15, 16.

„PEČEŤ ŽIVÉHO BOHA“ OZNAČUJE ROZDÍL

14. Ačkoli je záchrana poskytnuta jak 144 000, tak i „velkému zástupu“, jak činí mezi nimi rozdíl pečeť?

¹⁴ Pozoruhodná věc odlišující 144 000, kteří byli „koupeni“, od „velkého zástupu“ v bílých rouchách, je to, co je označeno jako „pečeť živého Boha“. 7. kapitola Zjevení, která pojednává jak o 144 000 duchovních izraelitů, tak i o „velkém zástupu“, ukazuje, že pouze 144 000 má ‚na svých čelech‘ označení touto „pečetí“, což znamená, že jsou „otroky našeho Boha“. To naznačuje, že je také rozdíl v jejich ustanoveném postavení v Božím konečném uspořádání, pokud jde o nebe a zemi. Je tomu tak, i když všichni jsou uvedeni do stavu, v němž jsou zachráněni, protože jak „velký zástup“, tak i 144 000 přijímá Ježíše Krista jako „Božího Beránka, který snímá hřích světa“. (Jan 1:29, 36; 1. Jana 2:1, 2) Tak ti, kteří patří k ‚velkému zástupu. . . , vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi‘. (Zjev. 7:9, 14) To jim dává právo uctívat Jehovu v jeho duchovním chrámu, který byl symbolizován nebo předstíněn celou chrámovou stavbou ve starověkém Jeruzalému. — Jan 4:21–24.

15. Čas pro jaké volání o záchranu se přibližuje? Jaká škodlivá vichřice je stále ještě zadržována a proč?

¹⁵ Blíží se čas, kdy lidé v podstatě řeknou dlouho zavedeným povýšeným organizacím pozemské společnosti: „Padněte na nás a skryjte nás před obličejem toho, který sedí na trůnu, a před Beránkovým hněvem, protože přišel velký den jejich hněvu, a kdo je schopen obstát?“ (Zjev. 6:16, 17) Bouře vypukne brzo. To je naznačeno dalšími slovy vidění: „Potom jsem [já, apoštol Jan] viděl čtyři anděly, jak stojí na čtyřech stranách země a drží pevně čtyři zemské větry, aby nevál žádný vítr na zem ani na moře ani na žádný strom. A viděl jsem. jiného anděla [pátého], jak vystupuje od východu slunce a má pečeť živého Boha; a volal silným hlasem na ty čtyři anděly, jimž bylo povoleno, aby škodili zemi a moři, a říkal: ‚Neškoďte zemi ani moři ani stromům, dokud nezapečetíme otroky našeho Boha na jejich čelech.‘ “ — Zjev. 7:1–4.

16. „Velký zástup“ sice není zapečetěn, ale proč mu přece neuškodí vichřice, jež bude rozpoutána jako projev Beránkova hněvu?

¹⁶ O žádném z „velkého zástupu“ se neříká, že by byl zapečetěn touto „pečetí živého Boha“, je to řečeno jen o sto čtyřiceti čtyřech tisících „otroků našeho Boha“. Jak to, že nikdo z „velkého zástupu“ neutrpí škodu v tom prudkém víru, který vznikne, jakmile budou uvolněny „čtyři větry“ ze čtyř stran země? Jak to, že tento nezapečetěný „velký zástup“ nepocítí ‚Beránkův hněv‘, až bude zapečetěno 144 000? Je to proto, že „vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi“. (Zjev. 7:14) Nyní přijímají dobrodiní jeho vykupující oběti a touží po tom, aby byli očištěni od svých hříchů umytím v jeho krvi, jež usmiřuje hřích. Nehledají záchranu v hluboce zakořeněných impozantních institucích slabých lidí, ale vzhlížejí k Jehovovi Bohu a k jeho Synu Ježíši Kristu, který je jako Beránek. Proto vděčně volají: „Za záchranu vděčíme svému Bohu, který sedí na trůnu, a Beránkovi.“ — Zjev. 7:9, 10.

17. Komu projevuje „velký zástup“ věrnou oddanost vzhledem ke sporné otázce ohledně univerzálního panství? Kde prokazují svatou službu a komu?

¹⁷ Až do vyřešení nejdůležitější sporné otázky týkající se univerzálního panství jsou věrně oddáni Jehovovu království pod Beránkem, Kristem. „Proto jsou před Božím trůnem a prokazují mu dnem i nocí svatou službu [latreuein, řecké sloveso] v jeho chrámu [naos].“ (Zjev. 7:15) Jsou spojeni s přežijícím ostatkem 144 000 zapečetěných „otroků našeho Boha“.

„Z VELKÉHO SOUŽENÍ“

18. Z čeho vycházejí tito členové „velkého zástupu“? Jaká otázka vzniká?

¹⁸ K „záchraně“, kterou prožívá „velký zástup“, patří, že vycházejí z toho, o čem je prorokováno ve Zjevení 7:14: „To jsou ti, kteří vycházejí z velkého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi.“ Původní řecký text doslova zní: „Ze soužení toho velikého.“ („Meziřádkový překlad Království“) A co je toto „velké soužení“? Jiné biblické překlady místo slova „soužení“ říkají: „utrpení“a, „tíseň“b, „pronásledování“c, „útlak“d, a „zkouška“e. Ale mnoho jiných překladů uvádí „soužení“.

19. 20. a) Jaký je význam českého slova, z něhož je odvozen výraz „soužení“? b) Co říká Robertsonův komentář o tomto slovu ve Zjevení 7:14? Jak používá tohoto slova Ježíš ve svém proroctví?

¹⁹ Řecké slovo tak rozmanitě překládané je thlipsis. Označuje špatný zážitek. České slovo „soužení“ pochází ze slova zúžiti, též vehnati do úzkých.

²⁰ K výrazu „velké soužení“, jehož je použito ve Zjevení 7:14, podává komentář Robertsonovo dílo „Slovní obrazy v Novém zákoně“ (svazek 6, str. 352, 353, angl.): „Zřejmě je míněna nějaká velká krize (Mat. 13:19 a dále; 24:21; Mar. 13:19), ačkoli jich může být míněna celá řada, což může naznačovat konečný soud.“ Matouš 24:21 se především vztahuje na zničení starověkého Jeruzaléma v roce 70 n. l. a zní: „Neboť tehdy bude velké soužení [thlipsis], jaké nebylo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy ne.“ Marek 13:19 zní: „Protože ty dny budou dny soužení [thlipsis], jaké nebylo od počátku stvoření, jež Bůh stvořil, až do té doby, a jaké již nikdy nebude.“ Toto soužení mělo patřit ke ‚znamení, až budou všechny tyto věci určeny ke skonávání‘. (Mar. 13:4) „Všechny tyto věci“ měly zahrnovat i úplné zapečetění 144 000 duchovních izraelitů. — Zjev. 7:1–8.

21. Jakého důležitého řeckého slova je použito v překladu „Septuaginta“ u Daniela 12:1? Kdo je Michael?

²¹ Řecký překlad Hebrejských písem, „Septuaginta“, používá slova thlipsis v souvislosti se stejnou událostí u Daniela 12:1. Říká: „A v té době povstane Michael, velký kníže, který je nad dětmi tvého lidu, a bude čas soužení [thlipsis]. soužení [thlipsis], jaké dosud nebylo, pokud existoval na zemi nějaký národ, až do této doby.“ („The Septuagint Bible“, od Charlese Thomsona; „The Septuagint Version“, vydal Samuel Bagster a synové, Ltd.) Podle Zjevení 12:7 je Michael oslavený Ježíš Kristus.

22. Je „soužení“ projevem Boží nelibosti proti „velkému zástupu“? Co znamená, že z něj vyjdou?

²² Ze všeho předcházejícího je patrné, že „velké soužení“ není projev Božího hněvu nebo nelibosti proti „velkému zástupu“ a že účelem není, aby byl ukázňován a očišťován od svého spojení s tímto zlým systémem věcí. Předpověděné „velké soužení“ je obtížná doba světa, závěrečné „soužení“, jež přijde na tento odsouzený svět. Je to symbolická vichřice, kterou zadržovali čtyři andělé na čtyřech stranách země do chvíle, kdy budou poslední ze 144 000 duchovních izraelitů zapečetěni jako koupené vlastnictví Jehovy Boha, jako nepostupitelní „otroci našeho Boha“. „Velký zástup“ vyjde z „velkého soužení“, což znamená, že je přežije.

23. Začátek čeho nového bude tvořit přežijící „velký zástup“? Jakou budou mít vyhlídku?

²³ Jaká to pak bude příjemná výsada pro zachráněný „velký zástup“, že budou dále ‚prokazovat [Bohu] dnem i nocí svatou službu v jeho chrámu‘, na pozemských nádvořích jeho velkého chrámového uspořádání! Nad nimi budou zřízena „nová nebesa“ a oni budou počátkem „nové země“, v níž má nekonečně přebývat spravedlnost. (2. Petra 3:13) Na očištěné zemi začne vzkvétat nový ráj a nebude zde žádný ďábel, který by se chtěl pokusit obrátit je k nějaké nespravedlnosti. Skutečně šťastná vyhlídka je před „velkým zástupem“, který přežije „válku velikého dne Boha, Všemohoucího“, v Armageddonu! — Zjev. 16:13–16.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 19]

Řecké slovo naos se často vztahuje na vnitřní svatyni, která znázorňuje samotné nebe

◆ ALE byl to celý chrám (naos), jehož výstavba trvala 46 let

◆ Byl to celý chrám (naos), který byl na základě Božího rozsudku zničen

◆ Z nádvoří vnějšího chrámu (naos) vyhnal Ježíš penězoměnce

◆ Ve vnějším chrámu (naos) odhodil Jidáš 30 kousků stříbra

◆ TOMU tedy odpovídá, že „velký zástup“ slouží Bohu na pozemském nádvoří duchovního chrámu

[Rámeček na straně 20]

Pouze 144 000 pomazaných

◆ je učiněno sloupy v Božím chrámu

◆ je „malým stádem“ přesného počtu

◆ má na sobě napsáno jméno Otce, Beránka a Nového Jeruzaléma

◆ stojí na nebeské hoře Siónu

◆ je ‚koupeno ze země. . . z lidstva‘

◆ je „první ovoce Bohu a Beránkovi“

◆ má označení „pečetí živého Boha“

[Rámeček na straně 21]

„Velký zástup“ má výsadu, že může

◆ utéci z odsouzených organizací pozemské společnosti

◆ dojít záchrany skrze Beránkovo výkupné

◆ stát před Božím trůnem jako schválený

◆ přinášet Bohu svatou službu v jeho duchovním chrámu

◆ přežít konečné „soužení“, které přijde na tento odsouzený svět

◆ stát se základem čisté společnosti „nové země“

◆ mít navěky podíl na rajské zemi