a je ve vážném nebezpečí, že zeslábne ve víře a přestane činit křesťanské skutky. To zase může vést k tomu, že člověk skutečně zapře nebo přestane brát vážně výkupní oběť Ježíše Krista, a tak ztratí vyhlídky na věčný život.

Hřích, o němž je zmínka v Židům 10:26–29, není takový, z něhož by se mohl hříšník upřímně kát a prosit Boha skrze Ježíše o božské milosrdenství. Hříšník se skutečně zřekl Božího Syna jako svého zachránce a dívá se na jeho oběť jako na takovou, jež nemá žádnou výkupní hodnotu. — Srovnej Židům 6:4–6.

Taková osoba hřeší proti přesnému poznání a působení Božího svatého ducha a není vůbec možné, aby se kála a měla užitek z Božího opatření k záchraně prostřednictvím Krista. Bůh nedal k dispozici žádný jiný prostředek k záchraně takového úmyslného hříšníka.

● Ježíš řekl muži, kterého uzdravil: „Již nehřeš, aby se ti nestalo něco horšího.“ Znamená to, že nás postihují nemoci, protože jsme zhřešili?

Ne, každá nemoc není nutně následkem nějakého určitého hříchu.

Pátá kapitola Janova vypráví o tom, jak Ježíš uzdravil muže, který byl mnoho let nemocný. Později Ježíš viděl toho muže v chrámovém území a řekl: „Pohleď, uzdravil ses. Již nehřeš, aby se ti nestalo něco horšího.“ — Jan 5:14.

My všichni jsme zdědili hřích a nedokonalost od Adama. (Řím. 5 :12) Jedním důkazem je, že čas od času „přirozeně“ onemocníme. Muž, kterého Ježíš uzdravil, byl zřejmě nemocen následkem zděděné nedokonalosti. Z Božího milosrdenství byl tento muž uzdraven a byla mu ukázána cesta k záchraně skrze Krista. Měl potom následovat Zachránce. Kdyby tento muž začal místo toho svévolně hřešit, postihlo by jej něco horšího než nemoc; provinil by se tím, že by hřešil proti duchu, a to by vedlo k věčnému zničení. — Mat. 12:31, 32.

Většina se přimlouvá za „nectnost“

Když členové řecké ortodoxní církve v Schenectady v New Yorku hlasovali v poměru 43 ke 13, že se má v kostele začít hrát bingo, kněz se postavil proti tomu a řekl: „Nemyslím, že by se měla v kostele zavést nějaká forma hazardní hry, aby mohl dále existovat.“ Proto odstoupil a odůvodnil to slovy: „Nepochybuji, že naše síň bude nabitá, když se tam bude hrát bingo. Není nabitá, když je tam přednáška nebo náboženské poučení. Mám-li kostel a přichází tam k uctívání 30 lidí a 500 jich přichází hrát bingo, proč potom kostel existuje? Je to jen společenský klub.“

Jeho rezignace přiměla arcibiskupa v městě New Yorku k tomu, že poslal místní farní radě přísný dopis: „Otcovsky vám doporučujeme a nabádáme vás, abyste ve své farnosti nezaváděli bingo,“ bylo v dopise řečeno: „Je to nectnost.“ Jak reagovala rada? „Arcidieceze zastává jiný názor. Říkají, že by se to nemělo dělat, ale v kostelech se to dělá.“ Fakt je, že z 500 řecko–ortodoxních farností, které jsou ve Spojených státech, asi 50 jich pěstuje „nectnost“.